Tarantule, Uvězněná paměť

Rafinovaně komponovaného příběhu o vášnivé posedlosti chladnou pomstou se volně chopil fenomenální španělský režisér Pedro Almodóvar a přetavil jej ve film pod názvem Kůže, kterou nosím, jenž sklidil v roce 2011 značnou pozornost na festivalu v Cannes i v Karlových Varech – a to nejen zásluhou představitele hlavní role, Antonia Banderase.

Ve druhé Jonquetově novele pod titulem Uvězněná paměť (1982) se střídá sugestivní vyprávění zdánlivě retardované šestnáctileté Cynthie, navždy upoutané na invalidní vozík, s hlasem ošetřovatele Alaina – mladíka, který je posedlý ženami, a přesto není schopen běžného sexuálního aktu; k tomu se připojuje líčení úporné snahy doktora Moriera domoci se ztracené vyrovnanosti i profesního respektu… Teprve postupem času si čtenář uspořádá všechny dílky skládačky a dospěje k rozuzlení, které je – podobně jako v Tarantuli– stejně tak překvapivé jako tragické.

Francouzský spisovatel Thierry Jonquet (1954–2009) bývá považován za jednoho z předních autorů detektivního žánru a přirovnáván k Stephenu Kingovi, však i knihy pro mládež či komiksy. Než se pustil na literární dráhu, pracoval jako terapeut v nejrůznějších ústavech a institucích (věnoval se starým lidem i dětem po amputaci končetin, byl zaměstnán na psychiatrii); zkušenosti, které takto nasbíral, uplatnil v tvorbě, jež se často tematicky dotýká společenských tabu a hranic normality v lidském chování.

Náměty pro své příběhy údajně čerpal z černé kroniky (tak vznikl i jeho skandální román Moloch z roku 1998, pojednávající o vraždách a poškozování dětí), oproti novinovému článku však jde Jonquet mnohem dál a dosahuje mistrovství v líčení autentické atmosféry i ve schopnosti vhledu do nitra svých podivných, vykolejených hrdinů.

Jeho detektivky jsou sice pochmurně temné a plné psychických a sexuálních deviací, přesto může mít Jonquetovo nekompromisní pojmenování zla ve společnosti ozdravný účinek – a právě proto bývá autor spojován s linií tzv. angažované detektivky. O Jonquetově nebývalé čtenářské oblibě svědčí více než čtyři desítky vydaných knih. Dokončení filmové adaptace své novely Tarantule se autor nedožil. Zemřel o dva roky dříve v 55 letech v pařížské nemocnici.


Rozhovor s autorem ZDE

Přidat komentář