Sándor Márai (1900-1989)
Maďarský prozaik a esejista, pocházel z rodiny košického advokáta; v mládí procestoval Evropu, pobýval převážně v Německu a Francii, studoval, živil se publicistikou a získával materiál ke svým pozdějším knihám. V roce 1948 opustil Maďarsko definitivně a přes Švýcarsko a Itálii nakonec emigroval do Spojených států, kde se natrvalo usadil v kalifornském San Diegu. Jako zarytý nepřítel totalitních režimů, liberál a zastánce občanské společnosti kategoricky podmínil vydání svých děl v Maďarsku odchodem sovětských vojsk a zavedením svobodných demokratických voleb. Tragika Máraiho emigrantského osudu však byla dovršena tím, že tato toužebně očekávaná změna politického systému nastala po pouhém půlroce po spisovatelově dobrovolném odchodu ze života.
Programový ctitel evropské humanistické vzdělanosti a světoběžník Márai začínal jako avantgardní básník, napsal řadu románů i dramat a jako brilantní stylista jasnozřivě analyzoval politické dění. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří kromě prózy Svíce dohořívají (1940, česky 2003) též esejisticky laděné memoáry Zpověd (1934, česky 2003). Na tuto knihu navázal po takřka čtyřech desetiletích volným pokračováním - dílem nazvaným Země, Země…! (1972, česky 2004), v němž reflektuje konec druhé světové války i společenské a politické poměry po roce 1945. Své kratší beletristické texty soustředil do povídkového souboru Odkaz Ester (1939).
Nejsou k dispozici žádné tituly tohoto autora odpovídající zadaným kritériím.
