Nástroje smrti 3: Město ze skla

Clary se společně s rodinou Lightwoodových rozhodla vydat do Alicante - srdce celého Idrisu, země lovců stínů. Potom, co se před několika dny událo, je rozhodnuta se do Skleněného města vydat, aby našla lék pro svou matku. Její sen o dokonalém městě se ale rozplynul rychleji, než čekala. Jakmile do srdce Idrisu přijela, zjistila, že Simona uzavřeli v Gardu, pevnosti Alicante a vyslýchají ho kvůli jeho zvláštním schopnostem. Clary se jej snaží zachránit, ale díky svému původů a faktu, že ji vstup do Idrisu nebyl povolen, je nucena počkat u Lukovy sestry a svěřit Simonův život do rukou Jace. Nic není ale tak lehké, jak se na první pohled zdá. Valentýn připravuje invazi démonů do Skleněného města s jasnou představou, že vymýtí prohnilý Spolek a vytvoří nové pokolení lovců stínů, kteří budou opovrhovat všemi podsvěťany - upíry, vílami, čaroději a vlkodlaky. Clary a její přátelé budou muset najít nějaký způsob, jak přimět lovce stínů, aby s podsvěťany bojovali bok po boku, aby konečně mohli Valentýna porazit. Je to ale možné? Valentýn má skryté esa v rukávu, která se nebojí kdykoli použít. Jedním z nich je i samotná minulost Clary a Jace, která v průběhu tohoto dobrodružství vyplyne na povrch...

Milovat znamená ničit.

Už od prvního dílu musel narazit každý čtenář na magické a tajemné město Idris, ve kterém začalo celé pokolení lovců stínů. Autorka nám neustále opakuje, jaké je tohle město dokonalé a konečně, v posledním díle původní trilogie, jsme se toho slavného okamžiku dočkali. Americkou půdu a okolí New Yorku Cassandra Clare vystřídala za planiny Idrisu a uličky Skleněného města. Vše bylo podáno na zlatém podnose, přesně tak, jak jsme u této autorky zvyklí. Dostatek popisů a přesto se nezabývat maličkostmi, tudíž vám připadá, jako kdybyste se městě procházeli společně s hlavními hrdiny. A o to tady přeci jde, ne?

Jak jsem již v minule říkal, s každým dalším dílem se prohlubují naše zkušenosti týkající se lovců stínů, démonů a dalších stvoření - a třetí díl není žádnou výjimkou. Už při čtení druhého dílu jsem si říkal, že mě nic nepřekvapí a teprve teď jsem si uvědomil, že jsem se hodně spletl. Jelikož se děj odehrává v Idrisu, autorka se taktéž zaměřuje na jednotlivé osudy postav, které se v tomto světě vyskytují. Nebylo by to avšak tak jednoduché, kdyby se v průběhu děje neobjevilo několik otázek. Kdo je záhadný Sebastian? Jaký je skutečný příběh Jocelyn? Jaký je osud celého Skleněného města? Nemusíte se ale bát, neboť na všechny otázky dostanete odpovědi - svým vlastním způsobem.

V minulých dílech jsme mohli narazit na různé prvky, které se vzájemně proplétaly s hlavním dějem. Příběhy obsahující napětí, šokující odhalení, zvraty a nečekané úmrtí. Pokud vám připadalo, že už tohle je na vás dost, připravte se na ještě větší dávku všeho, s čím jste se v této sérii setkali. Třetí díl je naplněn tím vším a spojen s příběhem tak dokonale, že nebudete v sobě cítit sebemenší nutkání odejít od knihy. Tenhle pocit jsem zažil poprvé v průběhu čtení série, což bylo opravdové překvapení. S radosti mohu říci, že Město ze skla bylo asi zatím to nejlepší, co se může v Nástrojích smrti objevit.

„Celá tahle věc s partnerama je tak trochu jako výběr tanečníků na plese, akorát že tohle je smrtelně nebezpečný."
„Takže je to vlastně úplně stejný jako na tom plese," poznamenal Simon.

