Cvičte svoji paměť

KAPITOLA TŘETÍ: PAMĚŤ A KREATIVITA

Možná to zní dramaticky, když říkám, že moje zkušenost s trénováním paměti proměnila můj mozek, avšak paměť je tak úzce spjata s kreativitou – a s mnoha jinými aspekty fungování mozku –, že brzy sami uvidíte, že to není prohlášení nijak nadsazené.

A co je nejdůležitější: trénink paměti velice obohatí možnosti vaší představivosti. Dokonce už během svých raných paměťových dobrodružství, zatímco jsem se snažil napodobit velkého CreightonaCarvella, jsem si uvědomil, že zapamatování řetězce vzájemně nesouvisejících dat, jakým je třeba posloupnost karet, nejprve vyžaduje jejich zakódování do mentálních obrazů. Tímto způsobem jsou kousky nespojité informace nějak vzájemně propojeny. Nyní vím, že tento proces použití představivosti vnáší do hry celou škálu mozkových funkcí včetně logiky a prostorového vnímání.

Někteří lidé se domnívají, že jejich imaginace není dost silná, aby jim trénování paměti umožnila. Jste-li jedním z nich, zapuďte takové myšlenky!Copak jste si někdy v práci za psacím stolem nepředstavovali sami sebe v exotických krajích nebo, byl-li váš den opravdu rušný, v nějakém uklidňujícím prostředí? Pokud necháte čas jen tak plynout, můžete se přistihnout, jak si v mysli vytváříte celý imaginární svět se všemi detaily.

Jsem přesvědčen, že každý z nás vládne neuvěřitelnými silami představivosti – jen jsme se je často naučili potlačovat. Rád bych vás ujistil, že na uvolnění tvůrčích sil není nikdy pozdě. Vím o tom své – vzpomínáte si, jak jsem byl ve škole často kárán za to, že jsem snílek?

Moji učitelé dělali vše, aby moji představivost potlačili. V pozdějším věku jsem ale ocenil, že mi mé rané tendence ke snění s otevřenýma očima ukázaly sílu kreativního myšlení. Jistě, snění to bylo bizarní a lehkovážné, myslím ale, že bylo způsobem, kterým moje mysl nahodile vyjadřovala nekonečný potenciál tvůrčích schopností, a jsem si jistý, že v nich tkví důvod, proč jsem později dokázal vyniknout v paměťových dovednostech.

Tento potenciál je přítomen v každém z nás, jen se musíme naučit (nebo znovu naučit, jako v mém případě), jak jej uvolnit. Imaginativní myšlení je něco, co ke mně přichází přirozeně – a dnes mnohem rychleji a snadněji než kdykoliv dříve. Máte-li ale pocit, že vaše přirozenost to není, jsem si jistý, že praktická cvičení a všechny rady a tipy, s nimiž se v této knize setkáte, vás naučí, jak svou fantazii využít nejrozmanitějšími způsoby.

Čím usilovněji budete svoji imaginaci navrženými způsoby procvičovat, tím přirozenější pro vás tvůrčí myšlení – vytváření mentálních obrazů, nápadů a myšlenek – bude ve všech oblastech života. A nejen to: jak se bude vaše představivost posilovat, bude se zlepšovat také výkon vašeho mozku včetně paměti. Zjistíte, že dokážete myslet rychleji a jasněji, ať už se budete rozhodovat, co si vzít na sebe, snažit se zapamatovat pořadí karet v balíčku, nebo uzavírat obchodní smlouvu. Vše, co od vás budu chtít, je, abyste nechali snílka v sobě vstoupit do hry.

CVIČENÍ 2:

Představivost a smysly Toto cvičení je navrženo tak, aby uvolnilo vaši představivost, takže si zvyknete na myšlenku vytváření neobvyklých myšlenkových spojení, a to nikoliv s pomocí vizuálních obrazů, ale tím, že zapojíte všechny své smysly (což se brzy ukáže jako zásadní pro vytvoření pevných paměťových struktur). Můžete-li, procvičujte je denně, dokud si nebudete jistí, že jste dosáhli skutečně živoucího, fantazií naplněného propojení věcí, které na první pohled vypadaly nespojitelně. Jednou si přečtěte návod a pak zavřete oči, pokud si tak lépe vybavujete mentální obrazy a pocity.

