Curzio Malaparte (1898-1957)
Význačný italský spisovatel, novinář a reportér, který se narodil ve městě Prato do smíšené italsko-německé rodiny (jeho vlastní jméno bylo Kurt Erich Suckert). Během první světové války bojoval v Ardenách, za svou činnost byl odměněn několika vojenskými vyznamenáními. Poté se věnoval novinařině, od roku 1921 řídil časopis La Stampa, vlastní literární tvorbu zahájil až o sedm let později dílem Don Chameleon. Následovala Leninova inteligence (1930), za román Technika státního převratu z roku 1931 byl vypovězen na ostrov Lipari. Jeho poslední knihou ze třicátých let jsou příznačně pojmenované Útěky do vězení (1936).
Za druhé světové války působil jako válečný korespondent na ukrajinské a finské frontě, poté emigroval do Švédska a stal se spojkou mezi Spojenci a italským odbojem. Nakonec byl zatčen a převezen do Říma, podařilo se mu však uprchnout do Neapole. Roku 1943, po osvobození města, plnil funkci styčného důstojníka mezi americkou armádou a italským vojskem. Zkušenosti, které mu tato činnost přinesla, naplno zúročil v díle Kůže (1949), jež stejně jako předcházející román Kaput (napsaný v letech 1941-1943 a publikovaný roku 1944) předkládá svéráznou, cynicky zabarvenou vizi válečné Evropy. Poté vydal ještě několik knih (I ženy prohrály válku, 1955; Prokletí Toskánci, 1956; Blahoslavení Italové, 1957), žádná z nich však už nedosáhla proslulosti těchto dvou románů ze čtyřicátých let.
Nejsou k dispozici žádné tituly tohoto autora odpovídající zadaným kritériím.
