Pět

Na pastvině, v okolí Salzburku, je nalezena mrtvá žena. Na první pohled se zdá, že se jedná o sebevraždu, ale už po chvíli je všem jasné, že za tím vězí něco víc. Mrtvá má na chodidlech vytetovaná tajemná čísla a vyšetřovatelé Beatrice a Florin se pomalu pouští do morbidní hry se samotným pachatelem. Nedávají mu, ale přesně to, co chce ?

Ve svých předešlých knihách se Ursula Poznanski zaměřovala především na YA čtenáře a tak jsem byla zvědavá, jak si poradí s thrillerem pro dospělé. Její knihy spojuje kromě obrovské čtivosti i to, že si vybírá neotřelá témata, kterými své čtenáře odzbrojí a i když zrovna nejste jejími velkými fanoušky, nemůžete jí upřít velkou dávku originality. Ani u knihy Pět tomu není jinak. V příběhu propojuje stále oblíbenější geocaching s mrazivým thrillerem.

"Srdečně blahopřeji - našel jsi!
Tato nádoba je součástí hry, jakési moderní verze hledání pokladů s GPS. Pokud jsi ji našel náhodou, tvoje hra právě končí. Okamžitě nádobu zavři a vrať ji tam, odkud jsi ji vzal. Bude to pro tebe lepší, věř mi!"

Pět

Pokud sami nejste vášnivý kešer, nemějte strach, že byste v knize jenom tápali. Autorka vše krásně a postupně vysvětluje v průběhu vyšetřování. Budete tak odhalovat zákoutí geocachingu společně s vyšetřovateli, kteří jsou úplnými začátečníky. Ale ani ten, kdo už dávno o geocachingu ví všechno možné, se nebude nudit. Informací je tak akorát, aby to zbytečně nezdržovalo a neubíralo čtivosti a poutavosti. Je vidět, že autorka opravdu ví, o čem píše (aby taky ne, jak je z doslovu patrné, sama patří mezi kešery) a tak máte pocit jako byste se sami vydali po stopách souřadnic.

Jako detektivní thriller kniha Pět skvěle funguje. Vrah má kolem sebe tu správnou dávku tajemna a vy prostě budete chtít vědět, co za tím vším vězí. A můžu vám zaručit, že už se nikdy nebudete na svačinové dózy dívat stejně. Jako správný thriller, i kniha Pět, čtenářům přináší dostatečné množství krve a brutality k tomu, aby vám naskakovala husí kůže a zároveň ne tak velké, aby vám to znechutilo čtení dalších řádků. V průběhu knihy nám autorka poskytuje drobné indície a tak si opravdu užijete hádání, kdo za celým tím sadistickým honem za pokladem stojí.

Vyšetřovatelské duo, Beatrice a Florin, je velmi sympatické a vy jim budete fandit až do posledního písmenka. Moc se mi líbilo, že z nich Ursula nedělala žádné nepřemožitelné bohy, kteří všechno hned odhalí, ale místo toho vsadila na obyčejnost, což ve finále působilo opravdu autenticky. Vážně doufám, že se dočkám vydání i dalších dílu série o Beatrice Kasparyové.

Hodnocení
Jsem moc ráda, že mě Ursula nezklamala a znovu si zvolila téma, které čtenáře vtáhne do děje a jeho potenciál využila do poslední souřadnice. Kniha by měla být nezbytností pro všechny, kdo rádi vyráží za keškama, ale do hledáčku by se měla dostat i těm, kteří mají rádi dobré detektivky s neotřelým tématem. Kniha opravdu stojí za to!

Autorka recenze: Pavla Dostálová
http://betweenpaperandmind.blogspot.cz/

Mě to také pohltilo, i když přiznávám, že aktuálněji je na tom líp tato kniha. Nemohla jsem od ní spustit zrak a pořád přemýšlela (opravdu až téměř dokonce), kdo je tím vrahem, který zanechává na určených souřadnicích kusy lidského těla. Dost často mě mrazilo, což podporovala skvěle vybraná obálka.

Ještě dříve, než se dostaneme k první mrtvole, se seznamujeme s hlavními aktéry. Beatrice Kasparyová a Florin Wenninger tvoří vyšetřovací dvojici, mezi kterou to prostě jiskří. I když je to nejvíc patrné až na konci. Jejich další spolupracovníci nejsou tak důležití, ale i přesto je jim pár vět věnováno. Autorka tak vykresluje tým, který je zřejmě jako každý jiný pod tlakem a lehkým nepochopením.

Beatrice se k práci vyšetřovatelky dostává díky svým vlastním zkušenostem, které nejsou nikterak krásné a o kterých se víc dozvíte až tak za půlkou.

