Apokalypsa

Dostáváme se do květnového Říma roku 2011. Konkrétně do 1. května, který se zapíše do lidských pamětí. Toho dne totiž tisk přináší šokující zprávu - současný papež, Jan Pavel III. bez udání jakéhokoliv důvodu abdikoval a opustil svou svatou pozici. Jan Pavel III., vlastním jménem Franz Laurenz, se stáhne do ústraní a beze stopy zmizí, aniž by kdokoliv věděl kam. Kdo za vším stojí? Stalo se snad papežovi něco a nebo je v pořádku a jen si dopřává svůj zasloužený odpočinek? A proč jsou najednou všichni papežovi nejbližší nalézáni mrtví? Máme možnost to brzy zjistit.

Do příběhu se nám dostává mladý novinář německého původu se jménem Petr Adam. Petr je adoptovaný, neboť jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byl ještě malým chlapcem. Od té doby má Petr strach nahánějící sny a katastrofické vize o budoucnosti. Ptáte se, jak Petr v celém příběhu figuruje? Odpovědí je, že je v tom namočený až po uši, aniž by o tom měl zpočátku jakékoliv zdání. Petrovi začne pomáhat sestra Marie, se kterou ho spojí něco více než přátelství.

Dále je zde téma samotné apokalypsy. Apokalypsa, která je zmiňována již několik století a která přitahuje stále větší množství lidí. Do této skupiny patří i stará sekta, která si říká Nositelé světla. Tito lidé mají kontakty úplně všude. Dokáží si zjistit cokoliv vás napadne a na odpovědi nemusí dlouho čekat. O to je celý příběh napínavější. Co mají Nositelé světla v plánu? Nebo snad svůj plán již započali? Jak daleko jsou schopni zajít, aby se vše podařilo tak jak má?

Při čtení máme možnost sledovat hned několik paralelních příběhů, který nám dohromady tvoří celek. Prvním příběhem je osud odstoupivšího papeže Jana Pavla III. Druhý příběh je příběh Petra Adama. Třetí se týká skupiny Nositelů světla, kteří mají svůj hrůzný plán, k jehož uskutečnění udělají cokoliv. Dalším příběhem je sledování konkláve a informovanost o volbě nového papeže, nástupce Jana Pavla III.

Kniha se stává z několika časových rovin. Nejenže se pohybuje v přítomnosti příběhu, ale jako čtenáři máme možnost časově nahlédnout i o rok zpět, takže nám neunikne sebemenší maličkost.

Kniha mi svým námětem připomněla Anděle a démony od Dana Browna, kterou jsem před několika lety přečetla za dva dny a která mě doslova uchvátila. Musím se ale přiznat, že jak již zmínění Andělé a démoni, tak i Apokalypsa, jsou i přes svůj stejný námět něčím zcela ojedinělým a tudíž je nelze ani srovnávat. Tam, kde Dan Brown něco ve svém díle ubral, tam Mario Giordano přidal a naopak.

Na tuto knihu jsem se velmi těšila. Na počátku roku se objevila na pokračování v interaktivní formě a stala se tak prvním českým digirománem. Musím se přiznat, že jsem měla pouze možnost shlédnout ukázky na internetu a už v té chvíli jsem věděla, že ta kniha bude stát za to a že rozhodně nebudu zklamaná.
V knize oceňuji detailní informace, které se týkají samotné sekty Nositelů světla. Díky tomu čtenář nepřijde zkrátka a je neustále informovaný a má přehled o tom, co že se to vlastně kolem něj děje. Sice mi zpočátku dělal trochu problém zorientovat se v místě dění a v času, ale rychle jsem si na to zvykla a pak mi již nic nebránilo ve skvělém čtenářském zážitku.

Více toho už neprozradím, ale musím vám doporučit, abyste si knihu rozhodně nenechali ujít, protože si většina čtenářů přijde na své. Ještě poslední poznámka na závěr: na konci příběhu jsem nevěřila vlastním očím a tomu, co jsem si právě přečetla. Opravdu skvělé čtení. Přebal knihy se velmi povedl, je jakoby shrnutím celého příběhu.

