Kluci z Glasgow

Banjo a Finlay si byli blízcí jako bratři, ale pak se „něco“ stalo, každý šel svou cestou a již se neviděli. Nyní Finlay začíná studovat univerzitu, ale jelikož si v dětství prošel pěstounskou a ústavní péčí, je teď na všechno sám a nemá se o koho opřít. Banjo se pokouší usadit v nové pěstounské rodině a dokončit střední školu, je však plný hněvu a strachu a neví, co si s tím vším má počít. Toto byla smutná a bolavá kniha, avšak zároveň byla plná naděje. Do knihy jsem se okamžitě ponořila a nemohla jsem ji odložit, přečetla jsem ji za jeden den. Pomalu tu odhalujete zmíněné tajemství a předchozí životy obou chlapců. Jejich životy nebyly snadné. Hledají sama sebe, kým jsou a jestli dokáží zvládnout „normální“ život. Čekají nás první lásky i první práce. Bylo to zajímavé, čtivé, ale… Při čtení jsem si říkala, že mi v příběhu něco chybí, možná více emocí (a to i přesto, že mě kniha opravdu bavila) a pak přišel konec. Poslední jedna, dvě kapitoly a já brečela jak želva a prožívala vše naplno. Takže na závěr i emoce přišly. Pokud navíc knihu beru tak, že je v žánru young adult, tedy určena pro mladší čtenáře, tak je to vážně skvělé čtení. Myslím, že si ji brzy přečte i dcera, ale jelikož je tam hodně vážných témat, ještě chvilku počkám, než ji knihu přenechám….