Vraždy bez svědomí

Detektiv Sean Corrigan dostává za úkol vyřešit vraždu gaye-prostituta, kterého někdo ubodal u něho doma. Opravdu šlo o vraždu z vášně, která vyústila z milenecké hádky, jak to na první pohled vypadá? Sean tuší, že šlo o něco jiného, jenže stop je málo, vlastně pouze jedna - vrah totiž na místě činu zanechal otisk boty zakrytou igelitem. Pokud by skutečně šlo o vraždu z vášně, tak proč by vrah postupoval tak chladnokrevně a promyšleně? To nedává smysl. Detektivův instinkt ho nezklamal, protože se objevují další vraždy s naprosto rozdílnými způsoby provedení, které spolu nemusí vůbec souviset. Je patrné, že je provedlo několik různých pachatelů, nebo ne? Jak to, že u všech těchto vražd je nalezen jediný důkaz, a to otisk boty zabalené v igelitu?

Opravdu v Londýně řádí bezcitný vrah, který je naprosto nepolapitelný? Proč detektivův instinkt podezřívá Jamese Helliera, zaměstnance vlivné finanční společnosti?A co jeho nepříjemný šéf pan Gibran? Kdo byl Stefan Korsakov?

..............

Autor je bývalý kriminalista z londýnského oddělení vražd, proto se můžete těšit na detaily policejního práce během vyšetřování vražd. Zjistíte, že ve skutečnosti trvá dny i týdny, než zpracují všechny stopy a chemické analýzy, a ne jako v nejrůznějších kriminálkách, kde to trvá pouze pár minut a už jim počítač ukazuje identitu vraha.

Detektiv Sean Corrigan je opravdu zvláštní osobnost, která díky těžkému dětství a traumatu z minulosti získala zvláštní dar. Nejde o nich nadpřirozeného, ale pouze o jeho způsob myšlení, díky čemuž se dokáže vcítit do myšlenek a emocí vraha, a to mu pomáhá chytat pachatele.

Ve své práci je dobrý a vyniká mezi ostatními z oddělení, ovšem to se podepisuje hlavně na jeho manželství. Je neustále v práci, takže domů chodí málo, svou dcerku téměř nevidí a manželka, která je sice trpělivá, ale i on má své potřeby a touží mít fungující domov, což se Seanem není tak úplně možné.

„Znamená to, že se od zvířat, která se navzájem zabíjejí, aby přežila, nelišíme tolik, jak si myslíme. Co když přesně tohle dělají lidé, po kterých pátrám? Zabíjejí, protože to mají dané od přírody. Narodili se pro to, ale my je soudíme, jako by byli úplně normální, třeba jako ty nebo..." Zarazil se, než stačil zahrnout i sebe.
„Ať to mají dané od přírody, nebo ne, někdo je musí zastavit. A právě teď jsi ten někdo ty."
(str. 163 - 164)

Kniha je bravurně napsaná, dokáže si pohrávat se čtenáři, tak i s postavami, proto nikdo netuší na čem vlastně je a tato nejistota udržuje napětí po celou dobu čtení.

Mohlo by se zdát, že se autor u hlavního hrdiny detektiva Seana Corrigana nechal inspirovat Willem Grahamem, který se taktéž dokáže vciťovat do myšlenek vrahů a vnímat vraždy z jejich úhlu pohledu. Obě tyto postavy si jsou sice v něčem podobné (mají stejné pochybnosti, aby se jednou sami nestali vrahy), ale také je mezi nimi mnoho rozdílů, které udávají tempo a charisma knize, kterou bych řadila hned vedle Červeného draka od Thomase Harrise a jeho dokonalou sérii o dr. Hannibalovi Lecterovi. Vraždy bez svědomí je obdivuhodná prvotina, která zaslouží velký obdiv.

