Nástroje smrti 4: Město padlých andělů

Chodit se dvěma dívkami najednou není žádná hračka. Sám Simon si neví rady, jak takovouto situaci vyřešit. Plánovat schůzky tak, aby se ony osudové dámy navzájem nesetkaly, se mu zatím dařilo perfektně. Pravda se však vždy dostane na světlo a u Simona to není jinak.

Život Clary taky není žádné pozlátko. Učit se pořádně boji, aby z ní byla plnohodnotná Lovkyně stínů a ne jen dcera Valentýna, která vymýšlí nové runy, není nic lehkého. K tomu všemu se zdá, že Jace něco tají a jí samotné se obloukem vyhýbá. Naše hrdiny čeká další zapeklitá cesta, která stále ještě nemá konce. A nalezenými těly lovců stínů to teprve začíná.

Cassadnra Clare v již čtvrtém díle Nástrojů smrti otevírá nové pohledy. Objevíme zde nejen Jace, Clary nebo Simona, ale například i mladou vlkodlačici Mayu. Přesto se však zdá, že autorka si už s dějem neví rady. Kdo ví, možná je to čtenářem, přesto se děj zdál dosti předvídatelný. Když už hlavní pár vyřešil jeden problém, který bránil jejich vztahu, tak musela autorka samozřejmě vytáhnout něco nového.

Abychom však nepoukazovali pouze na to špatné, tak kniha má i své klady. Napětí ji doprovází po celý děj a odtrhnout oči od stránky je skoro nemožné. Ať už je kniha předvídatelná či ne, něčím záhadným dokáže připoutat člověka na místě. Ať už jsou to správně zvolené věty či využití správného momentu pro zvrat, autorka stále dokáže zaujmout. Konec vás jako vždy nechá nedočkavé po dalším díle, který nese název Město ztracených duší.

Mé hodnocení: 3/5

Autorka recenze: Ester Kramná
http://knihy-zivota.blogspot.cz/

"Vždyť o tomhle přece láska je, ne? Že máš být tomu druhýmu oporou, ať se děje cokoliv."

Pokud správně počítám, tak tohle je potřetí, co jsem City of Fallen Angels četla. Ale přece jenom, protože tentokrát to bylo v češtině, bylo to pro mě nové. S radostí můžu říct, že jsem si čtení užila stejně, jako předtím. Oproti předchozím dílům jde vidět velký krok kupředu: Cassandra se zlepšila ve všem včetně stylu psaní. Děj nepostrádá dynamiku ani spád a jakmile se dostanete do děje- což mně se stává někdy kolem strany jedna- je těžké přestat. Český překlad je navíc povedený, kniha se skvěle čte a přitom zůstala zachována atmosféra.

"Víš, Clary, někdy jenom láska nestačí."

Příběh se netočí jenom kolem ústřední dvojice, ale zaměříme se hlavně na Simona. Abych byla upřímná, tak jsem za to ráda. Je pravda, že Clary s Jacem jsou jeden z mých nejoblíbenějších párů, ale jejich chování v téhle knize je neuvěřitelně iritující. Jaceova bezstarostnost je nahrazena depresivním sebeobviňováním. A Claryino já ho znám nejlíp vám po chvilce taky začne lézt na nervy. Co mě mrzí je, že se nám nedostalo více scén s Alekem a Magnusem. Ti dva jsou rozhodně jeden z nejlepších aspektů celé série.

"Světlomilce chce mít na své straně každý."

The Mortal Instruments byla původně trilogie a oznámení o vydání dalších dílů bylo obrovské překvapení. Autorka musela v téhle knize začít nanovo, protože všechno důležité se vyřešilo na konci třetího dílu. A udělala to skvěle. Hrozně se mi líbí, jak využila předchozí díly a lehce na ně navázala. Jednu mou část sice mrzí co je očividné, a sice, že Clareová jenom tahá peníze ze čtenářů- The Infernal Devices to jenom potvrzují- ale ta větší část skáče nadšením, protože má možnost číst další knihy ze světa, který si tak oblíbila. Navíc si pořád stojím za tím, že Nástroje smrti jsou s další novou knihou lepší a lepší. Nemůžu se dočkat čtení pátého dílu, který se řadí mezi mé nejoblíbenější a to hlavně proto, že hlavní hrdinové stráví nějaký čas v Praze.

Autorka recenze: Míša Durcová
http://misa-a-knihy.blogspot.cz/

O tom, zda Cassandra Clare rozšířila tuto sérii z pouhé vypočítavosti, nebo vyslyšela přání mnoha fanoušků, kteří toužili po pokračování příběhu Clary a Jace, se můžeme pouze dohadovat. Faktem zůstává, že Nástroje smrti prostě táhnou a nějakou dobu ještě budou přitahovat nové čtenáře.

Po epickém finále třetího dílu, se vracíme za známými hrdiny, kteří se snaží vrátit svůj život do "normálních" kolejí. Valentine byl poražen a nové dohody mezi podsvěťany a lovci stínů dávají naději do budoucna na vcelku spokojený život. Ovšem ne všem se nové smlouvy zamlouvají a chtějí získat více moci pro sebe.

Na pozadí těchto mocenských bojů se Simon ocitá uprostřed mlýnských kamenů, které na něj tlačí a nutí ho, na kterou stranu se přidá. Protože kdo má mezi svými řadami světlomilce, má nespornou výhodu před ostatními. Ani Jace na tom není o moc lépe. Sužován neustálými nočními můrami se potácí na hranici zhroucení a zdá se, že mi nikdo nemůže pomoci.

Cassandře se kupodivu podařilo navázat na vcelku ukončený děj původní trilogie nenásilnou formou a dál rozvíjí příběhy jednotlivých postav. Město padlých andělů se kupodivu netočí hlavně kolem ústřední dvojice celé série, ale zejména kolem Simona. Pro někoho zklamání, po někoho příjemné oživení, přeci jen i Simon patří mezi hlavní postavy. Přesto fanoušci Clary a Jace nemusí smutnit i s nimi se setkáme a užijeme si vcelku napínavé chvilky.

Přesto se nedá ubránit pocitu, že chvílemi autorka příběh příliš natahuje a zbytečně vaří z vody. Pozitivní je, že i když byl Valentine poražen dokázala najít velmi slušnou náhradu. Navíc zde není jisté kdo stojí za všemi událostmi. I tak ovšem čtvrtý díl zkušené čtenáře nijak neohromí, spíše se zde projevuje fakt, že se jedná o spojnici s původní trilogií a autorka si připravuje půdu na další pokračování. O čemž dostatečně svědčí i samotný konec knihy.

Pro koho je tato kniha určena je patrné od samého prvopočátku. Fanoušci zaplesají a nadšeně se pohrnou do pokračování původních Nástrojů smrti. Ostatním doporučím rozhodně začít od prvního dílu, protože byste byly naprosto ztraceni. Příběh prostě pokračuje a nevyplácí se začínat od prostředka. Každopádně teď nezbývá než čekat na další díl s očekáváním co si Cassandra připravila pro fanoušky dál.

Cassandra Clare se narodila americkým rodičům v Íránu a většinu dětství strávila cestováním po světě se svojí rodinou. Do deseti let žila ve Francii, Anglii a Švýcarsku.
Po střední škole žila v Los Angeles a New Yorku, kde pracovala v různých časopisech. Na knize Město z kostí začala pracovat v roce 2004, inspirována Manhattanem.

Autor recenze: Petr Čapek
http://pcapek.blogspot.cz/