V tvojí kůži

Sara je učitelkou na střední škole a vede poměrně nezajímavý život. Tedy až do chvíle, co se jí do rukou dostanou deníky Rebeccy, které jsou plné drsného sexu, ze kterého chvílemi tuhne krev v žilách. Obsah deníků Saru vzrušuje a děsí zároveň, a tak se rozhodne vypátrat, kam Rebecca zmizela. Má totiž neblahé tušení, že dovolená s bohatým přítelem, jak jí všichni ustavičně říkají, nakonec nebude úplně pravdou...

"Líbí se mu zadržovat své touhy, až se celá chvěju žárem, jenž spaluje mé tělo. Až je ze mě jen žhavá řeka vášně a současně slz. Ta převaha nade mnou se mu líbí. Líbí se mu naprostá nadvláda. Měla bych ho nenávidět. Někdy si však myslím, že ho miluju."

To hlavní, co tuto knihu odlišuje od ostatních erotických románů, je tajemno způsobené zmizelou autorkou zmiňovaných deníků. Stejně jako Sara budete zvědaví, kdo tato žena byla, jaký vedla život a hlavně, kde teď je? Tyto otázky samozřejmě vedly k tomu, že se kniha hned od začátku stala velmi čtivou. A fakt, že autorka s těmi opravdu erotickými pasážemi spíše šetřila, bylo také jenom ku prospěchu. Pokud jde o hlavní hrdinku, bylo pro mě milým překvapením, že se chovala poměrně racionálně (až na pár drobných kiksů), což není v tomto žánru zas až tak častý úkaz. I tak si však neodpustím pár rýpavých poznámek - opravdu jsem divná já, když po ostatních nepožaduji, aby mi během pár dní odhalili každičké temné tajemství svého života? A když to vezmu z té opačné strany - Pokud nechci, aby někdo nad mým temným tajemstvím spekuloval a ptal se na něj, nebudu snad ani zmiňovat, že něco takového mám, ne?

Bohužel, pokud jde o mě, uvítala bych více pátrání a méně sbližování/cvrlikání. Protože teď, ve zpětném pohledu, si více uvědomuji, že se v celé knize v podstatě vůbec nic nestalo a ani nevyřešilo. Možná to byl záměr, člověk je docela zvědavý jaké budou odpovědi na jeho otázky, takže po druhém díle určitě sáhne (pokud vy ne, tak já tedy rozhodně ano!).

Hodnocení:
Určitě to spadá do toho lepšího, co tento žánr nabízí. Ano, některým těm klišé se nevyhnete, ale s tím už člověk tak nějak počítá ve chvíli, kdy otevírá erotický román. Jen mě opravdu mrzí, že aspoň něco autorka neodhalila. Takhle si připadám opravdu frustrovaná, že stále nic nevím. Na druhou stranu, jak říkám, zajistila si tím to, že druhý díl určitě nenecháte bez povšimnutí. Ten by měl vyjít 1.7. a ponese název Sama sebou.

Autorka recenze: Pavla Dostálová
http://betweenpaperandmind.blogspot.cz/

Učitelce Saře McMillanové se do rukou dostane deník Rebeky Masonové, ve kterém pisatelka sděluje svoje sexuální zkušenosti s mužem, který ji dokáže přivést až na vrchol blaha. A to docela dominantním způsobem. O něčem takovém si může Sara nechat jen zdát.

Stále více ji zajímá, co se s majitelkou deníku stalo. Vydává se proto do jedné z galerií, kde doufá, že ji potká. Ale marně. Všichni tvrdí, že odjela na neplacenou dovolenou. Může to opravdu tak být? Ředitel Mark Compton je jejími znalostmi v umění natolik nadšen, že ji přes léto chce zaměstnat na místo Rebeky. Ale vždycky to má nějaké to ale.

„Dokonalost jiných je často jen fasáda, kterou si sami vytváříme, když se snažíme na lidi zapůsobit.“

Pět let bez vztahu. Pět let bez sexu. A to se má pro ni brzy změnit. Jenže kdo ji láká víc. Je to nekompromisní ředitel galerie anebo malíř Chris Merit, jehož povaha se mění jako počasí? Bude silnější mozková aktivita či lidské pudy, které jednají podle fantazie a bez rozmyslu? Podaří se jí získat pravdivé informace o Rebece?

*

Zjistím, že se uvolněně směju, a je to dobré. Až doteď jsem si neuvědomovala, jak jsem napjatá, že se cítím jak na trní, a překvapuje mě, že tenhle muž, kterého sotva znám, mě dokázal tak odzbrojit. Náš smích se promění v zurčící potůček, který mi bere dech. Naše oči se střetnou a podbřišek mi zalije horko. Toužím po tom muži, ale vím, že nepatřím do společnosti, v které se pohybuje. Vím to, ale mému tělu je to evidentně jedno. Jsem pouhou lodí, která proplouvá kolem, učitelkou, jež míří do třídy, a on má talentu na rozdávání, muž, který má hodnotu milionů dolarů a viděl věci, o kterých já vždycky jenom četla.