SCÉNÁŘ 1

Představte si, že držíte fotbalový míč. Vybavte si vůni pomerančové šťávy. Udělejte si chvilku, abyste tyto dvě představy ve svém mozku uvedli v život. Nyní si představte, že onen fotbalový míč má konzistenci želatiny. Tiká jako hodiny a chutná jako čokoláda. Nespěchejte – s každou z těchto představ si pohrávejte alespoň pět minut a učiňte je tak živými, jak jen dokážete. Pokud vaše mysl zabloudí, vraťte se na začátek k představě fotbalového míče.

SCÉNÁŘ 2

Až se vypořádáte s prvním scénářem, zkuste následující. Představte si žlutého slona s růžovými skvrnami. Mňouká jako kočka, chutná po zázvoru, je utkaný z kopřivových vláken a voní jako čerstvě pražená kávová zrna. Každé z těchto představ věnujte opět nejméně pět minut, aby ve vaší mysli náležitě ožila.

Až budete připraveni, otestujte se – vyvolejte z mysli podivné vlastnosti onoho pomyslného fotbalového míče a slona. Čím detailnější vaše představy budou, tím snadněji si potom dokážete vybavit příslušné mentální obrazy.

KAPITOLA ČTVRTÁ: SÍLA ASOCIACE

Doufám, že vám cvičení na konci předchozí kapitoly ukázala, jak šikovní jste ve vytváření asociací mezi zdánlivě zcela nepropojitelnými tématy a pojmy, když zaměstnáte své smysly. To je váš první krok k dokonalé paměti. Aby ale tento krok stál doopravdy za to, musíte být schopni dosáhnout vazby tak silné, jak jen lze, a stejně tak rychlé. Naštěstí je lidský mozek opravdu výkonné zařízení, co se asociací týká – vytváří je ochotně a velmi rychle. Problémy nespočívají v mozku samém, ale v interferenci, která vám brání myslet opravdu svobodně, která ruší vaše mentální kroky, takže čas od času v mysli klopýtnete.

Nahlédnete-li, že interference brání vaší schopnosti přemýšlet svobodně a tvořivě, udělejte to, co jsem udělal já: naučte se nechat vše volně plynout. Nesnažte se zpomalit svůj mozek nebo umlčet svůj vnitřní hlas, nesnažte se pochopit, jak jsou spolu asociace propojeny; prostě přijměte fakt, že nějak propojeny jsou, a nechte je jen tak plynout.

Jsem přesvědčen, že jsme předurčeni k tomu, abychom své zkušenosti třídili do jistých kategorií. Vyřknu-li slovo jahoda, mám za to, že do vaší mysli vstoupí obraz jahody. Tady je: šťavnatá a červená se zelenou stopkou. Pokud ale svoji mysl osvobodíte a necháte ji svobodně pracovat, co se stane? Vlastní obraz jahody bude stále zde, možná ji ale nyní budete moci ochutnat. Nebo možná ucítíte její vůni? Je její povrch důlkovaný, nebo je hladká? Visí ještě na jahodníku, nebo už je na míse s ostatními jahodami?

Čím volněji svoji mysl necháte bloudit, tím se asociace stanou jasnějšími a bohatšími. Stanou se živějšími. Možná si vzpomenete na den, kdy jste jeli na piknik a mlsali jahody. Byli jste tam s přítelem? Jedli jste je namočené v čokoládě, nebo polité krémem? Co měl váš přítel na sobě a o čem jste si povídali? A vaše mysl se znovu rozletí – vzpomínka spustí další řetězec asociací, takže můžete skončit daleko od bodu, v němž jste začali. Vaše poslední představa před okamžikem, kdy se navrátíte do reálného světa, už patrně nebude mít s jahodami vůbec nic společného.

