Anna Karenina

Román je velmi obsáhlý, má více jak osm set stran, na nichž je popsán příběh Anny Arkaďjevny Kareninové, spořádané dámy z vyšších kruhů, která skočí pod kola vlaku kvůli nešťastné lásce. Sama už je však vdaná za Alexeje Alexandroviče Karenina, ale její srdce vzplálo láskou k důstojníkovi Vronskému.

Sám Tolstoj se inspiroval skutečnou událostí. Hlavní hrdinka váhá mezi spořádaným životem v materiálním zajištění, avšak s člověkem citově chladným, a nebo životem se skutečnou láskou. Všechno ovšem není tak jednoduché, jak to vypadá. Anna Karenina nejedná pokrytecky jako většina z tehdejší společnosti, složené z povrchních mravokárců, ale se svými city se přestane tajit, odhalí svůj záměr svému muži, tj. rozvést se a odejít s Vronským do Itálie. Annin manžel se však nehodlá vzdát své rodiny jen tak lehce.

Anna má se svým mužem syna Serjožu, ale v době plánovaného rozvodu už čeká dítě také s Vronským. Nejhorší trest za její "prohřešek" je zákaz stýkání se se svým synkem. Její muž tuto slabost vycítí a nabídne jí souhlas s rozvodem pouze v případě, že se jejich společného syna vzdá. Toho ona však není schopná, a to i přesto, že Vronskému porodí dceru Aňušku. Ani k té totiž nemá tak vřelý vztah jako k synkovi.

Vztah mezi Annou a Vronským začíná mít trhliny. Anna se psychicky hroutí a obviňuje svého milence za to, že kvůli němu citově strádá bez svého syna, za to, že ji společnost odsuzuje za nevěru. Poté, co napíše Vronskému vzkaz plný zoufalství a on ji na něj neodpoví, rozhodne se za ním zajet, ale na nádraží se rozhodne se vším skoncovat...

Mimo tyto popisuje Tolstoj ještě životní osudy dalších lidí, např. Kitty a Levina, kteří se nakonec vezmou. Měla jsem trochu pocit, že autor sám se ztotožnil právě s osobou Levina, a že skrze něj promlouvá a vyjadřuje svoje názory např. na měšťáckou společnost, církev i zemědělství v Rusku.

Celkově se mi kniha líbila jak příběhem, tak i stylem autora. Po celou dobu mě totiž držel v pozornosti a nenudil. Trochu slabší byl pro mě závěr, konkrétně část po smrti Anny. Zde Tolstoj rozebírá některé filozofické myšlenky a nejspíš se i snaží celou situaci nějak nábožensky rozhřešit.

Annu Kareninu bych určitě označila za jeden z nejlepších psychologických románů v dějinách světové literatury!


Autorkou recenze je Lucie Horáková

Přidat komentář