Město - Mistrovská díla SF

Tak začíná kniha amerického spisovatele Clifforda D. Simaka (1904-1988), kterou osobně považuji nejen za jeho vrcholné dílo, ale vůbec k tomu nejlepšímu, co v historii science fiction vzniklo. Obdobně jako Bradburyho „Marťanská kronika“ je i toto povídkový román. Jedná se o soubor osmi příběhů a epilogu, které jako historické legendy a pověsti analyzují psi. Protože nevěří, že by někdy něco tak divného, jako byl člověk, mohlo existovat.

Simak ve svém příběhu nevidí budoucnost lidí nadějně. Člověk nemá možnost dosáhnout nějaké vytouženého cíle, protože vždy skončí u jednoho, u luku a šípu, předehry k atomové bombě.

Pořád se snažíme něco dobývat a předběhnout, přestože nikdo neví přesně proč a koho.

Samotný příběh popisuje život členů rodiny Webstrů, kteří svými činy ovlivňují další kroky lidí. Příběhem prochází jako kronikář Webstrů alias lidstva samotného, robot Jenkins, který slouží v domě Webstrů. Lidem se podaří vyřešit energetický problém řízenou štěpnou reakcí, která je věčná a bezpečná.

Problém výživy vyřeší hydroponika, které může pomalu zadarmo vytvářet nekonečné množství jídla. Tím se naruší struktura lidské společnosti, která najednou ztratí potřebu sounáležitosti. Klasické zemědělství je už nepotřebné a najednou je na Zemi strašně mnoho volné a bezcenné půdy. Lidé začnou opouštět města a žít na svých vlastních pozemcích. 

Lidé mají více času na výzkum a objevy a začnou se zabývat ovládnutím meziplanetárních letů. Právě díky jednomu z Webstrů se to nakonec podaří. Jiný zase se stane skvělým odborníkem na marťany a jejich fyziologii. Ale trpí aerofobií, kterou způsobí smrt největšímu marťanskému mysliteli, který je krok od objevení nejdokonalejší filozofie na světě. Mohla by přinést lidstvu skok dopředu o tisíce let. Ale ta kvůli Webstrům je ztracená.

A právě že lidé ztrácí touhu a sílu k dalšímu pokroku, jiný Webstr začne upravovat dovednosti psů, kteří by měli převzít otěže dalšího vývoje na Zemi. A celá anabázi lidstva ukončí objev cíle všech lidí, objev RÁJE. Ten se nachází na Jupiteru v tělech Skokanů. A lidé, potažmo lidstvo, končí. Proč žít dál jako člověk, když stačí odejít na jupiterský Ráj.

A tak na Zemi zůstává jen pár málo lidí a roboti, kteří zdivočeli, protože ztratily své pány a tím i poslání. Světu vládnou psi, kteří naslouchají skřítkům, tvorům z „jiných světů“, o kterých ví, že existují. Jejich kroky řídí robot Jenkins, který se je snaží uchránit od starých lidských zvyků.  Ale dokud tu budou i jen několik lidi, není možné změnit vývoj jiným směrem než je zabíjení, ta nejsilnější vlastnost člověk, která ho žene do záhuby. A tak všechny zbytky lidí pošle do paralelního světa, aby psi na Zemi mohly pokračovat ve vývoji.

Simak se považoval za největšího humanistu ve světě science fiction. Právě jeho „Město“ je toho zářným příkladem. Možná bych až řekl, že nálepka sci-fi zde dílu spíše škodí. Je to více než obyčejné sci-fi. Jde o příběh, který přes všechno nedává lidem šanci, protože člověk má v sobě brutalitu a bezcitnost geneticky zakódovanou, což si nechceme či nemůžeme přiznat. To nezmění ani tisíce let převýchovy.

Na závěr bych ještě ocitoval MUDr. Václava Kajdoše, jemuž vděčíme za vynikající překlad knihy: „Jinak jsem si ověřil, jak málo z toho, co ze sci-fi vyšlo, tomuhle Simakovi sahá po paty, co do stylu, překvapujících zápletek, ale hlavně převládajícímu humanismu, který je od jeho věcí neoddělitelný.“

Autorem recenze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář