Nemožná holka @ adorkable

Jeane Smithová je jiná.
Jeane si dala za cíl být jiná než všichni ostatní v jejím okolí. Nosí oblečení ze sekáče, kombinuje podivné barvy, které spolu neladí a její vlasy nemají nikdy „normální" barvu. Vždycky říká, co si myslí, a s většinou svých neuvěřitelně jednotvárných vrstevníků nechce mít nic společného.
Jeane Smithová je celebrita.
Přesně řečeno internetová celebrita. Píše blog s názvem Adorkable, kde se dělí o všem, co jí připadá úžasné, super a skvělé; prostě všechno, co je magorské (v originálu ‚dork'). Na Twitteru má přes půl milionu fanoušků. Na svém podivínství si založila lifestylovou značku.
Jeane Smithová je sama.
Po rozvodu jejích rodičů se Jeane osamostatnila - její matka odjela do Peru, otec si ve Španělsku založil bar a sestra Bethan pracuje v nemocnici v Chicagu. Jeane tak bydlí sama ve svém Londýnském bytě, a přežívá pomalu jen na gumových medvídcích. Ale má přece tolik čtenářů a fanoušků - to se přece taky počítá, ne?
Jeane Smithová je magor.
A je na to patřičně pyšná. Michael Lee, hvězda celé školy, to ovšem za kladnou vlastnost nepovažuje. Ti dva nemají nic společného - kromě svých ex-partnerů, kteří se dali dohromady. Tak proč se od sebe nedokáží odtrhnout?

Popis děje zní trochu tuctově, co? Láska mezi lidmi z naprosto rozdílných společenských kruhů, kde jeden je oblíbenec a druhý v podstatě společenský vyděděnec… Ne tak docela zakázaná láska, ale nic, na co by se okolí dívalo souhlasně. Ale Manningové se vždycky (nebo minimálně v těch třech knihách, co jsem od ní četla) podaří podat téma tak trochu jinak, a nějak to dokonale funguje. Tak předně, Jeane není nešťastný vyděděnec, co by si nějak zoufal, že sedí v koutě. Když sedí v koutě, je to proto, aby jí pokud možno nikdo ani nechodil na oči, a když má co říct, tak to řekne. Bez servítek. Jeane je opravdu osobnost. Je to královna všech podivínů, a ze svého podivínství si udělala životní styl, ne přítěž. Je tu jeden malinký problém – zvláště na začátku knihy je tak nepříjemná, že se leckomu může zdát protivná. Ale všechno má své důvody, a o tom se později dozvíte něco víc.

Dva jako kontrast, ne jen do počtu
Nemožná holka je vyprávěna střídavě z pohledu Jeane a Michaela. Hlavně na začátku knihy je vidět, jak jsou ti dva rozdílní - zvlášť když autorka často začíná kapitolu každého z nich tak, že řekne jejich názor na nějakou věc (a spřízněné duše zrovna nejsou, to vám povím). Nedávno jsem četla knihu, v níž jsem měla občas trochu problém orientovat se v tom, jestli čtu pohled hlavního hrdiny nebo hrdinky. Tady s tím problém určitě mít nebudete. Jeane a Michael jsou jako noc a den. Jsou (očekávaně) dvě nejdůležitější postavy - hodně je to o nich, a na vedlejší postavy není kladen tak velký důraz. Jejich rodiny a přátelé jsou spíše jako další z věcí, v nichž se liší.

Pokud už vám to nedošlo z Londýnského zasazení, tak Sarra Manningová je Britka. Mám pocit, že to tady opakuju při každé knížce, která není z USA, nýbrž z Anglie, ale Američani jsou holt puritáni (většinou). Když dojde na romantiku v YA, většinou to končí u hodně dlouhého úseku, v němž hlavní hrdinka popisuje, jak dobře ten její vyvolený líbá. Případně to je jako v Twilightu - cvak, střih, nová scéna a už je po všem. U Adorkable se nemusíte obávat, že si to autorka zjednoduší. Její teenageři jsou takoví, jací teenageři jsou (tedy, většinou).

Vážně, ale s vtipem
První půlka knihy je taková méně vážná. Je to vtipné, čtivé, zábavné. Hodně mě bavilo číst Jeaniny články a Tweety, nevím proč - asi že já jsem taky blogerka (přestože o Jeanině slávě si můžu nechat zdát). Ke konci to všechno zvážní. Je to až smutné. Je až skoro neuvěřitelné, jak moc se může atmosféra v knize změnit. A do toho všeho zaobalila autorka poselství - že máme všichni být sami sebou spíš než bát jedním z davu.

