Rudý vlk

Jméno švédské spisovatelky a novinářky Lizy Marklundové už není pro většinu českých čtenářů neznámé, především pro fanoušky severské krimi. Nakladatelství Knižní klub vydalo v českém překladu její romány Exploze, Studio 6, Svědek, Prime time, a před nedávnem další detektivní román - pátý v pořadí s názvem Rudý vlk. Jejich společným pojítkem je postava mladé novinářky Anniky Bengtzonové, reportérky stockholmského Večerníku.

Rudý vlk

Tentokrát se Annika pouští do článku o více jak třicet let starém teroristickém útoku na vojenskou základnu F21 v Kallaxu na severu Švédska, při němž došlo k explozi stíhačky a smrti vojáka. Pachatelé nikdy nebyli dopadeni, zůstaly jen spekulace.

Annika si domlouvá rozhovor s místním novinářem, jenž zveřejnil ve svém posledním článku k oné události nové informace. K rozhovoru ale už nestihne dojít, protože novinář je zavražděn. Annika se pouští do pátrání a postupně nalézá nitky vedoucí k objasnění – ke švédským extremistům i do nejvyšších pater politiky. Mezitím ale zabíjí neznámý vrah dál…

Kdo četl předchozí díly (nebo některý z nich) této série, Rudý vlk ho nepřekvapí - opět je to typická Marklundová! Poskytuje pronikavý vhled do chodu novinářské branže, v níž sama nejen pracovala, ale odnesla si i mnoho různorodých zážitků, jimiž se v psaní nechává inspirovat.

V tomto případě si vybrala za téma moc a možnosti jejího zneužití mezi politiky i novináři. Nejprve splétá a poté rozplétá zápletku, která sahá do vrcholné politiky a návdavkem odhaluje i malý kousek z historie Švédska konce 60. let, konkrétně formování extremistických hnutí.

Marklundová dává velký prostor i samotné Annice, která musí znovu „válčit“ na dvou bojištích současně – doma i v redakci. V osobním životě zažívá mladá novinářka velmi těžkou ránu, a v tom pracovním ji jde o kariéru a důvěru nadřízených. A nakonec i o holý život. Annika s buldočí povahou, silnou intuicí, jistou neobratností a především vysokou inteligencí je přesvědčivou, sympatickou a zcela neodmyslitelnou postavou série.

Přestože jsou některé pasáže zbytečně zdlouhavé a ne úplně záživné, je Rudý vlk jako celek čtivý, napínavý a zajímavý. Nezbývá, než se těšit na další díl.

Autorka recenze: Eva Šamánková

Někteří čtenáři si určitě ještě vzpomenou na rok 2013 a úspěšný román Exploze, ve kterém jsme se poprvé mohli setkat s touto ambiciózní novinářkou. A právě za tuto knihu se řadí nejnovější díl, který vychází pod názvem Rudý vlk.

Přestože tvoří jednotlivé díly vcelku uzavřený děj a dají se číst naprosto samostatně, právě Rudý vlk a Exploze jsou asi nejprovázanější, protože události v první knize ovlivňují to co se teprve stane. A tak možná bude stát za to, připomenout si ve zkratce to co předcházelo nejnovějšímu pokračování série.

Ve Stockholmu vrcholí příprava letní olympiády. Na novém stadionu však vybuchne bomba. Zabije Christinu Furhageovou, významnou švédskou podnikatelku, která má na starosti organizaci olympiády. Policie začíná intenzivně pátrat po vrahovi. Kde ho hledat? Mezi teroristy, nebo v nejbližším okolí vedení olympijského výboru? Jen vytrvalá reportérka Annika Bengtzonová nachází souvislosti, které ostatní zřejmě nechtějí vidět. Pátrání po pravdě ji dovede tváří tvář vrahovi a obrátí její dosavadní život naruby.

Annika se opravdu jen těžko vyrovnává s minulostí a ze všech sil se snaží zapomenout na “Pyrotechnika”, jak jej překřtili tamní média, jenže tento úkol není právě snadný. A možná i díky němu se zaměřila na vyšetřování starých teroristických činnů. Tentokrát se reportérka rozhodne zabloudit hluboko do minulosti a poodkrýt tajemství okolo útoku na leteckou základnu F21 v Kallaxu.

