Manžel, který štěká, taky kouše

Hlavní hrdinka, Sonja Laubová, krásná šestnáctiletá plavovláska, studuje na gymnáziu na samé jedničky. Její rodiče pro ni plánují hvězdnou kariéru, počínaje studiem na prestižní univerzitě a konče ideálním manželem z jejich intelektuálních kruhů.

Jenomže během rodiči vybraného letního jazykového kursu v Cornwallu se seznámí  s mladým už více než dvacetiletým aristokratem Gregorym,  jehož rodina má v Cornwallu letní sídlo. Sonja si s Gregorym párkrát vyjde a poslední noc před návratem domů s ním stráví , jak si myslí, romantickou noc.

Když Sonja zjistí, že je těhotná, Gregorymu o tom okamžitě napíše. Očekává, že mladík jí nabídne manželství. Toho to ale ani nenapadne. Má strach ze svých přísných rodičů, kteří pro něj mají naplánovanou skvělou diplomatickou kariéru a pochopitelně též nikoli mesalianční sňatek. Gregory proto dívku odbude.

Ani Sonje se nechce doma přiznat, že čeká dítě. Když na to její matka přijde, rozzuří se. Protože Sonja není plnoletá, je snadné ji donutit,  aby dala dítě k adopci, ačkoli dívka se zuby nehty brání. Aby Sonja rodičům nedělala v Praze ostudu, „uklidí“ ji k tetě do Českých Budějovic.

Sonja to odloučení nese těžce, i když s tetou má pěkný vztah. Už v pokročilém těhotenství se Sonja seznámí  s Hynkem, který je ve věku Sonjiných rodičů. Hynek je svobodný a bezdětný a děti ze zásady odmítá. Když se mu Sonja svěří, že další děti už nechce, když to, které teď čeká, musí dát k adopci, Hynek jí nabídne manželství.

Nechci dál vyprávět děj, v tuhle chvíli je Sonjin příběh vlastně teprve na začátku. Sonja přijme život ve zlaté kleci, který jí nabízí bohatý manžel. Bydlí v nádherné vile a peněz má tolik, kolik chce, ale Hynkovi se musí podřizovat. Ne, že by jí to zase až tak vadilo – Hynek ji velkoryse nechal vystudovat, v umělecké galerii pracuje jen pro zábavu.

Jenom že Sonje chybí dítě – nikdy nezapomene na to, které porodila a nikdy si neodpustí, že si je nedokázala vybojovat. Žije s pocity viny a přes manželovu lásku nikdy není opravdu šťastná. Sonjiným protikladem je její kamarádka z dětství Jolana, která dělá věci postupně – nejdřív dostuduje, pak se vdá, má děti… A ačkoli vedou rozdílný život, navzájem se podporují, pomáhají si.

Líbí se mi to zdůraznění ženského přátelství, které se line celou knížkou i to, jak obě ženy si udržují nad svým jednáním jakýsi humorný nadhled..

Kniha se čte doslova jedním dechem, příběh se rozvíjí na pozadí asi dvaceti let a má překvapivé finále.

Doporučuji k přečtení!


Autorkou recenze je Angelika Miller

Přidat komentář