Tvá, navždy Tvá…

Ty jsou způsobeny neznámou obdivovatelkou Tvá, navždy tvá, Alice, která Kláře začíná psát dopisy, ve kterých se vyjadřuje, že jen díky její tvorbě a ji samotné vlastně prohlédla zbytečnost a malost svého dosavadního života. A hlavně se s ní potřebuje určitě setkat, což Klára neakceptuje.

Ale její dopisy a pak i činy jsou s postupem času stále vtíravější, vyznívající tak, že vlastně ona Tvá, navždy tvá, Alice neustále Kláru sleduje. A především její obdiv ke Kláře, která samozřejmě na její dopisy nereaguje, začíná přerůstat možné hranice únosnosti.

V tomto dramaticky nabitém prostředí autorka předkládá nejen obraz fanatického obdivu ve stylu Kingovy Misery, ale především citovou i sexuální rozkolísanost hlavní aktérky. Mladá autorka nám nenabízí nějaké sexuální popisy a zvyklosti, které jsou pro většinovou českou heterosexuální společnost stále jistým „tabu“.

Nesnažila se tedy vytvořil skandalizující příběh o „normálně nenormálních“ sexuálních vztazích. Na druhou stranu bych ale řekl, že Kateřina Veselá právě onu stránku příběhu zbytečně vynechává. Celkem se dá usuzovat, že ona originalita a atraktivnost příběhu spočívá v onom „normálně nenormálním“ milostném, lesbické vztahu. A toto téma se v knize nakonec příliš ani neprojevuje.

Naše hrdinka jakoby skutečně svou homosexuální orientaci neměla přímo v „genech“, ale spíše neustále tápá v temnotách vztahů. Klára je sice tápající, ale jinak zcela energická a bez jakýchkoliv předsudků. Je to hrdinka, která je už tak trochu mimo rámec představ nás „husákových dětí“. K vytvoření tohoto obrazu autorka docela umně používá stylu, který jakoby vytvářel jízdu na emoční vlně. Z jejího psaní čtenář neustále cítí ono napětí, které prochází ze stránky jakoby bez odpočinku.

„Tvá, navždy Tvá“ není žádná milostný příběh, přestože láska, spíše patologická, v něm hraje prim. Kateřina Veselá napsala příběh, který překvapuje nejen životním přístupem hrdinky k životu, ale někdy skutečně šokuje jejími činy. A ve stejném šokujícím duchu je pak i částečně otevřený závěr. Závěr o fanatismu, který dokáže vyvolat roky skrývaná touha.


Autorem recenze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář