Tituly autora Gebelt Jiří a kolektiv

Sledovat autora

ThDr. Jiří Gebelt, Th.D., vystudoval teologii, filosofii a religionistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako odborný asistent Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se teorii a metodologii religionistiky a pozdně antické gnózi, především mandejcům. K uvedeným tématům publikoval řadu studií v odborných časopisech.

PhDr. Petra Košťálová, Ph.D., vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorská studia absolvovala v rámci etnologie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Université Paul Valéry v Montpellieru. Působí jako pedagog na Katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se tématy jako kolektivní paměť, etnické mýty, stereotypní obrazy aj., regionálně se zaměřuje na arménskou kulturu. Publikovala texty k problematice arménské identity, dějin a poezie: Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie (2006); L’image de l’Autre dans les chroniques arméniennes (2010); Arménské kroniky od jezera Van (2012); Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie (2012).

Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., vystudoval anglistiku a arabistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se kulturními dějinami Blízkého východu a Afriky, velkou pozornost věnuje zvláště islámu a křesťansko-muslimským vztahům. Publikoval řadu studií u nás i v zahraničí, monografie Duchovní cesty islámu vyšla již v šesti vydáních.

Mgr. Petr Kubálek vystudoval arabistiku a dějiny a kulturu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě je doktorandem v Ústavu srovnávací jazykovědy. Autorsky se podílel na dokumentárním filmu Vyznavači Anděla Páva (Petr Zrno a Česká televize, 2003) a výstavě Divokým Kurdistánem (Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011).

Mgr. Monika Langrock, Th.D., vystudovala Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Doktorské studium absolvovala v oboru praktické a systematické teologie (2008), v letech 2009 –2012 pracovala na postdoktorandském juniorském badatelském projektu Akademie věd České republiky. V současnosti je na mateřské dovolené. Věnuje se politickému vývoji církevních komunit na Blízkém východě (oblasti tzv. Velké Sýrie). Publikovala: Monika Šlajerová, Palestinská církev dnes. Politická a teologická problematika na pozadí situace církví v Sýrii, Libanonu a Jordánsku (2009); Monika Langrock, Libanonské rozhovory (2012); Monika Langrock, Hopes and Frustrations of Lebanese Christians.Al-’ihbat al-masihi – reasons and measures taken (2013).

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vystudoval arabistiku a dějiny a kul¬turu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Zabývá se islámem, zejména jeho dimenzí mystickou a středověkým islámským myšlením. Publikoval pět knih, je autorem či spoluautorem řady dalších publikací, překladů, odborných i popularizačních článků.

Mgr. Viola Pargačová, Ph.D., vystudovala arabistiku a religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí na Katedře religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Zabývá se koptským křesťanstvím a islámskou mystikou. Publikovala texty zabývající se koptskou ortodoxní církví a spirituálními aspekty moderního islámu.

Mgr. Michal Řoutil, Ph.D., působí jako šéfredaktor ročenky Parré¬sia. Revue pro východní křesťanství a hlavní redaktor edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu. Absolvoval studium rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Ústav slavistických a východoevropských studií). Odborně se zaměřuje především na dějiny ruské středověké kultury, rozkol ruské církve v polovině 17. století a staroobřadní hnutí. Na Katolické teologické fakultě téže univerzity absolvoval kurz syrské aramejštiny a v oblasti syrologie rovněž publikuje. Kromě desítek časopiseckých a knižních publikací je rovněž spoluautorem knih Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914 –1923 (společně s P. Košťálovou a P. Novákem, 2017) a Dějiny Ruska (Z. Vydra a kol., 2017).

Dr. Stefano Taglia studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Johna Cabota v Římě a blízkovýchodní areální studia na Škole orientálních a afrických studií (SOAS) v Londýně. Od roku 2014 je vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Zabývá se dějinami Osmanské říše na přelomu 19. a 20. století a společenskou rolí tehdejších intelektuálů. Vyšla mu kniha Intellectuals and Reform in the Ottoman Empire: The Young Turks on the Challenges of Modernity (2015).

Mgr. Kateřina Vytejčková vystudovala magisterský obor etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Je zaměstnancem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Sférou jejího dlouhodobého zájmu je oblast současného Turecka, kam podniká pravidelné výzkumné cesty nejen za účelem terénního výzkumu v rámci grantových projektů. Zabývá se různými tématy hmotné a duchovní kultury postosmanského prostoru, především pak architekturou a duchovním světem alevitů v Turecku i na Balkáně. K těmto tématům publikovala několik odborných studií, pravidelně se též účastní kulturně-antropologických a orientalistických konferencí.

Nejsou k dispozici žádné tituly tohoto autora odpovídající zadaným kritériím.