OTA ULČ
se narodil v Plzni roku 1930 do rodiny maloburžoazní. Vychodil klasické gymnázium, zajímal se o literaturu, a byl proto přidělen na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Podařilo se mu odpromovat v létě 1953, zrovna když se odhaloval Berija. Přitom byl odhalen také Ulčův maloburžoazní původ, následovala vojna v jednotkách černých baronů a po dvou a půl letech přechod do civilu v hodnosti vojína. Mezitím se konal Dvacátý sjezd, kádrový prohřešek byl pozapomenut a Ulč dekretován k okresnímu soudu ve Stříbře jako předseda senátu přes právo civilní. Odtamtud v roce 1959 za dost směšných okolností ilegálně odešel do Západního Berlína. V Německu pobyl rok, pak se vystěhoval do USA, kde dosáhl hodnosti doktora politických věd na Kolumbijské univerzitě, a mezitím se živil všelijak, také jako číšník, jenž v New Yorku u Vašatů poléval hosty dršťkovou polévkou. Zvolil kariéru akademickou v roli profesora na univerzitě v Binghamtonu, stát New York. Nahlédl do většiny států světa, má manželku čínsko-švýcarskou a syna čínsko-švýcarsko-česko-amerického původu. Zásluhou čínské tradice a manželčina aristokratického původu je Ulč patrně jediný žijící čínský feudál z Plzeňska. Velikáni a malikáni jsou Češi v exilu. Za půl století v Americe a při svých cestách po světě poznal Ota Ulč stovky a možná tisíce českých běženců. V této knize píše nejen o sobě, ale především o nich, jak se vyrovnávali s odchodem, jaké břemeno si s sebou nesli a jaký vztah si zachovali ke staré vlasti.
Zobrazuji položky: 1 až 2 z 2