Tímto způsobem francouzský spisovatel Marcel Proust napsal autobiografický román Hledání ztraceného času, jehož děj je proudem vzpomínek odvíjejících se od chutě jistého druhu sušenek máčených v lipovém čaji. Pointou je, že paměť zbavená otěží vás může unést na netušená místa. Vždy, když osvobodíte svoji fantazii, osvobodíte také svoji paměť a spustíte proud asociací s rychlostí blesku a mimořádnou přesností a silou. Rychlost, přesnost a síla asociací jsou základní složky dokonalé paměti.

KAPITOLA PÁTÁ: ASOCIACE, EMOCE, SMYSLY

Vedle toho, že asociace mohou být velmi rychlé, dokonce okamžité, jak nás o tom poučily naše hrátky s jahodou i Proustův román, je zřejmé, že asociace není jednoduchý, jednorozměrný jev. Za prvé vstupují do hry také vaše emoce. Pravděpodobně ještě předtím, než se rozpomenete na podrobnosti nějaké epizody ze své minulosti, vzpomenete si na to, jak jste se tehdy cítili. Vybavíte si například den, kdy jste se naučili jezdit na kole? Když si na něj vzpomenu já, nejprve si vybavím pocit radosti – a také mírné paniky –, když jsem zjistil, že se udržím v sedle bez cizí pomoci. Jakmile ve vaší mysli znovu ožijí emoce, přijdou na řadu smysly.

Čich je s pamětí spojen velmi silně: čichové centrum (sídlo čichového smyslu) a partie mozku spjaté s pamětí a učením mají úzké fyziologické spojení. Jako první si tedy můžeme docela dobře vybavit vůně, které nás obklopovaly, když jsme poprvé šlápli do pedálů, případně to může být nějaký zvuk, třeba vítr ševelící nám kolem uší. Jindy může naši paměť oživit zaslechnutý úryvek hudby, který spustí často překvapivě silnou emocionální odezvu. Nebo spatříte něco, co vás v okamžení unese zpět: můžete mít zcela ostrý vjem, jak scéna kolem vás vypadala, zvláště pokud se tehdy stalo něco obzvlášť vtipného, pozoruhodného či neobvyklého.

Když radím studentům, aby své mysli poskytli možnost vytvářet volné asociace, nechci po nich, aby vzpomínali na svoji první jízdu na kole, ale na první den ve škole. Zkuste to také. Možná máte neurčitou vzpomínku na cestu ke školní budově a třeba v mysli zahlédnete učitelku, jak vás vítá, ale vsadím se, že první věc, na kterou si vzpomenete skutečně živě, jsou vaše tehdejší pocity. Já si vzpomínám na pocity vzrušení, ale i obav. Tak trochu jsem tam chtěl být, hlavně jsem ale nechtěl přijít o bezpečí domova. Také si vybavuji, že ten první den jsem tam byl jedinkrát a naposledy šťastný.

Vzpomínám si, jak ses mými novými kamarády smějeme. A pak přicházejí smyslové vzpomínky. Vybavuji si vůni asfaltu na hřišti (to je vjem, který mi první školní den vždy bezpečně připomene), zvuk zvonku, který nás svolával na hodinu, a dokonce i chuť školního mléka – zdálo se mi tučnější a krémovější než mléko doma. Vzpomínám si také na ledové sklo mléčné lahve a na přesný odstín modrého brčka, kterým jsem propíchl kovově lesklé víčko.

Dokážete-li zdokonalit svoji přirozenou schopnost vytvářet asociace a přivádět k životu epizody ze své minulosti prostřednictvím emocí a smyslů, nejen pomocí logiky a kreativity, zjednodušíte tím svému mozku proces zapamatování nových informací přirozenou a účinnou cestou. Kromě toho si zvykneme používat své smysly k vytváření těch nejrychlejších asociací a naučíte se jim důvěřovat. Okamžité vytváření asociací je důležitým aspektem trénování paměti, protože první asociace se ukazují být nejspolehlivější. K tomuto bodu se budeme v knize znovu a znovu vracet.

