Heřmánkové údolí

Autorka knihy Hana Marie Körnerová napsala mnoho krásných románů. Mezi její nejznámější patří bezesporu „Andělská tvář" nebo série „Pán hor".

O válečných osudech byly popsány stohy papírů a natočeno mnoho a mnoho filmů. Tento příběh však začíná až po válce. V době, kdy všichni věří, že teď už bude lépe. Byli jsme zachráněni a teď začneme budovat novou lepší zemi.

Podobné pocity má i sedmnáctiletá Anna, která přijíždí z Ukrajiny do Čech za jedinými příbuznými. Tetou Markétou, maminčinou sestrou, a její rodinou. Chudobná a osudem těžce zkoušená Anna se těší na nový lepší život. Bylo jí řečeno, že je teta bohatá a má se dobře. Proto je pro ni velikým překvapením, když jí Markéta brzy po příjezdu řekne, že se o ni postarat nemohou a proto bude lepší, když se brzy vdá a bude mít svou domácnost. Anna začíná panikařit, je příliš mladá a nezkušená. Strýc ji však uklidňuje, že ji nikdo nebude nutit. Jenže ona je velice prakticky založená a ví, že jinou možnost nemá. V nové zemi, bez vzdělání a zázemí se jí jeví možnost založení vlastní rodiny vcelku přijatelná.

Na tom se nic nezmění, ani když pozná muže, kterého jí teta vybrala. Není to daleko. Heřmánkové údolí je nádherné a hospoda, kterou Pavel jako válečný hrdina dostal, se jí také líbí. Ale co je hlavní, líbí se jí právě Pavel sám. Je mužný a jak slyšela, také statečně bojoval. Je to Volyňský Čech, takže by měli mít i něco společného.

Anna se brzy osvědčí jako schopná a samostatná, proto se i ona zalíbí Pavlovi a netrvá dlouho a může být svatba. Svatební noc, na kterou se Anna už docela těší, neproběhne tak, jak by si nezkušená panna mohla přát, a hlavní hrdinka zjišťuje, že nic nebude tak růžové, jak si ve své mladé představivosti malovala.

Anna velmi brzy otěhotní a moc se těší. Najde si i přátele a na drobné nepříjemnosti si zvykne. Pavla stále trápí veliké bolesti hlavy. Tak nějak se jejich život ustálí a Anna je šťastná. Jenže Pavlovy bolesti se stále zhoršují a on se rozhodne řešit je po svém. Také se stále častěji u nich v hospodě reptá na politickou situaci, zakládají se JZD, dochází k vyvlastňování a zatýkání různých lidí, často i přátel Anny a Pavla.

Teprve teď si Anna uvědomuje, že její muž nemá tolik odvahy, jak myslela, a že se o většinu věcí bude muset postarat sama

Anna je velmi sympatická postava. Neuvěřitelná síla a odvaha ženy, tedy spíš mladé dívky, pozoruhodný optimizmus a umění vše brát tak, jak to přijde, bez reptání a stížností na těžký osud. Malá drobná ženička, která zvládne pět dětí a manžela s velmi vážnými zdravotními obtížemi. Chtěla bych ji poznat ve skutečnosti... nebo raději ne, hrozně by mi to srazilo sebevědomí a propadla bych hluboké depresi.

Opravdu moc jsem si knížku užila, přestože je z obtížné doby a podmínek, je velmi povzbudivá a nijak tragická. Čte se velmi lehce, jelikož má Hana Marie Körnerová ve zvyku psát nekomplikované věty, ve kterých se čtenář snadno orientuje. Doufám, že kniha dojde uznání a bude zfilmována jako již dříve Andělská tvář.

Autorka recenze: Martina Bubeníková
Přebráno z lidovky.cz