Knižní web

Istanbulská mozaika

Průměr: 3.0
(4x)
Nakladatel: Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:392
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:135 × 208 mm, 375 g
Více podrobností
Běžná cena: 279 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 18.04.2024 09:09

Anotace

Seana Ryana, jednoho ze zakladatelů britského Institutu aplikovaného výzkumu, vyděsí zpráva, že jeho kolegovi a příteli Aleku Zegliwskému, pracujícímu na archeologickém projektu v Istanbulu, někdo brutálně usekl hlavu. Ryan přilétá do Turecka identifikovat tělo a převzít Alekovy věci – včetně obálky s fotografiemi mozaik v posvátném chrámu Hagia Sofia, jež jeho přítel zkoumal – a brzy nato se sám ocitá ve smrtelném ohrožení. Ve spolupráci s pracovnicí ambasády (a tajnou agentkou) Isabel Sharpovou začíná Sean odhalovat tajemství mozaik i Alekova vraha. V Istanbulu se však dává do pohybu zlo. Poté co je do města vypuštěn smrtelný virus, po celé Evropě se rychle rozšíří panika. Sean a Isabel nemají času nazbyt. Musí chytit vraha, než bude pozdě…

Specifikace

Název: Istanbulská mozaika

Originální název: The Istanbul Puzzle

Autor: Laurence O´Bryan

Překladatel: Edda Němcová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-242-3792-3

EAN: 9788024237923

Objednací kód: -

Odborné recenze

Kouzlo tureckého Istanbulu stále láká

2.8.2013

Irský rodák Laurence O’Bryan (1970), který první povídku napsal už jako desetiletý školák, zvítězil v roce 2007 na semináři tvůrčího psaní v jižní Kalifornii s příběhem nazvaným Istanbulská mozaika. Po čtyřech letech ho nabídl čtenářům jako thriller, který byl přeložen do deseti jazyků v pětadvaceti zemích. Je to kouzlo města na pomezí Evropy a Asie, které stále láká spisovatele, turisty i uměnovědce, v tomto případě Seana Ryana z britského Institutu aplikovaného výzkumu, který s kolegou Alekem Zegliwským v rámci projektu UNESCO dokumentoval mozaiky v chrámu Hagia Sophia. A najednou musí Sean opět do Istanbulu identifikovat mrtvé kolegovo tělo.

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze - Laurence O'Bryan: Istanbulská mozaika

11.2.2013

Nechte se přenést do tepajícího srdce jednoho z největších evropských měst. Ano, jsme stále ještě v Evropě, ačkoliv již ležíme na poloostrově Malá Asie, možná pro některé známější pod synonymem Anatolie. Istanbul je totiž jakousi pomyslnou spojnicí, možná křižovatkou, mezi "starou" Evropou a "silně rozvinutou" Asií.

Čtenářská recenze - Laurence O'Bryan: Istanbulská mozaika

11.2.2013

Istanbul, dříve mimo jiné například Cařihrad, bývalé sídlo byzantského císaře, je jedno z nejrušnějších měst vůbec. Je branou Orientu, významnou obchodní křižovatkou a metropolí, která leží na dvou kontinentech zároveň. Pro Aleka Zegliwského je to však město, kde zemřel...

Odkazy

Doplňte chybějící kousek Istanbulské mozaiky!

15.1.2013

Istanbul je město mnoha kontrastů. Napůl v Evropě, napůl v Asii. Kdysi to byla východní bašta křesťanství, dnes jej ovládají muslimové. Vědec Sean Ryan tam odjíždí s velice rozporuplnými pocity. Jeho kolegu Aleka v Istanbulu kdosi chladnokrevně sťal a video umístil na internet. Je na něm, aby zjistil proč.

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Asi o patnáct metrů dál jsem teď viděl červenou cihlovou zeď. Nebyly v ní však žádné dveře.
V běhu jsem k té zdi zamířil. Nebyla by tam nějaká jiná cesta ven? Sloupy v řadě přede mnou byly silnější, snad třicet centimetrů široké. A nepříjemně povědomé.
Pak mi to došlo. Živě jsem si vybavil fotku na internetu z videa, které ukazovalo Alekovo stětí.
Došel jsem k silnějším sloupům. Nechtělo se mi tu být, ale něco mě táhlo kupředu jako magnet kovovou pilinu. Cítil jsem chlad.
Jediným zvukem, který jsem slyšel, byl nyní můj vlastní dech. Podíval jsem se na řadu pilířů a pod tím dalším jsem uviděl tmavou skvrnu. Stalo se to tady? Popošel jsem blíž, sehnul se a dotkl se té skvrny. Byla suchá a trochu se drolila, když jsem po ní přejel prstem.
Hlavou se mi hnaly všelijaké obrazy. Viděl jsem Aleka ležícího v márnici, celého bledého a s hlavou podivně oddálenou od těla. Pak jsem uviděl Irene v rakvi, vršek hlavy zakrytý béžovým závojem. Potom ten obrázek chudinky recepční. Tolik mrtvých. Tolik zla. Přál jsem si, aby ty obrazy zmizely. Nechtěly se ztratit.