Vasilij Semjonovič Grossman (*1905 - 1964)
(vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman)
Ruský spisovatel Vasilij se narodil v ukrajinském městě Berdičev, jednom z největších východoevropských center židovské komunity. Během druhé světové války, v níž strávil bezmála tři roky, působil jako válečný dopisovatel. Očitá svědectví z této doby srhnul do vícera beletristických, kronikářských a esejistických děl, mj. Národ je nesmrtelný, Za Volhou není země, Obrana Stalingradu či Poslední hranice. Proslul v nich především pravdivým, realistickým a žádnému tématu se nevyhýbajícím popisem válečných událostí a jejich následků - i proto měl však s jejich vydáváním velké problémy a jeho texty častokrát podlehly cenzorským zásahům sovětské propagandy.
Poslední dvě Grossmanova prozaická díla, Život a osud (česky poprvé v roce 1993) a Panta rhei (česky 1999), v nichž otevřeně kritizuje stalinismus, rozebírá jeho kořeny a nevyhýbá se ani jeho srovnání s nacismem, mohla být publikována až po autorově smrti a v zahraničí. Zrekonstruované a nezcenzurované Grossmanovy zápisy z války sestavil a knižně poprvé vydal anglický historik současných dějin Anthony Beevor ve spolupráci s ruskou novinářkou Lubou Vinogradovou pod titulem Spisovatel ve válce - Vasilij Grossman s Rudou armádou 1941-1945 (česky 2007).
Nejsou k dispozici žádné tituly tohoto autora odpovídající zadaným kritériím.