Nemožná holka @ Adorkable je další z řady knížek Sarry Manning, která mě uchvátila. Je to první kniha, která vyšla zde v našem překladu (a na Slovensku), ale já pevně doufám, že nebude poslední. Pokud máte rádi nevšední hrdinky (Jeane mi trochu připomínala Lolu!) a/nebo dobře napsané knihy, v nichž se nemusíte obávat, že na vás zpoza sloupu vyskočí upír, tohle bude kniha přesně pro vás. A ruku na srdce, mí milí knihomolové - nepovažují i vás někteří (všichni) vaši kamarádi a známí za trochu bláznivé...?

Autorka recenze: Anežka
http://freckles-books.blogspot.cz/

Už tehdy, když jsem na knihu narazila v originále, jsem po ní nenápadně házela očka. Ne, že bych to nedělala, ale jak se znám, tak když mě kniha zaujme, jen tak na ní nezapomenu. O to bylo překvapivější zjištění, že se kniha dostane i k českým čtenářům. Díky bohu jsem to zjistila ani ne den před plánovanou koupí anglické verze. Musela jsem se tomu zasmát, protože to byla opravdu povedená souhra náhod. Jenže, jenže. Nevím, co to, ale česká verze knihy mě už tak nelákala. I přesto, že se mi naše obálka i název poměrně líbí, přišlo mi, že kniha ztratila tu prvotní jiskru, kterou jsem pocítila, když jsem se poprvé ke knize dostala. Avšak soudit knihu podle obalu a navíc na první pohled není nejlepší volba a tak jsem se rozhodla dát knize šanci a zjistit, jaká ve skutečnosti je.

Při četbě prvních stránek asi na mě nemohl být pěkný pohled. Hlavou se mi totiž honily myšlenky typu „Co to má být?", „Jak mám tohle dočíst?" „Co jsem to zas začala číst?" a podobné. Hádáte správně, že se mi úvod nelíbil. Opravdu jsem si klepala na čelo a říkala si proč já, protože jsem nedělala nic jiného, než že jsem u příběhu rostla. Měla jsem sto chutí zaklapnout knihu a praštit s ní hlavní hrdinku po hlavě. Jeane mi hodně dlouhou dobu pila krev. Bylo těžké se začíst do kapitol psaných z její perspektivy, protože její arogantní chování a to, že na každého hned vyštěkla, se mi prostě nelíbilo. Bylo nesmírně těžké to s Jeane vydržet.

Ale! Je tu velké a důležité ale. I přesto, jak moc jsem Jeane nemohla vystát, tak jsem postupem času zjistila, že to hold tak má být. Je to nezbytná součást příběhu. Bez toho by totiž Jeane nemohla projít žádnou výraznou změnou. Jakmile čtenář pochopí, že to tak má být a přenese se přes to, tak se předním otevřou další opravdu mnohem lepší kapitoly. Proto jsem skutečně ocenila své pevné nervy (které pevné nejsou moc často).

Autorka si s hrdinčiným vývojem krásně vyhrála. Velkou roli v tom sehrála právě láska. Neskutečně mě bavilo sledovat, jak se ta uštěpačná a protivná Jeane pomalu ale jistě mění v něco mnohem přijatelnějšího. Ani samotný Michael nestál původně vůbec za nic, ale v přítomnosti Jeane se vždy dalo předpokládat, že se nebudu nudit. Tihle dva - naprosté protiklady - k sobě měli dlouhatánskou a také trnitou cestu, ale výsledek této cesty byl skvělý. Zamilovala jsem si normální a milou Jeane a roztomilého Michaela a na úvod skoro zapomněla.

Někomu se může zdá, že jde o ryze dívčí románek. Z části ano, ale zbytek je kompletně jiný. V knize lze najít i momenty, kdy se ani smát nejde, a kdy jde už
trochu do tuhého. Autorka si totiž pohrála i s psychickým rozpoložením hlavních postav a opravdu věrohodně vše složila dohromady. Navíc v knize můžete najít velmi aktuální témata jako je facebook, twitter a ostatní sociální sítě. K tomu všemu se kniha snaží ukázat to, že i když je někdo odlišný, neznamená to, že je špatný. Je totiž správné být sám sebou.