První mrtvé tělo patří ženě. Najdou ji krávy, což je snad jediná humorná scéna, kterou v knize naleznete. Na nohou má vytetované souřadnice. Dvojice vyšetřovatelů se vydává chtě nechtě po jejich cíli. Co jiného jim také zbývá. Protože jistota, jestli se jedná o vraždu či nikoliv, není stoprocentní. Přes své různorodé myšlenkové pochody se dostávají k místu určení, první kešce. Nikoho nemůže překvapit, že tu najdou něco opravdu ošklivého, kus lidské ruky zatavené ve folii a hlavně vzkaz a nápovědu k další keši. Teď už je to jistota. Jedná se o vraha, který ví něco o geocachingu a chce si hrát. Takovýto vrah málokdy chybuje, neboť je neustále o krok před Vámi. To zjišťuje nejen Bea, ale i Florin a zbytek týmu. Salcburská kriminálka má o zábavu postaráno.

Vzkazy, které jsou taktéž hádankou, není lehké vyřešit. Tým se dostává k několika lidem, kteří jsou stále záhadou. Co je cílem této ne moc zábavné hry? Proč zrovna těchto pět osob? Případ se stává ještě osobnějším, když si začne vrah SMSkovat s Beatricí. Její životní osud není nikterak pohodový. Zapojeny jsou i děti a několik dalších rodinných příslušníků. Strach se o Beatrici otírá čím dál víc. Začnou mizet svědci a tato psychologická hra je čím dál náročnější.

Skóre je několik uřezaných orgánů, pár mrtvol, chybějící svědci a hlavně pořád záhadný vrah. Napětí by se dalo krájet. Když už se konečně dobíráme ke konci, začne se rozkrývat celý případ. Pomalými krůčky, pěkně po tmě s baterkou a s Beatricí.

Pravdu se dozvíte i vy, pokud vydržíte do konce. Možná ji spatříte dřív, pokuď budete hodně bystří a znalí čtenáři. Přestože tušíte a věříte, tak Vás autorka napíná až do naprostého konce. A to se mi líbilo.

Styl byl čtivý, kapitoly (jestli se jim tak dá říkat) dlouhé a téma neokoukané.

Určitě doporučuji!

Autorka recenze: Kristýna Bednářová
http://safbook.webnode.cz/

* * * * *

Pět

To si myslela i Beatrice Kasparyová, vyšetřovatelka ze salcburské policie, když ji nový případ zavede z města na travnaté louky. Jenže tam na ni čeká mrtvola se vzkazem. Ten ji a jejího sympatického kolegu Florina zavede k další mrtvole.

V Salcburku normálně dojde tak k jedné vraždě za rok, ale najednou je pět mrtvých během čtrnácti dnů. Policie je vystavena tlaku veřejnosti a zájmu médií, městem začne procházet strach. Mrtvoly vrah totiž dávkuje po částech.

Jako by si s vyšetřovateli hrál. A vlastně je tomu skutečně tak. Jak podotkne jeden Beatricin kolega, vrah jim připravuje „kešky“ s pokladem (znáte geocaching? Jestli ne, tak nevadí, tahle kniha vám ho představí více než výmluvně). Jenže v jednom se mýlí. Cynický vrah si nehraje s vyšetřovateli – hraje si přímo s Beatrice.

Když jsem knihu četla, okamžitě jsem se do ní začetla.Vlastně to ani nejde jinak, hned v první kapitole se ukazuje vrahova bestialita. Když pak vidíte, že proti němu stojí věčně nevyspalá a vyčerpaná Beatrice, která má kromě případu na starosti i dvě malé děti, jenom bezmocně přihlížíte, jak je skóre nevyrovnané. Však to taky Beatrici dává její šéf často najevo.

Propojení geocachingu a vražd mi přišlo geniální. A i když jsem si celou dobu lámala hlavu s tím, jak jsou mrtví propojeni navzájem a ještě k tomu s Beatricí, stejnak mě rozuzlení překvapilo. Autorka už má na kontě několik knih, takže ví, jak si s čtenářem pohrát.

Naprosto jsem to nečekala. Připadala jsem si jako jedna z obětí – v jednu chvíli vesele popíjí s přáteli, aby pak přišel telefonát, který vše změní navždy.

Knihu Pět od Ursuly Poznanské doporučuju všem, kdo rádi čtou napínavé thrillery, kdo si rádi lámou hlavu u dobré detektivky a v neposlední řadě se určitě bude líbit milovníkům geocachingu.

Autorka recenze: Helena Šalamounová

* * * * *

Pět