Vražedný chlad

Vánoce jsou ale také chvíle rozjímání.

Sebevědomá CC de Poitiers má rozhodně o čem přemýšlet. Má za sebou velice úspěšný rok. Přestěhovala se do Three Pines, napsala knihu a našla si milence. Co na tom, že se jí vlastní manžel bojí, dcera ji nenávidí a sousedé ve vesnici si o ní přinejlepším myslí, že je sobecká a panovačná?

CC ale věří, že příští rok pro ni bude ještě lepší. Všechno to má naplánované do nejmenšího detailu: davy fanoušků, obdivovatelů, noví krásní milenci v posteli… Žádná z jejích velkolepých představ se ovšem nikdy neuskuteční. Na Boží hod ji totiž během curlingového turnaje někdo zavraždí.

Je to jako vánoční dárek pro obyvatele Three Pines, kteří si po smrti „té příšerné ženské“ oddychnou. Už je nikdo nepomlouvá, nekouká na ně spatra ani nenarušuje jejich staré tradice a zvyky.

Pro komisaře Armanda Gamache z montrealské Sûreté to ale znamená práci. A pořádně těžkou. Poklidným vánočním svátkům může šarmantní Gamache dát adieu, neboť motiv k vraždě paní de Poitiers měl v Three Pines snad každý, její vlastní rodinu nevyjímaje. K zločinu navíc došlo za bílého dne uprostřed rušného davu - jak se to vrahovi podařilo?

Bylo možné, že se tahle ospalá, kouzelná, mírná obec spojila dohromady a zabila CC de Poitiers?
Gamache to málem rovnou zavrhl. Byla to šílená představa. Ale pak se upamatoval. Byla to šílená smrt.

Zima je falešné období. Pod tlustou vrstvou čistého bílého sněhu se může skrývat leccos ošklivého. Sympatický Gamache má ale výhodu: spoustu obyvatel této vesničky ve francouzské části Kanady už zná z doby, kdy zde vyšetřoval vraždu Jane Nealové, a tak ví, kam našlapovat…

„Vy jste ji neměla ráda, že ne?“ zeptal se Gamache.
„Ne. Podle mě byla krutá a sobecká,“ odpověděla Clara. „Ale stejně si nezasloužila, aby ji někdo zabil.“
„A co si tedy zasloužila?“ otázal se.
Ta otázka Claru ohromila. Co si CC zasloužila? Zahleděla se do ohně a chvíli zamyšleně sledovala hru praskajících plamenů.
„Zasloužila si zůstat sama. To by byl její trest za to, že se k lidem chovala s takovým pohrdáním, že jim působila takovou bolest.“ Clara se snažila udržet svůj hlas klidný a pevný, ale cítila, jak jí kolísá. Jen doufala, že se nerozpláče. „CC se ve společnosti druhých nedalo věřit.“
Gamache mlčel. Přemýšlel, co asi CC téhle jemné ženě udělala, čím jí tak ublížila, že na ni přivolávala takovou hrůzu. Protože Gamache věděl stejně dobře jako Clara, že izolace je mnohem horší než smrt.
V tu chvíli si uvědomil, že tenhle případ nevyřeší snadno. Člověk tak narušený, že způsobil tolik bolesti, musel vést život plný tajemství a plný nepřátel.

Na svém kontě máte již deset knih ze série s případy vrchního inspektora Gamache. Na čem nyní pracujete? Vrátíte se do Three Pines? Poodhalte, o čem to tentokrát bude?
Na konci srpna u nás v Severní Americe vyjde již jedenáctý příběh s vrchním inspektorem Gamachem. Nazvala jsem ho „The Nature of the Beast“. Nyní jsem poměrně dost zaneprázdněna prací na další knize, která se znovu bude odehrávat ve zdánlivě klidné vesničce Three Pines. Nebudu raději nic prozrazovat, protože se toho postavám od třetího dílu k tomu současnému jedenáctému stane ještě mnoho důležitého a zásadního. Nechte se proto překvapit (usmívá se).

Inspiraci jistě čerpáte ze svého okolí. Kde jste přišla na nápad napsat detektivní příběhy z vesnického prostředí? Proč se neodehrávají ve městě?Rozhodla jsem se zasadit příběh na vesnici z mnoha důvodů. Žiji totiž v blízkosti malé obce, kam jsme s manželem nastěhovali, a byla jsem překvapena tím, jak jsou zde lidé příjemní, lidští a naslouchají emocím druhých. To jsem ve městě nikdy nepocítila. Zdá se, že nyní je na vesnicích taková doba, kdy všichni touží po vzájemné sounáležitosti, rodinném krbu a komunitě s pevnými vazbami. Snažila jsem se to zachytit. A poté, co jsem pracovala jako novinářka ve velkých městech, věděla jsem, že zločin nikde není překvapením. Vražda, tak tragická událost, se prostě očekávala. A stávala se především cizím lidem. Ale na vesnici? To je katastrofa. Naprosto tříští lidské osudy a jejich životy. Najednou v jejich blízkosti někdo zemře a někdo v okolí to zapříčinil. Všichni tak najednou nejsou takoví, jací se zprvu zdáli, a proto je ten zločin o to horší. Mé knihy tak nejsou ve skutečnosti jen o vraždě a smrti, ale vypráví o lidech, kteří se musí rozhodnout o cestě svého života.

