Třetí hlas

Sandra Sahlmannová byla obyčejná dívka, které se doteď dařilo vše. Přichází však domů a najde svého otce – zaměstnance švédské celní správy – Bengta oběšeného. Proč to udělal? Vždyť měli společně oslavovat její další úspěch. Může za to snad nedávná smrt jeho otce? Ale kam tedy zmizel otcův laptop? Mohl ho snad někdo zavraždit? Vyšťoural snad něco na drogovou mafii? A co bude se Sandrou, která je na dně?

Na to se podívá Olivia Riverová, která se vrací z Mexika, kde se ponořila ke svým kořenům, které nikdy nepoznala, mění si své jméno a chce začít studovat a věnovat se umění.  Plánuje ukončit i pracovní záležitosti u policie, jenže to teď není na pořadu dne. Chce pomoc své kamarádce Sandře, a to i kdyby měla jít proti své nadřízené a kamarádce v jedné osobě, Mette.

Vypadá to, že případ oběšeného Sahlmanna může mít něco společného s vraždou ženy Samiry, která byla nalezena rozřezaná ve francouzském přístavu Marseille. Bývalý komisař a bezdomovec Tom Stilton se společně s přítelem Abbasem vydává do Francie, aby to prozkoumali. Abbas totiž Samiru znal z dřívějška, byla to jeho tajná láska v cirkuse, kde také vystupoval. Co se ještě dozvíme o jeho historii? Kdo ji zabil? Odhalíme tajemnou postavu Býka? A dojdeme tedy k nějakému propojení? Anebo případy spolu vůbec nesouvisí?

*

Do vozovky vstoupila na červenou mladá dívka. Zakřičel na ni (¨pozn. řidič autobusu) přes čelní sklo. Sandra buď neslyšela, nebo neviděla jeho reakci, zaznamenávala pouze rozmazané lidi, rozmazané domy a rozmazaný pohyb všude kolem. Všechny zvuky se vytratily, kráčela v jakémsi temném stínu, nejdřív jedním směrem, pak se vydala jiným. Občas se podívala vzhůru k nebi, bylo šedé a nízké. Zelenou prošívanou bundu měla rozepnutou a na krku cítila vít. Před chvílí se usadila na železnou lavičku v parku a pak zase vstala. Nevěděla, kde je, v hlavě měla ticho. Teď procházela kolem fasády nějakého domu, velmi blízko, odřela se loktem o hrbolatý kámen, aniž by něco cítila. Jediné, co vnímala, byl placatý balíček, který držela sevřený v ruce, hluboko v kapse bundy.
Ten pocit ji uklidňoval.

…

Takže policii nejspíš nezavolá, pomyslela si. Spíš si tu postaví další zelené akvárium s nahým ženským tělem, které se vznáší ve formalínu.
V tom se mobil vybil.
Tápala ve tmě.
Najednou znovu uslyšela nějaké cvaknutí. Za sebou. Trhnutím se otočila. Dveře se otevíraly. Rozeběhla se k nim a protáhla se ven, ještě než se otevřely do poloviny. Vešla do chodby před kancelář. Teď tam byla opravdová tma. Černočerná. Vzpomněla si, že přišla zpráva. Šátravě vyrazila kupředu podél stěny. Potom to bylo asi vlevo. Pokusila se představit si architektonický nákres. Nebo to bylo vpravo? Vtom na druhém konci chodby uviděla slabý svit nějaké lampy. Světlo, které se pomalu pohybovalo po podlaze. Vrátil se domů!

*

Možná je to podruhé, nebo už po vícekrát, kdy musím říci, že tradiční věta kritiků, která se týká pokračování úspěšným děl, jež nejsou tak kvalitní jako ta první, jsou někdy mylná. U manželů Börjlindovi tedy určitě. Třetí hlas je ještě lepší než Skočný příliv, který byl naprosto skvělý a jedinečný. A prý že to nejde překonat. Další do sbírky parádních thrillerů ze severu naší planety stojí za to!

Autor recenze: Josef Němec

Pak spatřila, jak ji rozřezal na kousíčky, i když už nedýchala.

