Sherlock

Hledíme na svět očima samotného A. C. Doyla, který se momentálně potýká s jediným, ale pro něj vcelku podstatným problémem a tím je samotný jeho výtvor. Sherlock Holmes mu přinesl mimořádný výdělek, dokonce mu bude udělen i titul samotnou královnou, ale za jakou cenu? Přišel o vlastní identitu. Všude se za ním táhne stín dokonalého detektiva, nebo už se on sám stal tím stínem?

Rozhodne se proto radikálně zakročit. Zabije Sherlocka.

Vyřeší to ale jeho dilema? Kdo se ho chystá zabít? Jak do všeho zapadá následná vražda dívky s podivným tetováním?

Doyle bere vše do vlastních rukou. Není to Sherlock Holmes, kdo se snaží případ vyřešit. Ale on! Pomůže mu jeho přítel Stoker? Nebo i jeho dožene spisovatelská kletba v podobě samotného hraběte Draculy?

*

„Zabil jste ho, jako že tady stojím!“ zasyčela na něj ta stará paní.
„Proč jste to udělal?“ vyštěkl někdo jiný – mohl to být kdokoli – z davu přihlížejících.
„Že jsem zabil…?“ zadrmolil Arthur, když vtom se mu v hlavě zformovala ta strašlivá, nemožná myšlenka. „Nechcete doufám říct, že na mě zlobíte, protože jsem –“
„Zabil jste Sherlocka Holmese.“
Zpočátku byl Arthur jednoduše zaražený. Nepromluvil ani se nepohnul, zatímco ho ta stará paní znovu bouchla, tentokrát do břicha. Několik shromážděných – to je jim nutno přičíst k dobru – jí navrhlo, ať toho nechá, ačkoli jiní se zajímali spíš o Arthura. Chtěli od něj odpověď. On pro ně ale žádnou neměl.
…

Harold se na okamžik zadíval dolů a uklidňoval se, než učiní další krok. Když došel k Sarah a zastavil se za ní, otočil se a bezděčně se maličko přikrčil. Nakukoval jí přes rameno – zničehonic mu připadala hrozně vysoká.
Jeho pohled spočinul nejprve na neustlané posteli a polštářích vytažených z povlaků. Pak sklouzl k nočnímu stolku a hotelovému telefonu barvy khaki, s vyvěšeným sluchátkem a červeným světýlkem záznamníku, které dlouze blikalo, zhruba v tempu Haroldova dechu. Poté se přesunul k lenošce, k níž patřila podnožka ze stejného materiálu. Byly na nich pohozené další papíry, pracovní kalhoty a pár knih. A konečně se Haroldovy oči upřely na podlahu a mrtvolu Alexe Calea.

*

Paralelně s Doylem sledujeme dějovou linku s Haroldem Whitem, který je poctěn členstvím ve společnosti Baker Street Irregular v New Yorku. Právě holmesologové – tedy ti největší znalci Sherlocka Holmese – se v den narození slavného detektiva sejdou právě proto, aby odhalili jedno z největších tajemství. Jenže vše se nakonec vymkne kontrole.

V jednom z pokojů je nalezena mrtvola jednoho z předních holmesologů – Alexe Calea, který byl uškrcen vlastní tkaničkou od bot. Odhalení ztraceného deníku slavného autora je tak v nedohlednu.

Kdo to má na svědomí? Proč je ten deník pro každého tak důležitý? Podaří se Haroldovi a tajemné Sarah odhalit vraha a najít deník?

Sherlock je knihou, která vás zavede zpět na místa, která znáte a ke kterým se chcete navrátit. Je takovou poklonou A. C. Doylovi a jeho neumírajícímu detektivovi. Nemám rád navazování příběhů jinými autory, ale toto dílo do této škatule nepatří. Právě naopak. Oživuje ty nádherné chvíle na půdě anglické velmoci na přelomu století.

Autor: Josef Němec