S tebou už nikdy

Alexandra Potter se narodila roku 1970 v Bradfordu v hrabství Yorkshire. Na Liverpoolské univerzitě vystudovala anglickou literaturu a filmovou teorii. Ve třiadvaceti letech se přestěhovala do Londýna. V roce 1999 se pustila do psaní svého prvního románu, který dostal název Co je nového, kočko? a který vyšel v zahraničí v dubnu roku 2000. U nás se autorka představila knihou Není přání jako přání, jejíž první náklad byl okamžitě rozebrán. Další její romány nesou názvy Já a pan Darcy a Kde je ta holka? Alexandra Potter patří v současné době do první desítky nejúspěšnějších spisovatelů Velké Británie.

Léto roku 1999. Seznamujeme se s devatenáctiletou Lucy Hemmingwayovou a Nathanielem Kennedym, kteří jsou v Benátkách na studijních prázdninách. Oba dva od sebe dělí Atlantický oceán, ale to není vůbec žádný problém pro jejich velkou lásku. Uvěří na jednu starodávnou legendu - když se milenci políbí pod Mostem vzdechů za znění kostelních zvonů, nikdy je nic nerozdělí. Nabídka zní lákavě, ale bude tomu skutečně tak? Věří v to, že jejich láska překoná jakoukoliv vzdálenost a překážku. Jenže ouha, to se po roce jejich vztahu změní, když se Nat s Lucy rozejde, protože si bude brát někoho jiného.

Po deseti letech se společně s Lucy ocitáme ve velkém New Yorku. Má zde sestru Kate, u které nějaký čas bydlí, ale po nějaké době se její spolubydlící stává Robyn. Lucy pracuje v jedné galerii, práci zde přímo miluje. Ačkoliv je tomu již deset let, Lucy neustále myslí na Nata. Co asi dělá? Kde asi bydlí? Je v manželství šťastný? Jak by to mezi námi pokračovalo, kdyby se tenkrát neoženil? Lucy se i po deseti letech nevzpamatovala z rozchodu s Natem.

Ale co to? Shoda náhod? Osud? Nebo je v tom něco jiného? Lucy se po deseti dlouhých letech setkává s Natem a co zjišťuje? Že jí je zase devatenáct a je do něj zamilovaná až po uši. Nat se přestěhoval do New Yorku, protože se právě rozvádí se svou manželkou. Lucy zjišťuje, že nejen jí se stýskalo po jejich společné minulosti. Zkusí dát své lásce druhou šanci… Jenže za deset let se člověk hodně změní a Lucy rychle zjišťuje, že to již není „její“ Nat, do kterého byla tenkrát zamilovaná a o kterém si neustále fantazírovala. Realita jí vrací zpátky nohama na zem. Po týdnu jejich nového vztahu si dávají vzájemně kopačky. Jenže je tu jeden problém - i po rozchodu se neustále „náhodou“ potkávají, „náhodou“ sedí vedle sebe v restauraci, kde je každý s někým jiným a těchto dalších „náhod“ je v příběhu daleko více.

Dokáží nakonec Lucy a Nat prolomit toto „prokletí“ a nadobro se rozejít? A nebo se jejich láska stane silnější a oni spolu zůstanou tak, jak by si to přála spousta zamilovaných párů - na věky věků? Co všechno musí oba dva podstoupit?

V knize mi byla nejsympatičtější Lucyina spolubydlící Robyn, která věří v osud a která je skoro posedlá proroctvím jedné věštkyně, kterou kdysi navštívila. Robyn si vede nástěnku přání, která jí má dopomoci k lepšímu životu, k většímu štěstí. Robyn se pro mě stala tou trhlou, která si na nic nehraje a která má zcestovalý skoro celý svět.

Ačkoliv je tato kniha oddychovou četbou, byla lepší než jsem od ní očekávala. Sice v ní nenalezneme žádné hluboké myšlenky, ale kniha nás odvede od každodenních starostí a pomůže nám na chvíli zapomenout a odreagovat se. Skvěle jsem se u této knihy pobavila, při některých pasážích jsem smíchem doslova brečela a celkově jsem se při čtení bavila. A dočkala jsem se i krásného konce, který jsem si při čtení v hlavě plánovala.