CVIČENÍ 3:

Paměťové hrátky Slova evokují vzpomínky. Přečtěte si každé z následujících slov a zjistěte, co na vás jeho prostřednictvím probleskuje z vaší minulosti. Na každé slovo hleďte jen jednu nebo dvě sekundy. Snažte se své vzpomínky neovlivňovat a nechte volně rozvinout hned první asociaci. Pak nechte obrazy, myšlenky, emoce a smysly vyvstat v každém možném detailu – což může trvat okamžik nebo i několik minut – a poté přejděte k následujícímu slovu.

Cílem tohoto cvičení je pouze to, abyste si zvykli na používání volných asociací a abyste se naučili nechat plynout nejen obrazy, ale také emoce a pocity. Ačkoliv to nevypadá, že právě tohle může být součástí cesty k dokonalé paměti, věřte mi – čím lepší a zkušenější ve volném asociování budete, tím úspěšněji zvládnete proces memorování. - KOTĚ DUHA HRAČKA NAROZENINY ZMRZLINA SNÍH KOSTEL POLŠTÁŘ PÍSEK NEHET

Cvičení vám pomůže přivyknout si na znovuprožívání nejen událostí, ale také s nimi spjatých myšlenek, pocitů a emocí. Také je třeba, abyste si zvykli na rychlost, s níž vám vzpomínka nebo vzpomínky v mysli mohou ožít.

Když toto – a podobná – cvičení provádím, cestuji tam a zpět svým životem. Našel jsem se už na různých místech s různými lidmi, prožil jsem nejrůznější emoce a uslyšel, uviděl, ucítil, nahmatal a ochutnal nejrůznější věci. Vzpomínky přicházejí tak hustě a tak rychle, že si připadám jako na horské dráze, jak svištím sem a tam svou osobní historií. Věřím, že vám to půjde přinejmenším stejně dobře.

KAPITOLA ŠESTÁ: ŘETĚZENÍ ASOCIACÍ

Nyní, když už víme, jak nám náš mozek může poskytnout proud vzpomínek vyvolaných v okamžiku byť i jen jediným slovem, potřebujeme učinit další krok. Podíváme se na vytváření pojítek mezi dvěma slovy, která žádné zjevné spojení nemají. Už jsme mluvili o představivosti a rozebrali jsme také použití zážitků k vytváření asociací. Dáme-li tyto dvě věci dohromady, dostaneme klíč k základní dovednosti v umění memorování.

Jsem přesvědčen, že bez orientačních bodů v naší minulosti by nebylo možné vytvořit spojení mezi jakýmikoliv dvěma koncepty (ať už slovy, předměty, činnostmi, nebo čímkoliv jiným). Minulost nás vybavila vědomostmi a my tyto vědomosti můžeme použít k vytvoření cesty od jedné věci ke druhé.

Vše v našem životě do sebe zapadá jako dílky skládačky. Tím, že půjdeme od jednoho dílku skládačky ke druhému, můžeme ji celou projít dílek po dílku. Nejefektivnější cestou k vytvoření takového propojení je použití co možná nejnižšího počtu dílků skládačky – nalezení co nejzřejmějších spojení v naší zásobě vědění.

Minulost nás vybavila vědomostmi a my tyto vědomosti můžeme použít k vytvoření cesty od jedné věci ke druhé. Vše v našem životě do sebe zapadá jako dílky skládačky.

Cvičte svoji paměť Knížka Dominika O’Briena, osminásobného vítěze mistrovství světa v paměťových dovednostech, nabízí profesionální techniky k rozšíření a zbystření paměti. Brilantní postupy, ověřené vlastní autorovou cestou od dyslektického dítěte k šampionovi, vedou nejen ke schopnosti zapamatovat si čísla, seznamy, slovíčka, data narozenin, jména nebo obličeje, ale přinášejí i posílení sebedůvěry, uvolnění kreativity, zlepšení koncentrace a umění pohotově jednat ve složitých situacích. Knihu vydává Knižní klub v edici Universum a navazuje jí na úspěšné publikace Zdokonalte si paměť a Trénuj svůj mozek a budeš génius.


29.7.2014 Lidové noviny

Přidat komentář