Afrikou od severu k jihu - Expedice Vector IV-TransAfrikeena

Jan Šťovíček je známý coby cestovatel, průvodce, horský vůdce, ale samozřejmě také jako autor cestopisných knih. Mezi přáteli se mu říká příznačně Šťovík, ale ve svých knihách vystupuje jako Sorrel.

Podniká vesměs náročné a dobrodružné cesty po Asii, Evropě a Africe, o kterých pak píše ve svých knihách. Mnozí z vás ho možná znají jako textaře a kytaristu, působícího v hudební formaci Appaloosa.

Kniha Afrikou od severu k jihu popisuje zatím poslední výpravu této expedice, a sice do Afriky, kterou projela od severu až na jih autem. Celá trasa měřila víc jak 23 000 km a protínala celkem 18 států, mj. Slovenskem, Tureckem, Sýrií, Egyptem, Súdánem, Keňou, Tanzánií a dalšími až po Jihoafrickou republiku.

Po celou dobu expedici provázel jakýsi rituál, lepení vlaječek států, kterými projížděla, na čelní sklo auta.

Jan Šťovíček v knize popisuje nemálo zajímavostí a příběhů, které zaujmou snad každého, kdo si tuto knihu rozhodl přečíst. Velmi zajímavé bylo dočítat se o teplotních extrémech, kterými expedice prošla. V Súdánu např. teploměr 55 °C a v Etiopii zamrzaly rybníky.

Expedice přitom počítala i se studenějšími oblastmi, ale to, že se jejich stan mnohdy hroutil pod tíhou sněhu podobně, jako tomu bývá v arktických oblastech, nakonec překvapilo i samotné cestovatele.

Nakonec celá výprava prošla přes sedm horských masivů, pohybovala se autem, pěšky, na raftech a kánoích, na kterých sjela čtyři řeky a v neposlední řadě také na hřbetech koní, s pomocí nichž se pohybovali po Lesothu.

Expedice měla 9 členů, 5 mužů a 4 ženy, přičemž Jan Šťovíček byl vedoucí celé této skupiny. Sám vysvětluje, že je k této funkci zapotřebí být i dobrým psychologem. Právě jeho totiž musela celá skupina respektovat jako vůdce a jakmile někdo z členů začne mít problémy, může se celá expedice zřítit jak domeček z karet…

Cesta probíhala roku 2009 od října, přičemž vysněného cíle, Střelkového mysu, dosáhla o dva měsíce později, v prosinci. Expedice se tedy dostala tak daleko na jih, jak jen to vůbec autem je možné.

Mimo samotné vyprávění mě v knize zaujaly i fotografie pořízené z cesty. Pokud máte jen trochu rádi cestopisy a autentické zážitky z cest, psané cestovatelem tělem i duší, nesmí tato kniha ve vašem seznamu přečtených cestopisů chybět!

Autorkou recenze je Lucie Horáková

Přidat komentář