Osvobozené kino Mír

Nakladatel:Knižní klub
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:-
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:132 × 207 mm, 394 g
Více podrobností
Běžná cena: 199 Kč

Sledovat titul
Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 17.11.2017 13:18

Anotace

Próza psaná v nadsázce a s mistrnými dialogy ojediněle účtuje s uplynulým padesátiletým obdobím a s naší normalizační minulostí. Rodinná sága je soustředěna kolem postavy krejčího Očenáška, který má léčitelské schopnosti.

Osud obyčejného človíčka se zaplete do osidel společenského vývoje: nůžky a centimetr mu po Únoru znárodní neviditelná ruka režimu, ale živnostníček umí využít kontaktů. V kumbálu biografu přikládá své léčivé ruce na prací vyčerpaná těla zasloužilých umělců, členů ÚV a tajemníků...

Autor představuje tragikomické charaktery a osudy v éře reálného socialismu v rámci severočeského maloměsta...

Kniha získala v roce 2002 Literární cenu Knižního klubu.

Specifikace

Název: Osvobozené kino Mír

Objednací kód: -

Zobrazit podrobnou specifikaci

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

- Kolikátý ty seš teda vlastně, Toníku, prezident?
- Čtvrtý, když nepočítám Háchu. Ale druhý dělnický!
- To mě právě mate.
- Ten přívlastek dělnický u slova prezident v žádném případě neznamená, že bych vstával ráno v pět a tlačil se u píchaček, ale že bych tak nepochybně činil, kdybych se vlastní pílí nevypracoval.
- Taky to nemáš lehký... Obleč se.
- Mám důvěru strany. Bez ní by to nešlo.
Druhý dělnický prezident se oblékal a dával svým dělnictvím najevo, že prezidentem se může stát každý. Chtěl mít především klid a zejména byl rád, že si ho nikdo nesplete s intelektuálem. Přiblížil se k lidu tak těsně, až od něj byl k nerozeznání.
- Slunce, Slunce, SOPR jedna..., ozvalo se zvenku.
- Nedají mi pokoj, postěžoval si. - SOPR, to jsem totiž já, SOudruh PRezident.
- Ani ti to na stará kolena nezávidím, řekl otec.


Žánry