Byla svědkem toho, jak těch šest částí jejího těla zakopal daleko od sebe, aby byly k nenalezení.

Přesto odešla s vědomím, že ji někdo najde.

Nemýlila se.

Už je to skoro rok, co se v českých knihkupectvích objevil Skočný příliv, který zvedl vítr kladných ohlasů. Co vítr, hotová bouře se přivalila. Tajemné severské prostředí, opravdu šokující zápletka a hrdinové s mozkem.. no, co říct, tohoto thrilleru bylo všude plno. Není se čemu divit, že na pokračování se všichni těšili jak děti na Vánoce. A přece jsme se dočkali! Třetí hlas je tady a manželé Börjlindovi potvrdili, že psát fakt umí.

Olivie Rönningová se po nedávných dramatických událostech rozhodne, že už nemůže být policistkou. Změní si jméno a začne studovat dějiny umění. Takhle jednoduché to mělo být.. a taky by bylo, kdyby nenatrefila na oběšence, co se neoběsil. Kdyby ho neznala. Kdyby po něm nezůstala zhroucená dcera. KDYBY. Kdyby. KDYBY. Na tohle slovo se nehraje! Třetí hlas se odehrává v kruté realitě a Olivie je vtažena do případu stejnou rychlostí, jakou mizí babiččina buchta z plechu.

O několik tisíc kilometrů vedle je v nabídce něco daleko - DALEKO - zajímavějšího. Šest kousků slepé asistentky vrhače nožů, které do sebe pasují jako roztomiloučké puzzle. Přestože se to odehrálo ve Francii, vyráží jeden bývalý švédský bezdomovec zjistit, jak se věci mají. A oním bývalým bezdomovcem je... Tom Stilton. (Toto jméno má na rtech vyvolat potutelný úsměv pochopení = viz. předchozí díl.)

Říkáte si: klasika? "Dvě příběhové linky se stanou jednou a samozřejmě: nic není takové, jaké se zdá být." No jooo, je to tak. Ale věřte, toto nejsou blábláblá kecy neprávem používané u každé druhé knihy ale holý fakt. Börjlindovi opět předvedli rafinované propletení dvou zdánlivě naprosto odlišných dějů a spojili je v jeden opravdu neodhadnutelným způsobem. Nehledě na to, že dřív donutíte hada prdět na povel než spolupracovat Olivii s Tomem.

Teorie v teorii, zločin v zločinu, zrada v zradě ... a někde v hloubi nepoznání tomu trůní šumění třetího hlasu.

Neočekávejte super honičku, kde auta budou jezdit po schodech.
Neočekávejte super střílečku, kde kulky budou lítat jedna za druhou.
NE!
Sžijte se s postavami.
Vychutnejte si dokonale promyšlený příběh podaný s takovou mrazivou intenzivitou, že vám nedá spát.

Riziko, že byste se na čtyři sta padesáti stranách mohli zabývat sprostým slovem NUDA, je minimální. Ono, sever je opravdu plný rebelií. Autoři vám pod nos stále strkají nové souvislosti nesouvislosti, které jednomu parádně zavaří mozkové buňky.

Já... Ehm... Zhruba v polovině knihy jsem přišla s vlastní skvělou verzí závěru. Všichni, kterým jsem to s nadšením popsala, se mi vysmáli s tím, že patřím mezi nejúžasnější šílence na světě. Na konci jim sklaplo, to bylo tehdy, když mi došlo, že ta má bláznivina se napůl trefila do pravdy. Jen s tím rozdílem, že výsledek byl stonásobně šílenější. Takžeeeee... S.M.E.K.Á.M.