Ukázka:
Z temné šachty proti nim vystřelilo intenzivní namodralé světlo vycházející z čehosi na způsob světelné diody umístěné v koutku niky a vzalo s sebou do zářícího římského poledne bez jediného mráčku pach potu a smrad zvratků. Marie zděšeně hleděla do nikového hrobu, kam by se přesně vešla rakev. Ale žádná v něm nebyla. V laciné hrobce z betonových prefabrikátů s číslem 306 se hýbala a sténala stoupaná postava s roubíkem v ústech.
(strana 522)

Autorka recenze: Monika Štěpková
http://monushka6.webnode.cz/

Hlavním hrdinou v Apokalypse je německý novinář Petr Adam. Po náhle abdikaci papeže Jana Pavla III. je vyslán do Vatikánu, aby s expapežem udělal rozhovor. Po Jeho Svatosti se ale slehla zem a nikdo neví, kde je. Stopy vedou k donu Liugimu, který je vatikánský exorcista a velice záhadný člověk. Tam se setkává s jeptiškou Marii, která není řadovou sestrou, jak se na první pohled zdá. V tom okamžiku se Petru otevírá nový pohled na hru odehrávající se za zdmi Vatikánu. Dovídá se o smrtícím proroctví, nepřátelích ve stínech a intrikách v samotném srdci církve. Společně s Marií cestuje po světě, aby přišel na tajemství, které se snaží Vatikán ututlat. Pravda je jako vždy šokující a nebezpečná. Jak pro lidstvo, tak pro samotného Petra. Sám totiž v proroctví – které má přinést Apokalypsu – hraje větší roli, než si představoval.

Déšť ustal, světlo pouličních luceren před penzionem se mísilo s přívětivým světlem na psacím stolem v malém pokoji. Petr si na okamžik nepřál nic jiného, než aby tu mohl jen tak sedět s Marií na posteli, nemít žádný pergamen a nemuset se lekat, kdykoli se na chodbě něco šustne.

Jeden z dalších románů, které se odehrávají v centru církve, Vatikánu. Tato místa jsou celá zahalená v tajemném oparu díky tomu, že se pod samotným městem nacházejí tajemné katakomby, vatikánská knihovna je nekonečná a intriky jsou na denním pořádku. Vatikán je ústřední místo, kde se příběh odehrává, ale podíváme se do Německa, Francie, na příjemné ostrovy ve Středozemním moři. Nesmíme ale také opomenout tajemství skrývající nekropole pod samotným městem. Právě tam se odhalí skrytá tajemství. A nejen ta...

Při čtení si často čtenář bude říkat, jak Mario pojal svůj příběh. Na jedné straně vytvořil postavu Petra Adama, který je nevěřící a který se stal novinářem pouze kvůli tomu, aby mohl na církev vytahovat strašáky ze skříní. A na straně druhé stojí naše druhá hlavní hrdinka: Maria, která je jeptiška a pozdvihuje v nás i tu malou špetku víry, kterou v sobě každý chováme. Na jedné straně církev kritizuje, na té druhé ji chválí a vyzdvihuje její důležitost ve světě. Sám autor nechává čtenáře na pochybách, zda se má přiklonit k víře, že je církev nevinná, nebo vinná. Příběh je přeplněný možnými fakty, které může nechat čtenáře na pochybách. Ale kdyby se tyto okolnosti v příběhu neobjevily, nebylo by to potom to pravé, ne?

Začátek knihy působil hekticky. Pohled z jedné postavy střídal pohled z druhé postavy a než jste se stihli zorientovat, postavy se opět změnily a příběh vyprávěl z pohledu někoho úplně jiného. Italská jména sice nejsou specialitou a každý ví, že jsou někdy zapeklitá. Jména v Apokalypse jsou na začátku trochu těžká na zapamatování a někdy budete muset otáčet stránky zpět, abyste si jména spojili s postavami. Když se v tomto zorientujete, nával postav, kterým vás autor na začátku zahltil, ustoupí a vy se budete pohybovat mezi známými postavami. Každá postava je speciální, jinak se chove a díky krátkým kapitolám si zvládnete udělat jasný obrázek o aktuálním dění na více místech.

Don Luigi zaváhal. Ale pak to řekl stejně rozhodně, jako když elektrikář konstatuje, proč vyhořely pojistky. „Brána do pekla, Svatý otče." Jan Pavel III pouze přikývl, neboť don Luigi potvrdil jeho domněnku. „Ale kde pak jsou ďáblové a démoni?" Don Luigi hlasitě vzdychl. „Vypadá to, Svatý otče, že už jsou dávno ve světě!"

