Dvě ženy v odlišných dobách - Katherine Greyová a Katherine Plantagenetová, jejichž osudy se zajímavě propojují napříč staletím.
První příběhová linie, ta která se týká Katherine Greyové, jakoby navazuje na autorčinu předchozí knížku Nevinná zrádkyně, která popisuje krátký život devítidenní královny Jany Greyové. V Nebezpečném dědictví se setkáváme s její mladší sestrou Katherine. Její osud sledujeme od roku 1553, kdy na anglickém trůnu sedí mladičky Eduard VI. Jsme svědky jejího sňatku, vášnivé lásky i následných starostí a problémů.
Hrdinkou druhé linky je také Katherine, ale Plantagenetová a její příběh nás zavádí do roku 1483 do Yorkshiru na severu, kde má své sídlo Richard, vévoda z Gloucesteru se svou rodinou, která zahrnuje jeho manželku Anne, synka Eduarda a dvě nemanželské děti - Katherine Plantagenetovou a Johna z Gloucesteru. Tuhle jejich idylku ale naruší náhlé úmrtí Richardova bratra - krále Eudarda IV. A tak na trůn usedá právě Richard, i když za poněkud nešťastných okolností. Říká se totiž, že nechal zavraždit vlastní synovce - dva malé prince a syny krále Eduarda. Kate to samozřejmě velmi trápí, nechce, aby o jejím milovaném otci kolovaly takové nechutné pomluvy a ráda by jeho jméno očistila. A tak se pouští do pátrání a vyšetřování...
Tohle je docela nezvyklá knížka na Weirovou. Proč? Protože Alison Weirová je historička, která se věnuje především psaní literatury faktu. Napsala zatím pouze čtyři romány a ty tři předchozí měly jeden společný rys - stály na jasných historických faktech. Ale tahle je jiná. Linie Katherine Greyové je opět důsledně opřená o historická fakta a zakládá se na skutečnosti, ale ta druhá už taková není. Hlavně proto, že není úplně jasné, zda Katherine Plantagenetová vůbec žila a jestli měl Richard III. nějaké nemanželské potomky. I nadpřirozená linka je něčím novým a nezvyklým, ale osvěžujícím.
Co se ale nezměnilo, je úžasná čtivost, knížka se čte velmi lehce. Weirová prostě umí psát tak, že vás úplně vtáhne do té doby a nemůžete jinak, než si obě hlavní hrdinky oblíbit a držet jim pěsti.
Ještě v jedné věci se Nebezpečné dědictví liší od těch předchozích příběhů a to v tom, že je tady daleko více romantiky.
Další věcí, která se mi na téhle knížce moc líbila, byla zápletka s Richardem III. a princi v Toweru. Téhle záhadě - snad jedné z největších v anglických dějinách - se stále věnuje spousta autorů a existují dva tábory - jeden, který Richarda striktně odsuzuje a druhý, který ho naopak brání. Weirová zaujala takový neutrální postoj. Nenabízí čtenářům jasné vysvětlení, spíše spekuluje, i když v závěru je Katherine Greyová přesvědčená, že je Richard vinný, Kate - jeho dcera - věří v jeho nevinnu. Teď už záleží pouze na vás, k čemu se přikloníte. Ale celkově se mi líbil autorčin pohled na osobu Richarda, kterého tak znetvořil Shakespeare ve své hře. Alison Weirová ho popisuje jako milujícího otce a manžela, zásadového a čestného muže, který se nicméně dopustil několik podstatných chyb.
Nebezpečné dědictví je prostě další úžasná knížka od této úžasné autorky, která mě dokázala pohltit a vtáhnout do děje. Měla jsem dokonce pocit, že to všechno prožívám na vlastní kůži a jsem Alison Weirové vděčná, že mi dává stále možnost nahlédnout do historie a nejen to - dokonce ji i prožít prostřednictvím těchto skvělých příběhů. Dvě příběhové linie, nadpřirozeno a Richard III. - to pro mě byla dokonalá kombinace. Jen občas jsem měla trochu problém se orientovat v neustálém přeskakování mezi oběma hrdinkami a v čase. Ale zase hodně oceňují rodokmeny v úvodu, které dost pomohou v orientaci a také - opět - poznámku autorky, ve které vysvětluje, co jsou fakta a co si sama přimyslela...
Autorka recenze: Bára Kuzníková
Přidat komentář
Skvělé ! (L.Klarnerová , 13.10.2013) Odpovědět