Indická nevěsta

Děj románu nás nezavede do moderního velkoměsta, v jehož podsvětí bují rozsáhlá kriminalita, nýbrž do převážně zemědělské vesnice Elvestad čítající tak asi dva tisíce duší. Poklidného místa, kde je jeden koloniál, jedna hospoda, jedna benzínka, a kde čas plyne pomaleji než vody v nedalekém jezeře.

Tuto až hrabalovskou idylku ale naruší jednoho dne zdejší houbařka, když najde na místní louce mrtvou ženu. Neznámou ženu, která podle oblečení i barvy pleti není určitě zdejší. Ale kdo to je, to se nedá zjistit, protože vrah ji nejen zabil, ale doslova zdevastoval její obličej: „Zbytky tváře roztříštěné až na kost. Obličej zcela znetvořený. Místo úst zela rudočerná díra. Nos byl roztlučený na placku a oči nemohl v té krvavé mase ani najít.“

Případu se ujímá trochu podivínský komisař Konrad Sejer, vysoký, asketicky působící muž, který je spíše „běžec na dlouhé tratě“ než nějaký „sprinter“. Jeho charakter ale přesně koresponduje s celým tempem děje. Není to zběsilá jízda jako například u knih manželské dvojice Lars Kepler, kde čtenáři není daná ani minutka oddechu.

Karin Fossumová pro tento román zvolila jiný přístup. To doslova hmatatelné napětí zde nedělá vyšinutá mysl vraha, ale celková atmosféra místní komunity, kde se všichni vlastně znají, koukají si doslova do talíře, a najednou je mezi nimi vrah.

Toho autorka dosáhla především výraznými charaktery postav. Každý místní člověk má nějakého „kostlivce ve skříni“. A většinou o něm tuší či ví i pár lidí ze sousedství. Otázkou je, co vše prozradit policii? My jako čtenáři pak nahlížíme na psychickou a emoční spoušť a nejistotu, kdy najednou nikdo nikomu moc nevěří, důvěrnosti musí naprosto stranou.

Přesto jsou tací, kteří třeba anonymně promluví. V tomto duchu pak vyznívá samotným závěr, tedy dopadení pachatele. To se celé nese v duchu, že skutečnou pravdu zná asi jen Bůh. Protože těch možných vrahů díky volbě a vykreslení tolika postav by mohlo

Vy jako čtenář ale máte přece jen jistý náskok před policii. Vy víte, kdo je ta mrtvá žena, odkud přijela, ke komu a hlavně proč. Není to nic složitého, jak vlastně napovídá samotný název knihy. Víte, že Gunder Jomann je slušný, pracovitý a nesmělý chlap, který je ve středním věku a kromě své sestry nikoho blízkého nemá.

Vydá se do exotické Indie najít ženu. Ožení se tam, vrátí se domů a pak za pár dní má přijet i jeho krásná Púna. Ale do toho přijde nehoda jeho sestry, a tak Púnu nemůže osobně vyzvednout na letišti. Když pak uslyší o té vraždě, tak mlčí, psychicky zničený nechce tomu věřit. A nikdo o jeho nevěstě z Indie neví…

„Indická nevěsta“ je kvalitně napsaný krimi thriller, který překvapil mnoha nápady, atmosférou a prostředím. V překladu Karolíny Stehlíkové vydalo nakl. HOST.


Autorem recenze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář