„Výmluvy mohou způsobit více škody, než si uvědomujeme. Mohou ve skutečnosti vaše dítě odradit od všeho, co chce dělat, a znemožnit mu využít jeho plný potenciál,“ říká světově uznávaný odborník a spisovatel Dr. Wayne W. Dyer.
Jeho knížku pro děti Už žádné výmluvy! vydalo v edici DĚTSKÁ MOTIVACE nakladatelství KELTNER Publishing.Bohatě ilustrovaná kniha Už žádné výmluvy! je určena dětem ve věku 4-10 let. Vypráví poutavý příběh chlapce, který má zdánlivě neuskutečnitelný sen. Výmluvy a pochybnosti jako „nejsem dost chytrý“ nebo „je to příliš těžké“, ho však téměř odradí od jeho naplnění a on se tak svého snu málem vzdá...
Knížka se skvěle hodí ke společnému čtení. Můžete si s dětmi povídat o tom, čím by chtěly být, o výmluvách a o tom, jak se jich zbavit. Na konci knížky je malý kvíz, s jehož pomocí je možno si hravým způsobem ověřit, jak dítě tématu porozumělo.
Lenka Vlasáková, herečka a maminka čtyř dětí, o knize Už žádné výmluvy! říká:
„Mě, mého muže a celou naši rodinu zásadně ovlivnila kniha Už žádné výmluvy!. Uvědomili jsme si, jak moc nás obklopují a blokují vlastní výmluvy. Děti nejsou tolik ovlivněné, příliš se nevymlouvají, ale mohou se to od dospělých rychle naučit. Mám za to, že pokud si výmluvy uvědomujeme, je pro nás mnohem těžší se vymlouvat.“
Na dotazy k tématu odpověděla klinická psycholožka a psychoterapeutka, maminka dvou dětí, PhDr. Lucie Pelková.
1. Kdy a za jakých okolností představují výmluvy nějaké riziko?
Výmluvy představují riziko hlavně tehdy, když k nim dítě začne sahat jako k normálnímu prostředku k "proplouvání" životem. Dítě se s jejich pomocí učí nedůslednosti a nezodpovědnosti. Dítě se potřebuje naučit překonávat překážky, to posiluje jeho sebevědomí, vytrvalost, odvahu a také zodpovědnost. Namísto toho výmluvy učí dítě se překážkám raději vyhnout, nedotáhnout věci do konce a necítit se zodpovědný za chybu.
2. Jak až může dětské vymlouvání skončit? (nízké sebevědomí, necílevědomost,…?)
Výmluvy mají určitě velký vliv na sebevědomí dítěte a na jeho cílevědomost. Dítě, kterému se něco nepovedlo, udělalo chybu, by mělo vědět, že to může přiznat a poučit se z toho. Pokud dítěti něco nejde - například plavat nebo zvládnout matematickou úlohu, tak nejlepší způsob je ho podpořit, ukázat mu, že je možné se to naučit a sdílet s ním radost z úspěchu - že se mu to povedlo, přeplaval kousek bazénu, zvládnul vyřešit matematickou úlohu. Dítě se tak naučí, že lze překážky překonat a má radost z toho, že se mu to povedlo. To vše přispívá k postupnému budování sebevědomí na rozdíl od situací, kdy dítě používá výmluvy jako například - stejně nebudu plavání potřebovat, nemám rád vodu a nikdy jsme k moři nejezdili. Nebo - nepotřebuji umět matematiku, protože chci být automechanik jako můj táta a je proto zbytečné se to učit. Tohle všechno jsou výmluvy, které mohou způsobit, že si dítě přestává věřit a má strach z překážek. Postupně to může vést k rezignaci a nízkému sebevědomí, což mu potom v dospělosti může zabránit se realizovat - dělat práci, která ho baví a naplňuje.
3. Co by měli rodiče dělat, aby se jejich potomek moc nevymlouval, jak ho v tom nepodporovat, jak ho to vlastně vůbec nenaučit?
Rodiče by se měli sami pokud možno výmluvám vyhnout a dovolit si přiznat chybu nebo neúspěch. Pro dítě je to informace, že i takové věci se stávají a že všechny situace se dají řešit. Rodiče tak vytvářejí pro dítě bezpečné prostředí, kde se dítě cítí dobře, může otevřeně přiznat, že udělalo chybu, aniž by následovaly výčitky nebo jiný trest. To je velmi důležité, protože pokud dítě necítí, že je přijímané se vším všudy, bojí se mnohdy říct pravdu, přiznat chybu, špatnou známku a začne se vymlouvat. To neznamená po dítěti nic nevyžadovat a chválit ho například za špatné známky, ale jasně nastavit pravidla a hranice, v nichž se může dítě pohybovat a cítit bezpečně. Je to velmi citlivá a proměnlivá záležitost. Člověk nemůže počítat s tím, že hranice, které nastaví v pěti letech dítěte, budou fungovat stejným způsobem v patnácti. Důležité je vnímat potřeby dítěte a najít vhodný způsob, jak s ním o jeho potřebách, problémech a společně nastavených pravidlech mluvit
Herečka a čerstvá maminka, která je patronkou edice Dětská motivace a také knihy Už žádné výmluvy!, Martha Issová a namluvila také její audio podobu, na téma výmluv říká:
„Čeho já se v životě nejvíce bojím, je pocit hořkosti. Myslím si , že to je velmi nebezpečný pocit pro život. Myslím si, že velmi často pramení ze zdánlivě drobného původu a to z výmluv. Ono to člověka tak jako ukolébá, že si potom v životě říká: já jsem vlastně chtěl dělat tohle nebo nebyla dobrá doba. Ano, doba dobrá nebyla, ale nyní je třeba využít to, že možnosti jsou. Myslím si, že doba dnes přeje tomu, aby člověk za tím svým snem šel, protože jinak se mu může stát, že zjistí, že mu život jen tak prosvištěl.“
Přejeme Vám i Vašim dětem hodně vytrvalosti, splněných snů a hlavně UŽ ŽÁDNÉ VÝMLUVY!
Autorka:
Mgr. Monika Tomíčková je nakladatelka, překladatelka a máma dvou dětí (syna a dcery). Vystudovala práva a vyzkoušela si různé obory a oblasti činnosti. Věnovala se právu, neziskovým projektům, pracovala pro mezinárodní poradenskou firmu, Britské velvyslanectví, řídila nadaci. Nakonec se jí podařilo splnit si svůj sen a vydává motivační knížky pro děti zaměřené na jejich všestranný rozvoj.
Přidat komentář
perfektní (Radana Máslíková , 25.6.2012) Odpovědět