A mám vzkaz pro třetí díl: uvidíme se za rok, bejbééééé. :3

Autorka recenze: Kateřina Pavlíková
http://spacewithbooks.blogspot.cz/

* * * * *

Třetí hlas

Toto autorské a manželské duo se v domovském Švédsku těší obrovské vážnosti a popularitě. Své místo na výsluní si vysloužili hlavně za své scenáristické počiny v televizi a filmu. Z jejich pera vyšlo více než dvacet filmů, a tak bylo jasné, že zkušeností pro napsání knihy, mají opravdu dost. To se mimo jiné prokázalo i ve Skočném přílivu, který zaznamenal obrovský úspěch a práva pro jeho překlad se prodala do více než 20 zemí světa. Pokračování tohoto příběhu vychází opět v nakladatelství Knižní klub, tentokrát pod názvem Třetí hlas.

Bengta Salmanna, zaměstnance celní zprávy, nalezne jeho dcera oběšeného. Tento hrůzyplný zážitek dokáže poznamenat i otrlejší jedince, než je křehká dospívající dívka. Otázkou ovšem je, proč se oběsil. Byly to osobní problémy, nebo je pravda úplně někde jinde a jeho smrt někdo zařídil? Celníci určitě mají velké množství nepřátel a  navíc se nedávno podařilo zabavit velkou dodávku drog. Z toho překupníci rozhodně radost mít nebudou.

Mezi tím je na druhém konci Evropy v Marseille objevena brutálně zavražděná slepá žena. S touto dámou se před dávnými časy znal jeden přítel Toma Stiltona. Ten se o jejím úmrtí dozvídá, a tak vyráží spolu s Tomem na cestu přes celou Evropu zjistit, co se ve skutečnosti stalo a proč musela žena zemřít.

Börjlindovi v Třetím hlase plynně navazují na předchozí knihu. A i když na hlavní hrdiny čekají nové případy a dobrodružství, objevují se zde odkazy na předchozí díl. Hlavně co se Stiltonovi minulosti týče, ta zůstala ve Skočném přílivu velkou neznámou. Tentokrát ovšem autoři přidávají další střípky do mozaiky. Tak se čtenáři dozvídají nové skutečnosti o historii a osudech všech postav, se kterými se znovu setkáváme. Rozhodně tedy doporučuji přečíst si i předchozí díl. Byla by škoda zůstat ochuzen o zajímavé detaily, které postupně do sebe zapadají a dodávají celé sérii patřičnou hloubku.

Již podle nastíněného děje je jasné, že na čtenáře opět čeká spletitý příběh s několika dějovými liniemi. Ty stejně, jako v předchozí knize, spolu zdánlivě nesouvisí, aby se nakonec v závěru provázaly a svedly tak opět všechny postavy dohromady. Ty se po předchozích událostech mohou více či méně vystát, přesto jim nakonec nezbývá než spolupracovat. Cilla a Rolf tak opět splétají osudy postav s mistrovskou lehkostí, kterou jim může závidět kdejaký ostřílený autor. A přestože je Třetí hlas jejich teprve druhou knihou, rozhodně se nedá mluvit o tom, že by byli nováčky. Zkušeností mají na rozdávání již z televize a filmu a na jejich románové tvorbě je to opravdu znát.

Autoři se rozhodně nezdržují velkými zbytečnostmi a spíše se zaměřují na samotný děj, který si drží opravdu slušné tempo, a tak se čtenářům jen tak nestane, že by se vyloženě nudili. Právě na tomto příkladu je krásně vidět jejich zkušenost z filmem, kde také není čas na zbytečnosti. I přes tento fakt se Börjlindovým podařilo zachytit vše podstatné a dodat příběhu patřičnou hloubku, která je pro knihu jako takovou velmi důležitá. A i když oproti předchozímu dílu ubylo násilí a jejich naturálního ztvárnění, stále se jedná o kousek, který zaujme nejednoho milovníka severské detektivky.

Cilla & Rolf Börjlindovi dokázali, že i z televizních scenáristů se mohou stát výborní spisovatelé. Třetí hlas je toho jasným důkazem. Čtenáři dostávají plnohodnotné pokračování, které svou strhující atmosférou a propleteným dějem dokáže nejednoho fanouška detektivního žánru nadchnout a dát mu přesně to, po čem milovník mrazivých příběhů touží.

Autor recenze: Petr Čapek
http://www.schefikuvblog.eu/