Nebylo by to samozřejmě ono, aby se ani zde neobjevila nějaká vedlejší dějová linka. Díky tomu, že se tenhle prvek už dal nějak čekat, mi osobně přišlo docela správné vložit vedlejší děj právě do této knihy. Celé to nabralo jakousi atmosféru, ve které se stále něco dělo a nebylo tomu jako v Městě z popela, kde se příběh z větší části točil kolem Jace a Clary. Ano, některé věci se daly předvídat, ale přesto to v té směsici boje a překvapení zaniklo tak, jako tomu mělo být už u minulých dílů.

Město ze skla je posledním dílem původní trilogie, který uzavírá celý příběh. Napětí se střídá s napětím, mezi to bylo vloženo několik šokujících rozuzlení a vše skončilo samozřejmě tak, jak se dalo očekávat, tudíž mohu říci, že tohle byl asi nejlepší díl, který jsem zatím četl. Začínám se bát představy, na co všechno se můžeme v dalších dílech těšit. Děj Města ze skla byl dokonalým ukončením a myslím, že udělat z trilogie hexalogii, bylo naprosto zbytečné. Přesto si další díly přečtu a budu pevně, pevně doufat, že série neklesne na úplné dno a tím ztratí úroveň, kterou si doposud udržovala.

Autor recenze: Filip Faja
http://magicians-book.blogspot.cz/

"Jsem muž," sdělil jí. "a muži nekonzumují růžové nápoje.
Ztrať se, ženo, a hleď mi přinést něco hnědého."
"Hnědého?" Isabela se ušklíbla.
"Hnědá barva je mužná."

Většinou, když čtu knihu, tak poděkování jen tak přelétnu - občas ho úplně vynechám. Tentokrát jsem ale nelenila a poděkování si od Cassandry přečetla. Bylo takové upřímné a hezké, a také jsem se dozvěděla, že tato série měla být původně jen trilogií. Ihned jsem si řekla, že tuto knížku se pokusím vnímat, jakoby byla opravdu tou poslední. Udělala jsem dobře? To netuším.

Město z kostí. Město z popela. Město ze skla. Všechny tři díly mají jednu věc společnou. Jsou to naprosto úžasné příběhy, které dokáží v hlavě čtenáře udělat hotovou paseku. Já jsem jedna z obětí, jenž nemůže přestat myslet na hlavní hrdiny a jejich trable. Našla jsem si cestu i k těm, které jsem dříve neměla zrovna v oblibě. Mnohokrát jsem přehodnotila své názory a ještě víckrát doufala v nemožné. To vše pouze ve třech knihách.

Mám ráda, když držím v ruce část příběhu, co není vystižen v pár krátkých kapitolách. Můžu se vracet do sáhodlouhých pasáží, ve kterých si opráším své pochroumané city. Přesně takové je Město ze skla. Nese krásných 480 stran, kde každá kapitola je malým kouskem celku. K vychrtlině se přirovnat nedá, to tedy rozhodně ne! Avšak párkrát mi připadalo, že jsem se nudila. Ovšem byly to jen takové chvilkové stavy, takže mě to nakonec nijak neovlivnilo.

"Hrozně jsem se bála, že se dozvíš, odkud ve skutečnosti pocházím.
Kdo ve skutečnosti jsem."
"A teď jsem se to dozvěděla."
"A teď ses to dozvěděla."

Musím se opět přiznat. Pár věcí jsem dopředu předvídala, protože mi připadaly strašně moc jasné. U některých jsem se zmýlila, ale i tak se většina dala očekávat. Podstatně celá kniha byla jedno velké překvapení složené z těch menších. Nejvíc jsem byla překvapená z jedné drobnosti, která se za drobnost rozhodně pokládat nedá. Už jsem ani nedoufala, že by se něco podobného mohlo stát. Skákala bych radostí až do stropu, to přísahám!