 …

Dívá se mi přímo do očí a já v nich vidím hloubku jeho touhy. Přemůže mě to. Položí dlaň na mé břicho a já se pod jeho dotekem zachvěju. To musel cítit i on. „Protože –“jeho hlas zní tiše a svůdně a jeho ruka putuje po mém těle vzhůru – „na tebe nedokážu přestat myslet, ani na to, co všechno bych ti chtěl dělat a kde všude se tě chtěl dotýkat.“
Položí mi ruku do úžlabiny mezi ňadry a moje bradavky trnou touhou, aby se jich dotkl. Jeho odvaha ve mně zažehne cosi smyslného a temného, stránku mého já, která klade ruku na ústa té hodné paní učitelky zděšené tím, že jsem tomu všemu neučinila přítrž. Chci ho. Chci ho tady a teď, jakkoli to půjde.

*

Poslední tři roky se roztrhl pytel s romány, kde hlavní dějovou linii zaujímají sexuální zážitky a touhy hlavní hrdinky. Je to na škodu? Řekl bych, že asi není, pokud to není dovedeno příliš přes nějakou hranici, kterou každý ale máme někde jinde. Dílo V tvojí kůži je bravurně napsáno a upřímně tento typ literatury dodává knihám zase jinou úroveň. Jedinou vráskou je, že se jedná o první díl z trilogie. Nečekejte tedy uzavřený konec.

Autor recenze: Josef Němec

A od té chvíle nic není jako předtím.

Neznámá žena, křestním jménem Rebecca, popisuje na stránkách sešitů svůj intenzivní, velmi smyslný, ale zároveň ne moc šťastný vztah se svým přítelem. Nebo spíš – pánem... Sara hltá slovo za slovem, nemůže přestat. Váhá. Proč ji to vyprávění natolik uchvátilo? Je to tou přemírou sexu, jaký v této podobě nikdy nezažila, nebo proto, že si o ženu začíná dělat starosti? Je totiž víc než zjevné, že ten vztah se na všech stranách úplně vymknul zpod kontroly.

Deníky leží u Sary na stole. Kde se asi v této chvíli nachází jejich pravá majitelka?

Sara se pustí do pátrání. A celkem rychle se dostane celkem daleko, už za pár dní stojí v impozantních prostorách luxusní galerie, kde Rebecca pracovala. Na otázky, kam zmizela, se jí však dostává pouze vyhýbavých odpovědí. Prý odjela na dovolenou, neřekla, kdy se vrátí, ale určitě se má dobře, nějaký bohatý přítel ji vzal na jachtu, nebo něco na ten způsob, znělo to skvěle.

V galerii se Sara potkává hned se dvěma atraktivními muži. A jejich osud se beznadějně proplete. Mark, majitel galerie, jí navrhne, aby převzala Rebečino místo, jako učitelka přece teď přes léto stejně nemá co dělat. Ona přijme. Chris, velmi talentovaný malíř, jehož díla galerie prodává, ji zase opakovaně varuje, aby vzala nohy na ramena a utekla odsud zpátky do svého bezpečného světa. Proč?

Proč právě teď, když si Sara začala plnit svůj životní sen?

Kniha je plná vzrušení a napětí hned od prvních řádků. A vzrušení a napětí autorka velmi rafinovaně dávkuje po troškách tak, abyste prostě četli dál a dál. Na konci se pak některé linie děje trochu rozuzlí, ale to, co vás nejspíš bude zajímat nejvíc – a tedy kam se poděla Rebecca – nabere překvapivý směr, dalo by se říct, že i trochu děsivý!

V tvojí kůži je první část série, druhý díl má naštěstí vyjít už v dubnu a bude se jmenovat Sama sebou. Pevně doufám, že bude mít stejně skvělou obálku. A že prozradí odpovědi na tu neodbytnou otázku, která vás po dočtení prvního dílu už neopustí...

* * * * *

Vzkypí ve mně vztek. Vstanu ze židle. „Nemáš žádné právo –“
Najednou je taky na nohou a tyčí se nade mnou. „A co když to právo chci mít?“
„Chrisi, ty nejsi na vztahy, a proto jsem tady. Taky nejsem holka, která by si chtěla začít vážný vztah. Žádné ploty, pamatuješ? Oba jsme se na tom shodli. A sám jsi na tom dost trval. Takže píchat mě klidně můžeš, ale zahrávat si s mým životem nebudeš. Tohle je moje příležitost dokázat si, že můžu žít svůj sen stejně jako ty ten svůj. Cením si tvé nabídky na provizi. Opravdu. Víc než si myslíš, ale ani tak to na celé věci nic nemění. Pořád potřebuju víc než jen peníze, protože to bych jinak byla tatínkova kočička a syslila si jeho prachy.“ Srdce mi málem vyskočí z prsou. „Musím se obléct a jít domů.“ Vyrazím pryč.

Autorka recenze: Alenka Pospíšilová