Často jsem se u knihy musela smát. Někdy i doslova trhat smíchy. Některé prvky, které Sarra Manning do knihy vložila, byli zkrátka k popukání. Nestačila jsem se divit, jak moc je Jeane slavná. Na začátku knihy to byla blogerka, která tu tam zavítala na nějakou přednášku a podobně a na konci knihy to už byla blogerka, která se chystá mít svůj vlastní seriál, úžasné webové stránky, knihu, stovky tisíců fanoušků a já nevím, co ještě. Nevím, jak vám, ale tohle bylo jednoduše až moc. Myslím, že nebyla potřeba to tak moc přehánět. Ten, kdo knihu dočetl až do konce, věděl, že Jeane, není obyčejná holka s blogem, takže nebylo vůbec potřeba tu její super úžasnou kariéru až tak podrobně rozebírat.

Jeane je opravdu nemožná holka. Svým způsobem. Ale i nemožné holky mohou mít to, co všichni ostatní. Být nemožnou holkou je totiž velká výhoda, alespoň pro Jeane. Jestli se cítíte tak trochu jako Jeane nebo i naopak, zkuste se díky knize podívat i na tu druhou stránku. Mohou se vám totiž otevřít dveře do nové etapy vašeho života. Buďte také adorkable!

Autorka recenze: Lucka Želenská
http://kathsworldofbooks.blogspot.cz/

Při čtení knihy jsem si dlouho myslela, že se jedná o obyčejný, i když skvěle a čtivě napsaný dívčí román o dvou naprosto odlišných lidech, kteří se zničehonic navzájem začnou přitahovat, což by nebylo nic nového. Ale časem jsem v příběhu objevovala i něco víc. Na knize je zajímavé, že se pohledy hlavních aktérů, tedy Jeane a Michaela, pravidelně po kapitolách střídají. Můžeme tak sledovat příběh z obou pohledů a víme, co si jeden i druhý o dané situaci myslí, jak ji vnímá. Obě postavy se v průběhu příběhu hodně změní. O Michaelovi jsem si ze začátku myslela, že je to náfuka a ani Jeane mi nebyla příliš sympatická, ale časem jsem si je oba oblíbila, protože nikdo není jen černobílý.

Na začátku jsem nezmínila to nejdůležitější o Jeane a to její blog. Je to totiž nesmírně úspěšná bloggerka, která má přes půl milionu stoupenců na Twitteru, píše své články do různých časopisů po celém světě a dokonce i vystupuje na konferencích. Na svém blogu Adorkable totiž hlásá svoji potrhlost a životní styl. Ano, tato její sláva byla v knize poněkud přehnaná. Ale i když jsem si ze začátku myslela, že s hlavní hrdinkou mám společného jen blogování a závislost na bonbónech Haribo, ke konci jsem si uvědomila, že na jejích prohlášeních a názorech opravdu něco je. Nedokázala zapadnout mezi svoje vrstevníky, protože s nima prostě nedokázala nalézt společné téma a upřímně se i já občas cítím podobně. Vadily jí stereotypy, stejné chování a myšlení většiny teenagerů, kteří byli v jejích očích nudní a průměrní.

Na e-maily, blogové příspěvky a tweety v knihách jsme už myslím celkem zvyklí, takže není žádné překvapení, že i tato kniha se zčásti odehrává ve virtuálním světě. Dokáže ale Jeane tento její svět nahradit rodinu, kterou ztratila, když se její rodiče rozvedli a odstěhovali do zahraničí a její sestra odjela na stáž do Chicaga? Budou jí stačit statisíce fanoušků na Twitteru, aby se necítila ve svém londýnském bytě, kde na ni jen občas dohlíží její dva sousedé - gayové, osaměle? To už si musíte přečíst sami v této výborně napsané knize od oblíbené britské autorky Sarry Manning. :)

Shrnutí: Ačkoliv se tato kniha tváří jako čtení pro mladší, je to kniha pro všechny teenagery, kteří sami sebe nepočítají mezi dnešní "normální" mládež anebo si prostě chtějí přečíst zábavný, čtivý a originální dívčí román.

Celkové hodnocení: 90 %

Autorka recenze: Andrea Čapková
http://giraffeandy.blogspot.cz/