Sny o vůni citronů

Vydala již devět titulů, ale u nás vyšel zatím jen jeden. Já doufám, že se to změní a dovydají se i ty ostatní, protože „Sny o vůni citronů" je skvělý oddechový román odehrávající se převážně ve Stockholmu v prostředí nově vzniklé restaurace.

Hlavní hrdinka Agnes zažívá veliký zlom ve svém životě. Za dramatických okolností přichází o práci, o kterou dlouho usilovala a byla v ní spokojená. Konečně se naplnily její ambice a teď o ni během pár minut přijde. Nečekaně ji opouští přítel, přestože se domnívala, že mají hezký a láskyplný vztah. Fabriku, ve které pracují oba rodiče a švagr, majitelé stěhují do Estonska, a tak se všichni ocitají na dlažbě. Nejlepší kamarádka se potýká s alkoholismem a Agnes si vyčítá, že nezakročila a nepomohla jí včas.

Je zcela pochopitelné, že se Agnes necítí zrovna nejlépe. Vhledem k okolnostem vyhazovu z minulé práce těžko hledá nové místo, které by odpovídalo jejím kvalitám. Proto, když jí kamarád nabídne, aby pracovala pro něj a pomohla mu rozjet nově otevřenou restauraci, váhá jen chvíli.

Není to vůbec jednoduché. I když mají oba zkušenosti z pohostinství a ještě najmou dobrý a osvědčený personál, hosté se zrovna nehrnou. Už to skoro vypadá, že budou muset zavřít, když přijde naděje v podobě známé recenzentky Loly. Dostanou totiž informaci, že se k nim chystá a hodlá o jejich restauraci napsat článek. Položí se ještě víc do práce, aby Lola nenašla ani chybičku, a s napětím očekávají, kdy dorazí. Problém je, že ji nikdo nezná a neví jak vypadá.

Zároveň se Agnes potýká s novým sousedem, mladým klukem, který jí ukradne její čas v prádelně, poslouchá příliš nahlas hudbu a ještě chodí pořád jíst do „její" restaurace. Má chlupaté prsty u nohou, nosí sandály a ke všemu se snaží být přátelský, no to už je vrchol.

Mohlo by se zdát, že je knížka hlavně zábavná, ale je tam i pár velmi smutných okamžiků. Nepůsobí však nijak depresivně. Každopádně je znát její skandinávský původ. Je průzračně přímočará, lehce ironická a mrazivě upřímná. V originále se jmenuje Små citroner gula.

Autorka recenze: Martina Bubeníková