Při sbírání informací se vydává na daleký sever do městečka Luleå a do míst, kde se nachází zmíněný vojenský prostor. Navíc jeden tamní reportér objevil nové skutečnosti, které by mohli odhalit pravdu. Jenže když Annika dorazí na místo aby si s novinářem promluvila, zjistí, že redaktor místních novin předchozí den zemřel za záhadných okolností při dopravní nehodě. Je to snad náhoda, nebo se novinář opravdu dostal na stopu informacím, které měli zůstat ukryté v propadlišti dějin?

Na téměř pěti stech stranách rozehrává autorka opět spletitý příběh, v němž čtenářům postupně poodkrývá jednotlivé dílky skládačky, při němž bude nejeden fanoušek severské literatury tajit dech. Navíc ti, kteří již mají s knihami Lizy Marklund zkušenosti, se mohou opět těšit na nezaměnitelný autorčin styl, ve kterém se odrážejí její bohaté zkušenosti s novinářskou praxí.

Autorka samozřejmě nezapomíná ani na soukromý život hlavní hrdinky, jenž tvoří podstatnou dějovou linii všech jejích knih. Navíc se zdá, že Marklund Anniku opravdu nešetří a s každou další knihou nakládá na její bedra další a další starosti. Nejednou tak možná čtenáře napadne, jak může všechny  tyto strasti jeden člověk ustát.

Přestože tato série asi nepatří mezi úplně to nejlepší co může současná severská krimi nabídnout, své fanoušky si bezpochyby najde. Už jen díky tomu, že hlavní hrdina není žádný policista, ale obyčejná žena, novinářka, která musí zvládat práci i rodinu. Celá tato série je tak vítaným oživením žánru a čeští čtenáři mohou doufat, že se s touto sympatickou novinářkou budeme ještě nějakou dobu setkávat.

Autor recenze: Petr Čapek
http://www.schefikuvblog.eu/

* * * * *

Rudý vlk

Já četla všechny knihy, které od „Královny severské krimi“ v češtině vyšly, takže už znám postavy, které se v nich objevují, ale celá série s Annikou Bengtzonovou je velice volná. Podle Wikipedie je autorka dokonce psala a vydávala v pořadí, které není chronologické, takže například v jedné knize je Annika známá reportérka, která musí kromě práce řešit i rodinné problémy, v další začínající novinářka bez dětí. Ale ono to vlastně ani není podstatné – každá kniha čtenáře samozřejmě seznámí se „současnou“ situací.

Nejpodstatnější je zápletka. Všechny knihy Lizy Marklundové mají výbornou zápletku. Rudý vlk, nejnovější kniha Lizy Marklundové, vypráví o tom, jak může čtyřicet let stará tragédie ovlivnit život v současnosti.

Annika Bengtzonová totiž opouští Stockholm a vydává se daleko na studený sever, do malého městečka Luleå, kde se nachází vojenský prostor, v němž na konci 60. let při teroristickém útoku zemřel švédský voják. Jeden reportér tamního deníku se ocitne na stopě, která by mohla snad konečně prozradit, kdo zločin tehdy spáchal (Rusové? Švédští extrémisté?).

Když si s ním ale Annika chce o jeho odhalení promluvit, novinář je nalezen mrtvý. Každý čtenář thrillerů asi tuší, že to není jen tak. Že tady něco nehraje. Zkušená reportérka Annika má stejný názor a opatrně začne zjišťovat, jestli vrah místního novináře není nějak spojen s teroristickým útokem z dob studené války.

Je to opět strhující čtení, které mi nedalo spát. Celou dobu jsem jenom zírala, když Annika odhalovala další a další díly skládačky.

Liza Marklundová své romány založila na vlastních zkušenostech. Jakožto dlouholetá švédská reportérka věrně popisuje novinářskou práci, každodenní chod redakce i jednání v krizových situacích. A já si při čtení vždycky říkám, jestli bych se dokázala zachovat jako Annika. Třeba když si tahle tvrdohlavá blonďatá novinářka dokáže ostrými lokty zajistit přístup k exkluzivním informacím. Někdy je zkrátka prostě potřeba neposlechnout a nevzdat to.

Jeden z důvodů, proč jsem si knihy Lizy Marklundové tak rychle oblíbila, je právě sympatická hlavní hrdinka. Nemám sice tak vzrušující práci jako Annika, i tak jsem se z jejího jednání ale naučila spoustu věcí, které mohu využít ve svém životě. Koneckonců, taky musím zvládat práci i rodinu. Obě jsme zkrátka ženy ve 21. století…

Autorka recenze: Eva Hájková

* * * * *

Rudý vlk