Doplavat domů

Průměr: 4.0
(5x)
Nakladatel: Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Edice:Světová knihovna
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:160
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:134 × 207 mm, 277 g
Více podrobností
Běžná cena: 249 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 15.05.2021 10:38

Anotace

Francouzská Riviéra, rodinka na dovolené. Osoby a obsazení: Joe je uznávaný básník, jeho manželka Isabel pracuje jako reportérka. Plus pubertální dcera plus dva rodinní přátelé. Tuhle idylku naruší neznámá dívka, která se jednou ráno koupe nahá v jejich bazénu. Kitty je výstřední, nevypočitatelná, možná duševně narušená mladá žena… Během jednoho týdne se životy všech obrátí naruby.

Specifikace

Název: Doplavat domů

Originální název: Swimming Home

Autor: Deborah Levy

Překladatel: Jana Kunová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-207-1540-1

EAN: 9788020715401

Objednací kód: -

Odborné recenze

Léto s femme fatale

10.6.2014

Novela Doplavat domů v sobě skrývá víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Deborah Levy rozehrává dovolenkovou idylu na francouzské Riviéře nenápadně. Píše se rok 1994, Západ zvítězil ve studené válce a finanční krize ještě nebyla ani zlou předtuchou. Dva manželské páry, Mitchell a Laura a Joe s Isabel a jejich dospívající dcerou Ninou, si vyrazily na dovolenou do staré vily s bazénem. Evokace sledu statických scén, kterými nás Levy uvádí do děje, připomíná fotografie. Další snímek pak zachycuje bazén s koupající se neznámou zcela nahou zrzkou.

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze – Deborah Levy: Doplavat domů

24.3.2014

Bazén u prázdninové víly. Osm dní v jedné společnosti. Francouzská Riviéra. Nahá žena v bazénu. Báseň jedné duše odhalí duše a jednání druhých. Konec byl předvěstí začátku.

Čtenářská recenze – Deborah Levy: Doplavat domů

24.3.2014

Píše se léto roku 1994 a jedna tříčlenná rodina z Anglie tráví dovolenou spolu s přáteli na Francouzské riviéře. Neděje se tu nic mimořádného. A přeci ano, protože životy všech se zcela změní...

Čtenářská recenze – Deborah Levy: Doplavat domů

15.1.2014

Sluncem zalité francouzské pobřeží, ve vzduchu vůně lučního kvítí, nad mořem racci, v bazénu topící se vosy. Česká obdoba takovéhoto příběhu by se možná odehrávala na břehu rybníku, místo vily stan, před stanem skládací stolek, rohlíky, paštika, kdoví. Ale na jevišti a rekvizitách zas tak nezáleží. Ve své podstatě by příběh nejspíš byl úplně stejný.

Všechny recenze (4)

Odkazy

Tak jak to cítíš uvnitř, Joe?

15.1.2014

Léto. Dovolená s rodinnými přáteli. Dva manželské páry, jedno dospívající dítě. Situace, které v různých podobách mnozí moc dobře známe. Ze začátku třeba tichá radost, společné večeře, hry a odpočinek, po několika dnech drobné konflikty, napětí, nervózní odpověď na nevinnou otázku, jež dává tušit, jak daleko k idylce mezilidské vztahy ve skutečnosti mají.

Proplavat chlorem

21.7.2014

Vlastně to celé připomíná divadelní hru. Nebo filmovou povídku. Pár scén v několika málo lokacích, ne moc dlouhé dialogy, krátké a svižné rozehrávání situací, stoupající napětí v očekávání v úvodu naznačeného konce, který se rychle blíží, protože už už nás tlačí čas, takže musíme směřovat do finále. Britská spisovatelka Deborah Levy (55) řadu her napsala, několik i režírovala. A tahle zkušenost se v její zatím nejúspěšnější knize (před dvěma lety finále Man Bookerovy ceny) odráží.

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Kitty zvedla oblázek velký jako její dlaň a podala ho Nině, aby se skrz něj mohla podívat. Seděly v Nice na jedné veřejné pláži pod Promenade des Anglais. Kitty prohlásila, že na soukromých plážích se za lehátka a slunečníky platí horentní sumy. Všichni tam vypadají jako pacienti v nemocnici, běhá jí z toho mráz po zádech. Slunce jí vypalovalo do voskově bledé tváře růžové fleky.
Nina se poslušně podívala dírou. Spatřila usmívající se mladou ženu, v předním zubu měla vsazený fialový drahokam. Když oblázek otočila, žena vybalovala z tašky jídlo. Byla tam ještě další žena, seděla v nízkém pruhovaném plátěném křesílku a v pravé ruce držela vodítko velkého bílého psa. Ten pes vypadal jako sněžný vlk. Modrooký husky. Nina se mu do těch modrých očí zadívala dírou v oblázku. Nebyla si tím tak docela jistá, ale připadalo jí, že sněžný vlk rozvazuje té ženě s drahokamem v zubu tkaničky. Nina to všechno viděla ve střípcích dírou v kameni. Když se podívala znovu, všimla si, že žena v černém tričku má jen jednu ruku. Otočila kámen na délku a zašilhala skrz něj přivřeným okem. U plátěného křesílka stál elektrický invalidní vozík ozdobený mušličkami. Ženy se teď líbaly. Jako milenky. Když se Nina dívala, jak se k sobě naklánějí, slyšela se dýchat hlasitěji. Celé prázdniny přemýšlela, co by dělala, kdyby se někdy ocitla o samotě s Claudem. Pozval ji k sobě do kavárny na cosi, čemu říkal aperitiv. Nebyla si jistá, co to je, a stejně se stalo něco, čím se všechno změnilo.


Žánry