Nebezpečné dědictví

První příběhová linie, ta která se týká Katherine Greyové, jakoby navazuje na autorčinu předchozí knížku Nevinná zrádkyně, která popisuje krátký život devítidenní královny Jany Greyové. V Nebezpečném dědictví se setkáváme s její mladší sestrou Katherine. Její osud sledujeme od roku 1553, kdy na anglickém trůnu sedí mladičky Eduard VI. Jsme svědky jejího sňatku, vášnivé lásky i následných starostí a problémů.

Hrdinkou druhé linky je také Katherine, ale Plantagenetová a její příběh nás zavádí do roku 1483 do Yorkshiru na severu, kde má své sídlo Richard, vévoda z Gloucesteru se svou rodinou, která zahrnuje jeho manželku Anne, synka Eduarda a dvě nemanželské děti - Katherine Plantagenetovou a Johna z Gloucesteru. Tuhle jejich idylku ale naruší náhlé úmrtí Richardova bratra - krále Eudarda IV. A tak na trůn usedá právě Richard, i když za poněkud nešťastných okolností. Říká se totiž, že nechal zavraždit vlastní synovce - dva malé prince a syny krále Eduarda. Kate to samozřejmě velmi trápí, nechce, aby o jejím milovaném otci kolovaly takové nechutné pomluvy a ráda by jeho jméno očistila. A tak se pouští do pátrání a vyšetřování...

Tohle je docela nezvyklá knížka na Weirovou. Proč? Protože Alison Weirová je historička, která se věnuje především psaní literatury faktu. Napsala zatím pouze čtyři romány a ty tři předchozí měly jeden společný rys - stály na jasných historických faktech. Ale tahle je jiná. Linie Katherine Greyové je opět důsledně opřená o historická fakta a zakládá se na skutečnosti, ale ta druhá už taková není. Hlavně proto, že není úplně jasné, zda Katherine Plantagenetová vůbec žila a jestli měl Richard III. nějaké nemanželské potomky. I nadpřirozená linka je něčím novým a nezvyklým, ale osvěžujícím.

Co se ale nezměnilo, je úžasná čtivost, knížka se čte velmi lehce. Weirová prostě umí psát tak, že vás úplně vtáhne do té doby a nemůžete jinak, než si obě hlavní hrdinky oblíbit a držet jim pěsti.
Ještě v jedné věci se Nebezpečné dědictví liší od těch předchozích příběhů a to v tom, že je tady daleko více romantiky.

Další věcí, která se mi na téhle knížce moc líbila, byla zápletka s Richardem III. a princi v Toweru. Téhle záhadě - snad jedné z největších v anglických dějinách - se stále věnuje spousta autorů a existují dva tábory - jeden, který Richarda striktně odsuzuje a druhý, který ho naopak brání. Weirová zaujala takový neutrální postoj. Nenabízí čtenářům jasné vysvětlení, spíše spekuluje, i když v závěru je Katherine Greyová přesvědčená, že je Richard vinný, Kate - jeho dcera - věří v jeho nevinnu. Teď už záleží pouze na vás, k čemu se přikloníte. Ale celkově se mi líbil autorčin pohled na osobu Richarda, kterého tak znetvořil Shakespeare ve své hře. Alison Weirová ho popisuje jako milujícího otce a manžela, zásadového a čestného muže, který se nicméně dopustil několik podstatných chyb.

Nebezpečné dědictví je prostě další úžasná knížka od této úžasné autorky, která mě dokázala pohltit a vtáhnout do děje. Měla jsem dokonce pocit, že to všechno prožívám na vlastní kůži a jsem Alison Weirové vděčná, že mi dává stále možnost nahlédnout do historie a nejen to - dokonce ji i prožít prostřednictvím těchto skvělých příběhů. Dvě příběhové linie, nadpřirozeno a Richard III. - to pro mě byla dokonalá kombinace. Jen občas jsem měla trochu problém se orientovat v neustálém přeskakování mezi oběma hrdinkami a v čase. Ale zase hodně oceňují rodokmeny v úvodu, které dost pomohou v orientaci a také - opět - poznámku autorky, ve které vysvětluje, co jsou fakta a co si sama přimyslela...

Autorka recenze: Bára Kuzníková