Tichá dohoda

Lidmi, kteří mají všechno a přesto chtějí víc, pohrdám. Takový je na první pohled i hlavní hrdina knihy - muž středního věku, intelektuál, úspěšný ve svém zaměstnání dopisovatele prestižních časopisů a pracovníka reklamní agentury. Je bohatý, jeho žena je půvabná, má všechno, na co si vzpomene, především dokonalé materiální zázemí a zdravou dceru, kterou si s manželkou adoptovali. Termíny jako citová nebo morální krize ve mně vyvolávají posměch, ale musím se přiznat, že s hlavním hrdinou jsem se v tomto ohledu dokonale ztotožnila.

Děj knihy je zasazen do 60. let 20. století a odehrává se z části v Los Angeles a v New Yorku. Teprve až když se Eddie, jak zní jméno hlavního hrdiny, zamiluje do zcela nekonvenční Gwen, vidí, v jak nudném a stereotypním životě vlastně žil. A myslím, že si to uvědomí i čtenář, který opovrhuje nevděčností, nevěrou a touhou po něčem větším, než je všednost a stereotyp. Eddieho jakoby vztah s mladičkou dívkou probudil k novému životu, donutil ho oprostit se od všech rozumových konvencí, stárnoucí manželky i každodenních přetvářek. Dosud byl tak nějak automaticky zařazen do určité společenské "kasty", patřil někam, odkud ho zatím vůbec nenapadlo odejít.

Muž, který disponoval majetkem, rodinou i výborným zaměstnáním najednou dokonale vyhořel úplně ve všem a dostal se až na úplný začátek. Prestižní zaměstnání, teplo rodinného krbu i peníze během okamžiku vyměnil - za co? Přestože se mnou možná mnozí nebudou souhlasit, řekla bych, že za život. Za život skutečný a opravdový.

Kniha Tichá dohoda na mě nesmírně zapůsobila. Chvílemi jsem přesně nevěděla, co si o postojích hlavního hrdiny myslet a na čí stranu se přiklonit, ale emoce, které ve mně vyprávění vyvolávalo, nakonec rozhodly o splynutí s názory a činy hlavního hrdiny.

Obvykle mi nedělá žádný problém vystihnout hlavní přednosti knihy, ale u Tiché dohody je to trochu jinak. Přestože se řadí k mým nejoblíbenějším knihám, nedokážu přesně vystihnout proč. Možná je to nadčasovost tématu a možná taky lehkost, s jakou se příběh čte. A možná taky prvek vykoupení a smíření se se světem i se sebou samým. Největší přednost asi vidím v tom, že úvahy hlavního hrdiny jsou tak snadno pochopitelné, že jsou přístupné i pro čtenáře, kteří by se s postojem Eddieho ve skutečném světě nikdy nesmířili.

Autorkou recenze je Andrea Štyndlová

Přidat komentář