Neklidná duše Evy z Rožmberka

Eva již od malička jde proti proudu rodu. Nehodlá se nechat svázat nitkami rodinné povinnosti. Nechce poslouchat matku, která ji zakazuje poznat krumlovské podhradí, ani nehodlá poslouchat bratra Viléma, který si o sobě hodně myslí a chce ji vybrat toho správného nápadníka. Jenže ani on se nechová, tak jak etiketa žádá. Je však muž a vladař. A to mluví za vše.

Nezávislost u žen se vidí nerado, ale i přesto se Evě podaří snad nemožné. Vdát se z určité lásky, ze které se jí narodí dokonce i syn Jan. Jenže štěstí se prostě někdy vyčerpá brzy, a tak není divu, když  největší turkobijec své doby je zajat a stať svými protivníky. Eva proto odjíždí z chorvatského Čakovce zpět domů.

Jenže může ještě svůj rodný kraj tak nazývat? Co všechno se tam mohlo od těch dob změnit? Bude si ještě rozumět se svým druhým bratrem Petrem Vokem? A zlepší se vztah s Vilémem? Zůstane do smrti pouhou vdovou?

*

„Jak je všechno, co je smyslů, přístupné a co rozkoší vábí, nebo co bolestí odstrašuje, nebo se v zaslepenosti velebí, bezcenné, malicherné, pomíjivé a mrtvé. Stále si uvědomuj, jak všechno lidské je dočasné a nicotné. Jednej, mluv a mysli tak, jako by ses už měl rozloučit se životem!“
Eva sama se těmi slovy neřídila, dokonce jí byla ve zdánlivé rezignaci a stařecké vyrovnanosti proti mysli, ale to nijak nebránilo tomu, aby se jí vetkla hluboko do srdce.

…

„Dívej se na život tak, jaký skutečně je, a nepokouše se ho změnit podle svých představ,“ povzdechl si shovívavě. „I mě jako mladíka trápily podobné problémy, než jsem pochopil, že zákony života nikdo změnit nemůže a člověk se nikdy nenapraví.“
To nebyla slova, jaká Eva chtěla slyšet, a vzrušeně odpověděla: „Každý z nás by se měl pokusit změnit svět k lepšímu!“
„Představ i, že pluješ na lodi a proti sobě se objeví skalisko. Námořník, který do něj narazí, ztroskotá a zahyne. Je lepší, kdy se skalisku vyhne!“
„Já nejsem z těch, kteří byli zrozeni k tomu, aby uhýbali,“ odpověděla Eva vášnivě.

*

Žádné nudné popisy událostí, které hrály důležitou roli v životě naší hrdinky, neboť děj se posouvá opravdu bravurním způsobem. Většina knihy je vyprávěna z pohledu Evy z Rožmberka, takže psychologický progres určitě nechybí. Pro toho, kdo obdivuje tento zajímavý rod, ten si to určitě nenechá ujít. Setká se v něm totiž nejen s nimi, ale i třeba s rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan.

Autor recenze: Josef Němec