Pýcha a předsudek

Anglie (a nejen ta) v 19. a ještě v 20. Století se vyznačovala, co se týče vztahů, domluvenými sňatky a téměř nemožností se dostat z nižší a střední vrstvy do horní vrstvy bohaté smetánky. Každý rodič té doby dohlíží na to, aby se jejich dítko dobře vdalo/oženilo, a tak bylo zabezpečené, což se týkalo hlavně žen. Muži, pokud byli alespoň trochu šikovní a rodina měla našetřené peníze na jejich studium, mohli se stát právníky, faráři, armádními či námořnickými důstojníky. Ženy měly nesrovnatelně složitější situaci – zaměstnání bylo téměř tabu, a tak se musely velmi dobře vdát. A právě o to usilovaly jejich matky již od doby, co mladičké dcery dospěly a byly uvedeny do společnosti… A plesy proto byla nejlepší příležitost, kde seznámit své dcery s bohatými nápadníky.

Rodina Bennetova je poměrně velká. Pan Bennet si vzal za manželku dceru bohatého kupce se slušným věnem, ale až pozdě si uvědomil, že manželka je pošetilá a jeho láska k ní byla jen mladická poblouzněnost. Zplodili spolu 5 dcer – Jane, Elizabeth, Lydia, Kitty a Mary – a každá z nich je úplně jiná. Jane je krásná, Elizabeth vtipná a inteligentní, avšak má předsudky vůči mužskému pokolení, Lydia je divoká a bezstarostná, Kitty se nechá snadno ovlivnit Lydií a Mary se straní veškerých světských radovánek a dává přednost hraní na klavír. Co je však pro všechny dcery společné, nemají téměř žádné věno.

Jejich život by poklidně ubíhal v rodinném kruhu, kdyby nenadešel onen osudný Merytonský bál, který odstartoval sled událostí, jenž jejich dosavadní život záhy převrátil naruby. Setkání Elizabeth s panem Darcy nejdříve neprobíhá úplně zdařile, avšak postupem času si čtenář upraví názor jak o panu Darcym, tak i o dalších postavách knihy.

Zjistí, že ačkoliv se Elizabeth staví do role velmi moudré mladé ženy, není neomylná, ne-li udělá mnohem více chyb, než by si byla pomyslela. Autorka mimo jiné brilantně popsala nejen postupný vývoj vztahu Elizabeth s Darcym, ale stihla i zkritizovat způsob chování jednotlivých vrstev společnosti té doby a vykreslit povahy všech důležitých postav.

Tento román je velmi poutavý a čtenář se občas pousměje ve chvilkách, kdy si všimne jemných náznaků náklonnosti, jak to dovede tímto způsobem popsat jen Jane Austenová. Ze začátku žijete osobností Elizabeth a jejím názorem na svět, sdílíte radost i smutek Jane, obdivujete pana Wickhama, odsuzujete chování Darcyho i jeho přítele Bingleyho, ale po nějaké době začínáte tušit, že jste také dali na první dojmy (původně se měl román prý nazývat První dojmy). Elizabeth není dokonalá a Darcyho pohnutky jsou mnohem jasnější a čistší…



Autorkou recenze je Lenka Lišková

Přidat komentář