Ve Three Pines najdeme i majitele hostince, kteří jsou homosexuálové, což může v běžné vesnici vyvolávat pozdvižení. Proč jste je tam zařadila? A jak přistupujete k nevšednostem?
Myslím, že máme odlišné zkušenosti. V kanadském Quebecu není vůbec neobvyklé mít za sousedy i přátele zároveň homosexuálního muže či ženu. Chtěla jsem navíc, aby se v mém díle nejen odrážely zažité stereotypy, ale ukázala se zároveň ta rozmanitost v ekonomické, vzdělávací, sociální, sexuální i na kulturní úrovni. Ač už se jedná o homosexuály a heterosexuály; dělníky, básníky a umělce; černou a bílou… všichni dokážou žít pospolu a nepozabíjí se. Mé knihy tak jsou o lásce ve všech jejích možných formách.

Dny se pomalu ale jistě začínají zase krátit. Blíží se zima. Máte nějaké zvyky, které dodržujete o Vánocích?
Miluji Vánoce a všechno s nimi spjaté. Dovedu si představit, že i u vás v České republice je to podobné, ale tady v Quebecu jsou téměř magické se sněhem, rozzářenými vánočními světly i koledami. A to jídlo!

Jaké je vaše oblíbená vánoční pohádka?
Mám ráda především dva vánoční příběhy. Jeden pochází od nás a jmenuje se Malý andílek, který vypráví o malém, chudém andílkovi, jež se snaží rozhodnout, čím obdaruje Ježíška při jeho narození. Druhý je velmi známý v anglickém světě prostřednictvím Dylana Thomase a nazývá se Dítě Vánoc ve Walesu.

K psaní příběhů má blízko i samotné čtení. Jaký žánr ráda čtete a který autor je vaší srdcovou záležitostí? Čtete či znáte některého z České republiky?
Ano, spisovatelé začínají jako čtenáři a pro mě je čtení důležitou součástí mého života. Čtu méně detektivky než kdysi, neboť se bojím, aby mě nějak neovlivnily. Většinou se tak věnuji literatuře faktu, neboť má co do činění s knihou, kterou zrovna píši, nebo s některým z výzkumů. Od vás přímo zbožňuji Milana Kunderu a samozřejmě i Václava Havla.

A na závěr mi řekněte, co nejraději děláte, když chcete odpočívat a přijít na jiné myšlenky.
Poslouchám hudbu anebo jdu se svým manželem a zlatým retrívrem Bishopem na procházku. Občas se podívám na televizi a někdy, Bože mi pomáhej, hraji Candy Crush! Ale nikomu to neříkejte. (směje se)

Mockrát děkuji za to, že si autorka našla chvíli času ve svém přeplněném kalendáři. Ať se jí nadále daří nejen v profesionálním, ale i soukromém životě.

Rozhovor vyšel ve spolupráci se studentským časopisem JU Magazín a knižním nakladatelstvím Knižní klub.

Zátiší

ZÁTIŠÍ

Vůně tlejícího listí, horký jablečný koláč a vražda! Když starší obyvatelku poklidné vesničky Three Pines usmrtí vystřelený šíp, poprvé se setkáváme s šarmantním inspektorem Gamachem. Přijíždí případ vyšetřit – a kromě rozmanitých povah místních obyvatel vidí taky neuvěřitelné barvy kanadského podzimu. Poprvé si uvědomuje, že pod přívětivým povrchem se může skrývat zlo.

Vražedný chlad

VRAŽEDNÝ CHLAD

Přichází zima. Mráz, tlustá vrstva bílého sněhu, vánoční výzdoba. Vzduchem se line vůně sladké vánoční štoly, mandlového krému, drůbeže upečené s javorovým sirupem. Ale i v této radostné době rozjímání a setkávání Three Pines navštíví smrt. Inspektor Gamache musí rozlousknout případ zamotanější než vánoční řetěz – obětí se totiž stane osoba, kterou nenávidí celá vesnice. Kdo pod vánočním stromečkem skrývá temné tajemství? A není bělostný sníh zakrývající střechy chaloupek pouhou maskou, pod níž číhá něco odporného?

Nejkrutější měsíc

NEJKRUTĚJŠÍ MĚSÍC

Three Pines se probouzí do překrásného jara. Květiny pučí, stromy kvetou, včelky bzučí a ptáčci zpívají. V troubě se peče losos, čerstvě upečené croissanty voní tak, že se sbíhají sliny. A voňavé sýry chutnají skvěle! Pro jednoho z místních obyvatel je to však poslední jaro… Inspektor Gamache po svém příjezdu zjišťuje, že ve Three Pines kromě kytiček vykvetl taky zločin.