V čem jsem se přímo vyžívala, byl prolog, který se odehrává v Benátkách. Zbožňuji Itálii a Benátky především. Sice jsem zatím neměla to štěstí sem zavítat, ale jednou se to určitě změní. Benátky jsou pro mě symbolem lásky.

Kniha je sestavena z již zmíněného prologu, kde se ocitneme v Benátkách roku 1999. Po prologu následuje devětatřicet kapitol, které nejsou pojmenovány, pouze očíslovány. Na konci knihy je umístěn doslov, který se odehrává po nějaké době od hlavního děje. Příběh je vyprávěn v ich-formě očima Lucy se spoustou dialogů, takže stránka za stránkou vám velmi rychle propluje pod očima.

S tebou už nikdy byla pro mě seznámením s Alexandrou Potter, ale v budoucnu určitě sáhnu po některé její další knize.

“Život se může změnit mrknutím oka. Všechno, co máš, je tady a teď. Nikdy neodkládej to, co k lidem cítíš. Nepočítej s tím, že jim to budeš moct říct potom, nebo že to sami pochopí. Oni to totiž nemusejí ani tušit. Když to budeš odkládat, mohlo by být pozdě.”

Autorka recenze: Monika Štěpková
http://monushka6.webnode.cz/

Lucy se v devatenácti zamiluje a má jasno - je to ten pravý. Jmenuje se Nathaniel a je v Benátkách stejně jako Lucy, jen na studijní prázdniny. Prožijí spolu nejkrásnější týdny svého života ve městě, které je pro zamilované jako stvořené. Lucy i Nat věří v lásku na celý život a proto, když vyslechnou benátskou pověst - neodolají.

Milenci, kteří se na gondole políbí pod Mostem vzdechů při západu slunce a za zaznění zvonů Svatého Marka, podle benátské pověsti čeká věčná láska a nic je nerozdělí. Po celý zbytek života se již neodloučí.

Je po prázdninách a Lucy s Natem se rozjíždějí do svých domovů. Každý je z jiného státu a proto jim nezbývá, než si volat a psát. Vydrželo jim to přesně rok, ale Nat se s ní musí rozejít. Oženil se totiž s jinou.

Dalších deset let žije docela spokojeným životem, ale má to jeden háček. S kýmkoliv chodí, srovnává ho s Natem a není to ono. Během těchto let si ho idealizuje a doufá, že se jednoho dne ještě uvidí. Lucy pracuje v umělecké galerii a když ji jednoho dne šéfová posílá k zákazníkovi, nikdo netuší, jak velký zlom nastane v jejím životě.

"Lucy?"
Cítím, že se o mě pokoušejí mdloby. Pak se mi myšlenky rozjedou na plný plyn. Namlouvám si, že jsem se spletla. Není to on, jen si se mnou pohrává světlo.
"Jsi to ty! Nejdřív jsem se lekl, že se mi zdáš."

Možná si říkáte, tímto romantickým setkáním po letech kniha končí. Mýlíte se, to je teprve kousek děje. Měla by být šťastná a vlastně i je, ale už během týdne si všimne, jak moc se změnil. Jak nesnesitelný je a když se chtějí rozejít, osud je vždycky svede dohromady. Potkají se v posilovně, restauraci a dokonce i ve stejném letadle. Dokážou se rozejít? Jak, když se proti nim postavil "celý vesmír"?

Někdy mi vadilo, že je tu mnoho osudových setkání. Kde je jeden z nich, ukáže se ten druhý. Jinak styl autorky se mi líbí, začnete číst a hned vás to vtáhne do děje.

Nemůžu si pomoct, ale poprvé nemám v knize oblíbenou postavu. Nathaniel i Lucy se mi líbili vlastně jen na začátku v Benátkách. Nata bych jako chlapa doma rozhodně nechtěla, je to puntičkář a velice nepříjemný člověk. Lucy je zas až přehnaně nešikovná a naivní. Pokud hledáte oddechové čtení, které nepostrádá humor a trochu té naivní romantiky - kniha je právě pro Vás.

Autorka recenze: Veronika Machýčková