Až mě uloží do země

Britský rodák Peter Robinson už velmi dlouhou dobu žije v Kanadě a právě jeho román Až mě uloží do země byl v roce 2012 oceněn jako nejlepší kanadská detektivka roku.

Hlavním hrdinou příběhu je stárnoucí skladatel filmové hudby Chris Lowndes, který se po více jak 30 letech vrací z USA do rodné Anglie. Víceméně naslepo si po smrti manželky koupil starý venkovský dům Kilnsgate, který leží na samotě v Yorkshiru.

Chris se postupně v novém domě zabydluje a zcela náhodou se také dozvídá o zajímavé minulosti dřívějších vlastníků této nemovitosti. Před více jak 60 lety tam žili manželé Ernest a Grace Foxovi. Ernest byl uznávaný a vážený místní lékař a Grace zase charismatická a obětavá manželka, povoláním zdravotní sestra. Manželství Foxových však skončilo zcela tragicky.

1. ledna roku 1953 totiž Ernest Fox zemřel a Grace byla později obviněna, že manžela otrávila. Porota ji bez nejmenšího zaváhání uznala vinnou a Grace byla v dubnu téhož roku oběšena.

Stará vražda nedá Chrisovi spát, a tak zkouší kontaktovat všechny ty, kteří Grace znali a dosud ještě žijí. Čím více se toho dozvídá, tím více je přesvědčený o její nevině. Jaká je ale skutečná pravda? Je možné se jí dobrat i po tolika letech?

Chrisovo pátrání a vyprávění prokládá Peter Robinson pravidelně nejprve pasážemi z roku 1953, které mají formu úryvků z publikace Slavné soudní procesy od Charlese Hamiltona Morleyho, kde líčí průběh tohoto soudního stání, a později je pak střídají výňatky přímo z Gracina deníku. Stará vražda se tak postupně zobrazuje ve zcela nových barvách, stejně jako oba její hlavní aktéři.

Peter Robinson vypráví příjemnou formou, snad jen občas ději chybí trochu větší jiskra, když brzdí pátrání někdy zcela zbytečnými popisy. Přesto však kniha zůstává kvalitní a velmi čtivou detektivkou, která si nalezenou pravdu nechává skutečně až na závěrečné stránky.

Autor zbytečně nic uměle nepřekrucuje, ani neobrací a obejde se bez krve a násilí. Konečný výsledek je tak lehce uvěřitelný. Až mě uloží do země je příjemná detektivka, která určitě stojí za přečtení.

Autorka recenze: Eva Šamánková