Tituly autora Suchý Jiří, Suchý Ondřej

Jiří Suchý (* 1. října 1931)

Jiří Suchý, narozený 1. října 1931 v Plzni, je divadelník, textař, básník, spisovatel, filmař, skladatel, hudebník, divadelní režisér, kostýmní výtvarník a grafik. K zásadnímu obratu v jeho životě došlo, když na scéně ve hře Pěst na oko viděl Voskovce a Wericha. Zejména pod jejich vlivem napsal první texty a začal se věnovat divadlu. Nejprve v Redutě, později se podílel na vzniku Divadla Na Zábradlí a v roce 1959 založil spolu s Jiřím Šlitrem a Ferdinandem Havlíkem divadlo Semafor, kde působí dodnes.
Napsal přes 1 500 písňových textů, z nichž většina vyšla v knižních sbírkách (Klokoči, Motýl, Pro kočku, Růže růžová aj.), nepočítaně povídkových souborů, sbírek básní, autobiografických a vzpomínkových publikací, libret a knižních rozhovorů; průřezovým dokumentem je dvacetisvazková Encyklopedie Jiřího Suchého. Řadu knih si sám ilustroval. Nezaměnitelný rukopis mají jeho či spoluautorské divadelní hry, muzikály a písničková pásma (např. Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl-tangl, Dobře placená procházka, Šest žen, Kytice, Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40, z nejnovějších Čochtanův divotvorný hrnec. Některé hry byly zfilmovány (Kdyby tisíc klarinetů, Jonáš a Melicharová), k řadě filmů napsal scénář, hudbu a texty písní, v některých sám hrál (Nevěsta, Zločin v šantánu, Bylo nás deset aj.). K jeho nejznámějším rozhlasovým relacím patří Gramotingltangly z let 1964?1968.
Je držitelem mnoha ocenění, např. medaile Za zásluhy II. stupně (1995), Čestné medaile T. G. Masaryka (1998), Ceny Thálie – Zvláštní cena kolegia (2002), Ceny Jaroslava Seiferta (2005), Řádu TGM (2013) a je dvojnásobným držitelem akademického titulu Doctor honoris causa ? po JAMU (2002) získal čestný doktorát i na Univerzitě Palackého v Olomouci (2011).

Ondřej Suchý

Ondřej Suchý, narozený 16. září 1945 v Praze, dnes trvale žijící v Šemanovicích u Kokořína, je spisovatel, filmový publicista a historik, textař, karikaturista, scenárista a moderátor. Začínal jako aranžér a reklamní výtvarník. V roce 1964 se stal asistentem produkce v Československé televizi a začal se věnovat psaní a kreslenému humoru. Články s vlastními ilustracemi, karikaturami a kreslenými vtipy publikoval v časopisech Kino, Dikobraz, Melodie, Vlasta, Květy, Sedmička, Mladý svět, Scéna, Týdeník Rozhlas aj. V letech 1979?1992 redigoval stránku humoru Kvítko ve Svobodném slově, v ostravské televizi uváděl v letech 1985?1995 zábavný vzpomínkový pořad Kavárnička dříve narozených. Napsal přes 600 písňových textů a na čtyři desítky knih pro dospělé, např. Exkurze do království grotesky, Werichův Golem a Golemův Werich, Ljuba Hermanová, Velká kniha o Chaplinovi, Oldřich Nový přichází, Tajemství filmových hvězd, Z klobouku doktora Šlitra, Vlasta Burian na cestě do 21. století, Aluminiový klíček Felixe Holzmanna, Inka Zemánková – dívka k rytmu zrozená, Tři životy Lídy Baarové, Takový byl Václav Trégl, Neznámá známá Hana Vítová, Účtenka z Kavárničky dříve narozených, Úsměvy z historie pražské zoo, s bratrem Jiřím Odposlechy aneb Já na bráchu. Psal i pro děti a mládež (Kupte strunu za korunu, A večer bude biograf, Chytila Dáda žížalu Jůlii, Dáda má kosa Oskara a další). Řadu publikací si sám ilustroval a své kreslené vtipy a karikatury vydal v knížkách Houpačka pro 17 (s O. Dudkem), Anekdoty pro černou hodinku, To je ale myšmaš!, To byl ale myšmaš! a Myšmaš nostalgických myší.
Od roku 1991 připravuje a uvádí v Českém rozhlase Dvojka zábavné pořady, v současné době Nostalgické muzeum Ondřeje Suchého a Bazárek pro pamětníky. V roce 1991 byl oceněn Výborem sekce pro vědeckou a odbornou literaturu Českého literárního fondu Tvůrčí prémií za práci Charles Chaplin, v roce 1993 obdržel Prix Bohemia Radio a v roce 1999 Národní cenu Prix Bohemia Radio.