Jirkova zázračná medicína

Přestože se narodil norským rodičům, a ti ho pojmenovali podle norského národního hrdiny - polárníka Roalda Amundsena, patří Roald Dahl (1916-1990) k nejznámějším britským autorům 20. století.

Jeho úžasné knížky pro děti a mládež jako "Karlík a továrna na čokoládu", „Prevítovi“, „Matylda“ či "Čarodějnice" už baví čtenáře na světě desítky let. Ovšem mezi nejoriginálnější patří příběh "Jirkova zázračná medicína" (orig. George´s Marvellous Medicíně, 1981), napsaný na sklonku jeho života.

Útlá knížka s původními ilustracemi Quentina Blakea vypráví příběh osmiletého chlapce jménem Jirka Chorý, který žije sám bez sourozenců či dětí z okolí na farmě svých rodičů. Kromě nich zde bydlí i jeho babička, která ..., no, není právě nejmilejší člen rodiny.

Toho osudového dne je Jirka s babičkou doma sám a přesně v jedenáct ji má dát lžičku její obvyklé medicíny. Ale Jirka se po rozhovoru s ní rozhodne vytvořit svou vlastní tak zázračnou medicínu, „že ji to buď úplně vyléčí, nebo jí to urve hlavu.“ Medicínu, která bude obsahovat doslova všechno, co dům dá. A pokud si vzpomínáte na pohádku o pejskovi a kočičce, kteří vařili dort, tak si to představte ještě šíleněji.

Často se o autorovi píše, že jeho tvorba je poznamenána absurdní fantazií a zálibou v černém humoru. Toto vše potvrzuje i tento titul, který je mistrovským dílkem plným báječné zábavy, přestože v očích rodičů má jistou příchuť absolutně nevýchovného výtvoru (což znamená pro děti ještě atraktivnější titul).

Příběh je úchvatný díky své skutečně bezbřehé fantazii, škodolibému až černému humoru, který je zvláště české duši tak blízký a neodolatelný. Dahlovský je i samotný závěr, kdy přece jen doufáte v trochu srdceryvný konec vzájemného sblížení, jež se ale vůbec nekoná. Dahl dílko naplnil nejen velmi vtipnými dialogy, úchvatnými kouzly nekouzly, ale až krutě upřímnými postavami ze života.

Jednoduchý, ale mistrovský styl, vhodný pro děti, z něj pak vytváří až "ďábelský" příběh, po kterém by mělo každé dítko sáhnout. Ale jak je u Dahla zvykem, kniha určitě nemůže zklamat ani dospělého čtenáře, pokud tedy není jako Jirkova bručounská babi.


Autorem recenze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář