Tři kamarádi

Přátelství Robbyho, Otty a Gotfrieda stmelila 1. světová válka, ve které všichni bojovali, a kde prožili neskutečné krutosti, viděli děsivé obrazy a pochopili nesmyslnost všech válek světa. Snad právě proto zdálo se mi jejich kamarádství výjimečné. Jakoby díky tak těžké zkoušce dokázalo překonat už všechno. Děj knihy mi to ostatně potvrzoval od první do poslední stránky.

Tři kamarádi si společně, po návratu z války, založí autoopravnu, kde se jim vcelku docela dobře daří a oni si bez starostí dokáží zajistit živobytí a mimo to taky sestrojit vlastní závodní vůz neokázalého vzhledu, ve kterém se po večerech projíždí městem a pak tráví společně čas posedáváním a popíjením v barech.

Do života jednoho z nich, Robbyho, vstoupí jednoho dne Pat. Vážnější notě vztahu se Robby zpočátku trochu brání, ale pak se do Pat zamiluje a začnou spolu budovat opravdový vztah. Jedou spolu dokonce na dovolenou k moři a vše se zdá být tak harmonické! Dokonce i na politické problémy Německa nahlížíme jakoby z povzdálí. V hlavní roli je teď láska a přátelství.

Harmonie však netrvá příliš dlouho. Vlastně se vše začne pomalu hroutit už na dovolené Robbyho a Pat. Ta tam totiž jednoho dne dostane záchvat chrlení krve, které je příznakem tuberkulózy, která se u Pat také potvrdí. Pat se rozhodne nastěhovat k Robbymu a vše je zase na chvíli lepší, plné nadějí. Její stav se ovšem den za dnem horší, a tak je nucena nastoupit začátkem listopadu do samatoria.

Také situace v Německu se čím dál víc horší. Nezaměstnaní se bouří a protestují a během jedné takové akce je omylem zastřelen jeden z kamarádů, Gotfried. Finanční situace v autoopravně nevypadá zrovna valně, a tak jsou zbývající dva přátelé nuceni dát svůj podnik do dražby.

Patin stav se stále zhoršuje, a tak ji jede Robby do sanatoria navštívit a posléze se dokonce rozhodne odjet až společně s ní, při jejím propuštění. Nechce, aby byla v sanatoriu sama. Další peníze na tento pobyt však nemá, o čemž jeho kamarád Otto ví a jednoho dne mu potřebné finance pošle. Získal je z prodeje vozu, který kdysi společně všichni tři vybudovali...

Robby tedy může se svou láskou zůstat až do konce.

Styl Třech kamarádů je naprosto nezaměnitelný. Poznali byste jej, i kdybyste nevěděli, že knihu napsal Erich Maria Remarque. Všechny jeho knihy mají zvláštní nádech melancholie a smutku, všechny mají ponurou atmosféru. Po přečtení této si navíc uvědomíme, jak absurdní jsou války, a že přes všechno to zlo, které přinášejí, existují hodnoty, které ji naprosto předčí.

Za nejznámější knihu tohoto spisovatele bývá považován román Na západní frontě klid. I on má nepopiratelné kvality, ale v mých očích ho Tři kamarádi určitě předčili!

Autorkou recenze je Lucie Horáková

Přidat komentář

Erich Maria Remarque má svůj specifický styl - snad jako každý autor, řeknete si - ale ten jeho je pro mě vždy rozpoznatelný už po pár přečtených stránkách. Je smutný, melancholický, pesimistický. Nevím proč, ale během čtení každé Remarqueovy knihy si coby pozadí představím deštivé počasí, kdy podzim střídá dlouhá a krutá zima

Mnohdy dokonce sama začnu uvažovat o smrti. Takový dojem ve mně vyvolali i Tři kamarádi a přesto musím říci, že se mi tato kniha nesmírně líbila, že mi přirostla k srdci.

Robby, Otto a Gottfried. To jsou oni. Tři kamarádi, kterým se vryla do duše válka, její nesmyslnost a zloba. Stali se přáteli na život a na smrt v pravém smyslu tohoto rčení. Žijí v Německu, které se po první světové válce stalo rozvrácenou a vyhladovělou zemí plnou nouze a nezaměstnanosti. Robby, Otto a Gottfried vlastní autodílnu a občas si přivydělávají taxikařením.

Robby, ač zpočátku vůbec nepomýšlející na vážný vztah, rodinu, pevné zázemí..., se seznámí s Patricií, z jejichž vztahu se postupem času vyvine pevný cit a hluboká láska. Jejich vztah je tak bezelstný, čistý navzdory všem krutostem doby a materiální nouzi! I tento příběh však nemá šťastný konec. Na společné dovolené u moře má Patricie chrlení krve a záchvaty kašle. Za pár týdnů nato musí do sanatoria.

Nešťastnou náhodou je během demonstrací zastřelen jeden ze tří kamarádů, Gottfried. Tato událost mě zasáhla snad ještě víc než tragický konec Patricie. Robby a Otto jsou nuceni prodat svou dílnu.

Když Robby vidí, že se stav jeho dívky v sanatoriu zhoršuje, vydá se několik set kilometrů za ní a zůstane s ní až do konce. I poslední dny jejího života si dokáží užívat, smát se. Protože by Robby se svými úsporami nevyžil, posílá mu Otto do sanatoria peníze. Získal je prodejem jejich společného vozu, kterého pojmenovali Karel. I tato událost na mě působila nesmírně dojemně!

I přes pochmurnou atmosféru bych Tři kamarády ráda doporučila k přečtení! Má svůj nezaměnitelný styl, nezachycuje jen příběh, ale i fakta (byť bohužel smutná) o poválečném světě, je v ní obsažena spousta zajímavých myšlenek, pohledů na současný svět tehdejších lidí,... Pro mě je to rozhodně nejhezčí kniha, jakou jsem od tohoto autora četla.


Autorkou recenze je Andrea Štyndlová

Přidat komentář