Velká většina knihy byla příjemně humorná a za to moc autorce děkuji. Myslím si, že bez vtipných poznámek Jace a ostatních by to nebylo tak skvělé počtení jako doposud. Tolik srandovního sarkasmu se neobjevilo ani v trilogii Hex Hall od Rachel Hawkins a to je dobré přirovnání.

Když pomyslím na to, že by tohle byl závěrečný díl trilogie, tak mi připadá, že by to tak mohlo skončit. I přes své počáteční pochyby, že příběh zůstane nedokončený, jsem knihu dočítala s klidem v duši. Teď se spíš obávám, že další díly už nebudou tak skvělé. Co když už v nich nebude tolik napětí a nebudou se mi líbit? Dávám Městu ze skla pět hvězdiček a budu doufat, že Město padlých andělů srazí mé pochyby na kolena!

Autorka recenze: Anna Pavlíčková
http://my-beloved-books.blogspot.cz/

Cassandra Clare je mezi fanoušky young adult literatury pojem. Známá je především díky sérii Nástroje smrti, která u nás vychází v novém vydání u Knižního klubu. Ale například fanoušci na Slovensku se mohou těšit i z další série této autorky - Pekelné stroje. Obě tyto série patří mezi to lepší ve svém žánru a tak není divu, že díky své čtivosti a chytlavosti děje si získaly tolik čtenářů.

Po událostech v druhém díle svitla Clary malá naděje na záchranu své matky. Má to ale jeden malý háček, musí se vydat do Skleněného města, domova Nefilim. Otázkou zůstává proč tomu není nikdo nakloněn. Její bratr Jace se navíc snaží jí v cestě zabránit všemi způsoby. Proč jí nikdo nechce pochopit? Obzvlášť když nemá na výběr a do Idrisu se vydá i za cenu toho, že jí nikdo nepomůže.

Autorka po prvních dvou dílech šlápla na plyn a po závěru druhé knihy se rozhodla pokračovat ve zběsilém tempu. Díky tomu je třetí díl více dynamický a napínavý než jeho předchůdci. Což rozhodně přispívá i k celkovému dojmu. A tak se necelých pět set stran čte jedním dechem, protože vás nadcházející události prostě nenechají vydechnout.

Cassandra se ani nebála dál rozvíjet jednotlivé vztahy mezi hlavními hrdiny. Nebála se tak opět nakousnout zakázanou lásku bratra a sestry nebo homosexuální vztah Aleka a čaroděje Magnuse. Díky tomu, že autorka boří zažitá "tabu" se stává příběh více aktuálním a zapadá do současného světa. Protože i ve skutečném životě se můžeme setkat s lecčíms.

Hlavní hrdinové se dál vyvíjejí a čeká na ně mnoho útrap. Ať s poznáváním svých schopností, nebo v podobě odpovědí na dávnou historii rodiny, na kterou si ani jeden z nich nepamatuje. A právě náhled na nezodpovězené otázky udržuje naši pozornost až do konce a nutí nás sledovat veškeré detaily. Protože právě ty nejmenší detaily odlišují výborné série od těch průměrných.

Ani u třetího dílu tato série neztrácí dech, naopak přidává větší spád a dynamičnost. Díky tomu si rozhodně udrží natěšené fanoušky i do dalších dílů. Pokud jste s nadšením přečetly předchozí díly, přesvědčovat vás do dalšího je asi zbytečné :) Pro ty co tomuto žánru tolik neholdují, se ale pořád jedná o velmi dobře zpracovanou oddechovku, která neurazí. Fanouškům tak nezbývá čekat do příštího roku, až vyjde čtvrtý díl s podtitulem Město padlých andělů.

Cassandra Clare se narodila americkým rodičům v Íránu a většinu dětství strávila cestováním po světě se svojí rodinou. Do deseti let žila ve Francii, Anglii a Švýcarsku.
Po střední škole žila v Los Angeles a New Yorku, kde pracovala v různých časopisech. Na knize Město z kostí začala pracovat v roce 2004, inspirována Manhattanem.

Autor recenze: Petr Čapek
http://pcapek.blogspot.cz/