Nepokoušej mě

Anotace

Ukázka z textu

Zrovna se chystal nalít víno do sklenice, když se za ním ozval zpěvavý hlásek.
„Marchmonte, vzal by sis mě, prosím?“
Matka slabě vykřikla.
Gertrude vyskočila ze židle a pokusila se odtáhnout Zoe z místnosti. Ta se jí vytrhla a popošla blíž k otci.
„Říkaly jste, že nejlepší by byl vévoda nebo markýz,“ připomněla sestrám. „On je vévoda. Nemá žádné manželky. Žádnou manželku,“ opravila se rychle. V Anglii má každý muž jen jednu ženu, připomněla si v duchu.
„Takže ty ses prostě nabídla prvnímu muži s titulem, který překročil náš práh,“ zamumlala Dorothea.
„Vždyť jste říkaly, že k nám žádní vévodové ani markýzové nepřijdou,“ namítla Zoe.
„Skoro se bojím myslet na to, co se o tomhle bude vyprávět,“ zasténala Priscilla.
„Říkaly jste, že nemám naději se s takovým mužem potkat,“ pokračovala neústupně Zoe. „Ale tady jeden je.“ A jestli to půjde, rozhodně si ho nenechá utéct.
„Ááááách,“ hekla matka a svalila se do polštářů.