O největší napětí se stará vrah, který zabijí bez důvodu, prostě proto, že se mu chce. Tím se odlišuje od ostatních lidí, sám se považuje za někoho dokonalejšího, než je tupé stádo lidstva. Máme tak možnost nahlížet do jeho myšlení, ale jeho počínání je jen málo chápatelné, přesto dokáže čtenáře fascinovat.

„Jestli je náš vrah, tedy i váš vrah tak chytrý, jak říkáte, a dokáže měnit způsoby vraždění tak, jak jste o tom přesvědčen, jak můžeme vědět, že nezabil ještě další lidi? Jak se to vůbec kdy dovíme?"
Sean přikývl. „Jestli se sám nerozhodne nám o nich říct, nejspíš to nikdy nezjistíme."
(str. 199)

Největší překvapení přinese závěr, který převrátí celý příběh vzhůru nohama. Je opravdu možné, aby se policie až tolik mýlila? Nebo je vše pouze hra někoho úplně jiného? Děsivost knihy netkví v brutalitě nebo krvavým vraždám, ale hlavně ve faktu, čeho všeho je schopen člověk.

„Vraždy bez svědomí" je vynikající psychologický thriller, který uchvátí všechny, kdo jej otevře. Nemám vůbec nic, co bych mu vytkla. Dokonalost a nádherně děsivá atmosféra provází celým čtením.

Autorka recenze: Zdeňka Mašátová
http://literarnikoutek.blogspot.cz/

To se pokusí vyvrátit detektiv Sean Corrigan, který je přivolán k případu zavražděného homosexuála. Ten je nalezen mrtvý snad se sedmdesáti bodnými ranami a hroznou krvavou spouští kolem. Jinak je ale uklizeno a všechny otisky jsou otřeny. Kdo si dal takovou práci?

Podezřelých není mnoho. Jedním z hlavních svědků má být podnikatel James Hellier, který s obětí udržoval sexuální vztah, a to i přestože je ženatý. Nikdo však o tom neví. Mohl by být právě on pravým vrahem? Anebo se to někdo snaží na něj hodit?

Všechno začíná nasvědčovat tomu, že vrah nezabíjel jen jednou. Objevují se další vraždy, které byly vyhodnoceny jako sebevraždy. Mezi nimi například případ mladé dívky, která měla údajně skočit pod vlak. Jenže vrah se neštítí ničeho a napadne i policistku Sally. Proč právě ji? Dozvěděla se něco, co neměla? Může za to již „mrtvý“ Stefan Korsakov?

*

Byli jsme tatáž zvířata. Nedalo se o tom pochybovat. Svou pravou povahu dobře skrýval, jeho fasáda normálnosti zmýlila každého. Přesněji řečeno každého kromě mě. Ale když se podíval na mě, nic neviděl. Všiml jsem si opovržení, které vůči mně cítil. Stejné pocity choval ke všem ostatním. Moje přestrojení mě chránilo i před těmi mého druhu. Teď už mi stačilo jen ještě nějakou dobu počkat. Rok nebo dva. Pak jsem mohl začít.

Můj oblíbený film je West Side Story. Proč? Kvůli násilí. Je to čiré a naprosté násilí. Tanec je násilný. Hudba je násilná. Scéna je násilná stejně jako rudé slunce, které svítí na město nad všemi ostatními aspekty života. Romeo a Julie. Násilí vítězí nad láskou. Násilí je jediná pravda.

Chápu to. Vy ne. Vy se před násilím ukrýváte. Schováváte se v jeho přítomnosti. Proklínáte ho jako pohromu moderního života. Trestáte své mladé za to, že se chovají násilnicky. Snažíte se ho zakázat v televizi.

*

Zaujme vás obálkou, vypracovaným příběhem i protikladnými postavami. Ani na chvíli nemůžete někomu z postav věřit, neboť by se vám mohlo hnedle stát, že vás něčím nemile překvapí. Zajímavě líčeno, díky střídání linií mezi vrahem a samotným vyšetřováním, které se nakonec přeci jen protnou. Ale bude opravdu potrestán pravý vrah?

Autor recenze: Josef Němec