Cena facky

Já se vlastně narodila až dlouho po těchto událostech, takže bych se mohla tvářit, že se mě nic z toho netýká a nezajímá mě to. Ale když vidíte, co se tehdy mohlo stát a stávalo se…

Pro komunistické pohůnky nebyl problém přijít v noci do zemědělské usedlosti, zabavit veškerá zvířata a pracovní nástroje a rodinu vystěhovat do zchátralého domku na periferii, protože z jejich statku hodlají udělat kanceláře JZD.

A podobných příběhů je v knize celá řada. Autorem je totiž zlínský soudce Josef Holcman. On sám celou pochmurnou dobu poznal skrz vyprávění své maminky a ve své soudní praxi viděl podobných případů bezpočet.

Všechny si je ukládal do paměti a poté jim vtiskl literární podobu. Nijak se netají tím, že jde o příběhy skutečné a případná podobnost proto rozhodně „není čistě náhodná.“

Trochu mě překvapilo, že celá kniha je psaná hodně neutrálním pohledem. Autor nikomu nic nevyčítá, nechce se mstít. Prostě předkládá fakta a události přesně tak, jak se před lety staly.

Ovšem poukazuje také na velmi nízké tresty, které byly v současnosti aktérům tzv. kolektivizace uděleny. A to bez ohledu na to, že pro jejich oběti neexistoval tehdy žádný způsob dovolání ani možnost nápravy.

Ke knize patří ještě dva zajímavé bonusy: autentické kopie „opravňujích úředních dokumentů“ a jednoduché kresby, které ve vězení namaloval za totalitního režimu neprávem vězněný Otmar Oliva.

I to pomáhá dokreslovat celkový obraz tehdejší neveselé doby. Cena facky je neokleštěnou pravdivou výpovědí, kterou by si měl přečíst každý, komu není minulost naší země lhostejná.


Autorkou recenze je Jana Šrámčíková

Přidat komentář