Na začátku jsem měl smíšené pocity. Romány, které se točí okolo Vatikánu, jsou mé oblíbené, zvláště, když je jedním z vedlejších postav bývalý papež, který nás pomalu zasvěcuje, co jeho úřad vlastně obnáší. Ale začátek byl, jak jsem už zmiňoval, trochu hektický a abych řekl pravdu, nudil jsem se. Potom jsem ale přišel na to, že tenhle román by se měl číst v kuse bez přestávky. Jakmile jsem si dal větší pauzu, to napětí, které čeká na každé stránce, pomine a ztratí to správné kouzlo. Chvílemi mi to připomínalo knihy od Browna, ale přeci jen, Apokalypsa je úplně něco jiného, i když se strašně podobají „brownovkám“.

Apokalypsa je čtivá kniha, která chytne a nepustí. Během čtení si sestavujete mozaiku a postupně do ni zasazujete jednotlivé střípky, aby se na konci mohla spojit a vytvořit tak to, co autor chtěl odhalit. Mezi tajemstvími, které se proplétají, vytváří prostředí skvělý a neohraný příběh. Hlavní hrdinové jsou normální lidé a ne žádní tvorové s nadpřirozenými schopnostmi. Sem tam jim ulítne narážka, sem tam autor nechá pozabíjet vedlejší postavy… Kniha je prostě jedno veliké tajemství. Atmosféra Věčného města dokresluje příběh a při čtení vám bude běhat mráz po zádech, když se události zvrtnou přesně tak, jak neměla…

Autor: Filip Faja
http://magicians-book.blogspot.cz/

Nato se Petr odvrátil a snesl se zpátky na zem. Vzal za ruku tolik lidí, kolik jen mohl, a odváděl je pryč. Andělé ho chtěli zadržet, ale byli přikováni k nebesům křišťálovými řetězy. Vtom se kostel otřásl pod údery hromu a veliké světlo spálilo nebe. Oheň zachvátil kostel a kněží i ostatní lidé v panice utíkali. „Vizte, tak se stane těm, kdo se odvracejí!" zvolala naše nejsvětější Panna. Plakala slzy z krve mučedníků a ty se lily v obrovských proudech. Ukázala k nebi. Odtud se zřítil dolů démon z železa světla. Byl nepředstavitelně ošklivý. Jeho světlo spalovalo všechny lidi, kteří před ním utíkali. Řádil nad Petrovým kostelem a zničil ho i se vším kolem...

Tak zní tajné, čtvrté proroctví z Fátimy, které je ukryto ve Vatikánském archivu. Bude brzy naplněno? To se nám pokusí zodpovědět italský spisovatel Mario Giordano ve svém románu Apokalypsa.

Opravdu přichází konec světa?

Může být znakem zabití jeptišky v Himalájích, jezuita usmrcený v kosmu, odstoupení předposledního papeže, kterému někdo nejen že vyhrožuje, ale jde přímo po krku...Výčet však stále nekončí. Někdo zabíjí ve jménu Nositelů světla pod vedením Setha, egyptského boha úrody a plodnosti, a chce zničit katolickou církev.

Vatikán se totiž připravuje na konkláve, ze kterého má vzejít nový zástupce Boha na zemi. Kdo se jím stane? Napomůže tomu, aby svět opět doznal zásadních změn a scelil lidi? A dojde vůbec k tomuto shromáždění kardinálů?

Na scéně se objevuje novinář Petr Adam, který chce vypátrat zmizelého ex-papeže Jana Pavla III. a zjistit, proč odstoupil. Jenže někdo se mu snaží vše překazit. Kolem něj umírají lidé, několikrát je uvězněn a neví si rady s podivnými symboly, které se na scéně zjevují.

Tváří v tvář smrti začíná blouznit. Vidí věci, které se staly, nebo se mají teprve stát. Někdo zabije jeho kolegyni a vše nasvědčuje tomu, že ji zabil on. Petr Adam. Jenže on si nic neuvědomuje, nevěří tomu. Chce z něj někdo udělat vraha? Nebo se snad stává bláznem?

...Nepoznaná minulost. Dva jako jeden. Láska v sutaně. Smrt obehnaná křesťanskou zdí. Egyptský svitek. Pradávný symbol. Templáři. Konec světa...

Pár symbolů a podstatných věcí, které jsou s dílem spojeny. Každá obrácená strana se snaží odhalit část příběhu, který se nijak netáhne, ale žene se vpřed...Sotva dojdeme k rozuzlení, něco tu nehraje. Opravdu nás někdy čeká pokračování? Otevřená vrátka na konci to naznačují.

Nesmím opomenout ani menší doplněk v podobě digitalizovaného románu Apokalypsa se třinácti epizodami, z níž dvě jsou k vidění zdarma. Ale upřímně, kniha je kniha.

Autor: Josef Němec