Oživlý kámen

OŽIVLÝ KÁMEN

Slunce pálí, obloha bez mráčku a chladná voda kanadských jezer. Inspektor Gamache si chce odpočinout od práce, ale místo toho musí vyšetřovat podivnou smrt jednoho z hostů v hotelu nedaleko Three Pines. Na mátovou zmrzlinu, slaďoučké jahody a broskve, na lehké sendviče s okurkami, uzeným lososem a jemnou šunkou tak moc času nebude! Úmorné vedro totiž v lidech probouzí to nejhorší…

Oblíbili jste si elegantní knihy Louise Pennyové? Dobrá zpráva! Knižní klub na příští rok chystá hned dvě nové detektivky! V únoru by měla vyjít kniha s názvem The Brutal Telling, v horkém srpnu potom mrazivý příběh Bury Your Dead. Český název zatím nebyl zveřejněn. O obou vás budeme samozřejmě včas informovat.

Radek Blažek

Deset malých černoušků

DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ

Legendární kniha, která ovlivnila nesčetné množství dalších knih. Ale na originál žádná nemá! Agatha Christie nejenže příběh vystavěla na mrazivé říkance, ale taky připravila konec tak šokující, že se dodnes může směle poměřovat s moderními mistry žánru jako Jo Nesbo nebo Gillian Flynnová!

Baskervillský pes

BASKERVILLSKÝ PES

Hororová atmosféra mlžných skotských vřesovišť a děsivé zvěsti o netvorovi, který na blatech nelítostně vraždí pocestné a obyvatele. Sir Arthur Conan Doyle šikovně využívá čtenářův strach z nadpřirozena, ovšem Sherlock Holmes na povídačky nevěří a je odhodlán dopadnout vraha z masa a kostí!

Hadrový panák

HADROVÝ PANÁK

Když se v Londýně najde hrůzné tělo sešité z částí šesti různých lidí, detektiv Wolf se dostává na stopu šílenému vrahovi. Zdá se, že ten je ovšem neustále o krok napřed! Daniel Cole se svým originálním bestsellerem šokoval celý svět. Tohle je moderní detektivka v tom nejlepším slova smyslu!

Oběť bez tváře

OBĚŤ BEZ TVÁŘE

Samozřejmě v našem výčtu nemůžeme opominout ani zástupce severské krimi, žánru, který si vysloužil dokonce vlastní oddělení v mnoha knihkupectvích. Ze všech Nesbů, Keplerů, Larssonů a dalších musíme vyzdvihnout detektivky Stefana Ahnhema! Jeho Oběť bez tváře výborně míchá klasické pátrání po vrahovi, ovšem detektiva s vrahem pojí jisté velice osobní pouto…

Vražda v Orient-expresu

VRAŽDA V ORIENT EXPRESU

Ještě jednou královna Agatha! Co se stane, když se v uzavřeném prostoru jedoucího vlaku sejde nesourodá skupina cizinců? Samozřejmě vražda! A ne jen tak obyčejná! Vražda v Orient expresu patří mezi detektivní klasiku jak podáním, tak nevšedním odhalením na konci!

Ostré předměty

OSTRÉ PŘEDMĚTY

Gillian Flynnová píše šokující knihy na pomezí thrilleru a detektivky. Její Ostré předměty mají detektivce nejblíž. Novinářka Camille Preakerová se totiž vrací do svého rodného městečka, aby napsala sérii článků o brutálních vraždách, které převrátily život v městě naruby. A nečekaně se zaplétá do případu, který souvisí i s její minulostí…

Pokrevní pouta

POKREVNÍ POUTA

Pro miliony čtenářů na celém světě je královnou současné detektivky Angela Marsonsová, autorka série případů se svéráznou vyšetřovatelkou Kim Stoneovou. Díky svému jedinečnému charakteru a svěžím zápletkám, se knihy Angely Marsonsové pravidelně dostávají na žebříčky bestsellerů. A co víc - s každou další knihou je lepší a lepší. Proto se nemůžeme dočkat, až letos v prosinci česky vyjde již šestá kniha!

Vražedný chlad

VRAŽEDNÝ CHLAD

Kanadská spisovatelka Louise Pennyová proslula sérií detektivních příběhů s šarmantním inspektorem Gamachem, který kromě vyšetřování vražd (zpravidla v malé vesničce Three Pines) také poznává všemožné kanadské a francouzské speciality. Ta zvláštně morbidní kombinace dobrého jídla a vražd je ovšem podivně návyková! Romány Louise Pennyové jsou oblíbené zejména u starších čtenářek, které preferují poklidně tradiční detektivky, u kterých čtenář napíná mozkové závity.

Vražda Rogera Ackroyda - 3. vydání

VRAŽDA ROGERA ACKROYDA

Agathou Christie jsme začali a Agathou Christie taky skončíme. Už na konci 20. let v románu s Herculem Poirotem v hlavní roli čtenáře překvapila motivem, který spisovatelé thrillerů a detektivek využívají dodnes (nebudeme prozrazovat, abychom nepokazili zážitek těm, kdo se teprve chystají!). Tohle je kniha, u které budete koulet oči a uvědomíte si, že dobrá detektivka je skutečně umění!