Marťan

Mark Watney, onen nejslavnější muž na Zemi, se nachází na Marsu. Jaksi tam uvízl. Tento kosmonaut byl na Mars vyslán s dalšími pěti kolegy. Jeho odborností je biolog a strojní inženýr. Čili, jak sám praví, opravář hrající si s rostlinkami.

Po pár dnech na Marsu výpravu ohrozí silná písečná bouře. Tak silná, že s silou nikdo z Houstonu nepočítal. Pokyny zní jasně: posádka musí okamžitě opustit rudou planetu. Jenže… než Mark stačí nastoupit do lodi, odnese ho vítr. A to spolu s anténou, která mu prorazí skafandr a zabodne se do jeho boku. Kolegové se sice pokouší ho najít, ale když ho nikde nevidí a i jeho skafandr hlásí nulové životní funkce a bouře kulminuje, jsou nuceni odletět bez Marka. Všech 5 členů posádky, kteří se tak náhle vydají na několikaměsíční cestu domů, je přesvědčeno, že Mark na Marsu zemřel.

Jenže tomu tak není, alespoň zatím. Zraněný Mark se dokonce dokáže dostat do provizorního obydlí, které je vybavené mimo jiné jídlem a vodou pro 6 lidí na 30 dnů. Tak dlouho měl trvat pobyt celé posádky na Marsu.

Jak si ale vystačí s těmito zásobami, když další mise na Mars je plánovaná za 4 roky? Navíc místo jejího přistání je 3200 km daleko! Podaří se mu přežít? Dokáže se spojit s lidmi na Zemi? Kde vezme dostatek vody, jídla, kyslíku? Jak by se mohl dostat do místa budoucího přistání? A zvládne tu vesmírnou samotu? Vždy jedinou jeho společnost mu dělají osobní počítače ostatních členů posádky naplněné seriály ze 60. a 70. let, knihami Agathy Christie a příšernou disco muzikou.

Naštěstí obdařil Andy Weir svého hrdinu velkou vynalézavostí a ohromným smyslem pro humor. Bez toho by se Markovi těžko podařilo to, čeho jsme v knize svědky.

Kniha Marťan je psána formou Markových deníkových záznamů, později prokládána vstupy ze Země a z vesmírné lodi, v níž cestují Markovi kolegové. Celý příběh napínavý a humorný zároveň. Vše díky tomu, co je hlavní hrdina schopen vymyslet pro svou záchranu a jakým způsobem to čtenáři předkládá. Jak on sám ke všemu přistupuje.

Zajímavostí je také fakt, že prý veškeré věci, které autor v knize popisuje, jsou založené na reálném základu. Všechny přístroje a postupy. Zkoumáním těchto věcí strávil Andy Weir poměrně hodně času. Každopádně se jeho úsilí vyplatilo. Knihu Marťan si rozhodně nenechte ujít!

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková

 

Přidat komentář

Andy Weir ve své knize rozehrává jednoduchý příběh: kosmonaut Mark Watney uvízne na Marsu poté, co si o něm zbytek posádky myslí, že zemřel při tragické nehodě. Mark musí po odletu kolegů vymyslet, jak na nehostinné rudé planetě přežít, dokud za čtyři roky nedorazí druhá expedice.

Ano, jednoduchý příběh. Andy Weir s ním ale umí pracovat naprosto mistrovsky. Jak to dělá? Rozeberme si to vědecky (jak by to udělal hlavní hrdina):

1. Hlavní hrdina je týpek, kvůli kterému budete ochotní zůstat vzhůru celou noc, jen abyste byli svědky jeho boje o přežití. Kosmonaut Mark Watney totiž není jen inženýr a botanik, vážně mu to pálí. Navíc ani v nejhorších chvílích neztrácí optimismus a má super smysl pro humor. Víc takových lidí!

2. Zápletka je tak napínavá, že jsem si u čtení nervozitou kousal nehty. Fakt jsem to prožíval. Vždycky, když se Markovi něco podařilo, jsem jásal. Pokaždé, když se něco podělalo, jsem se spolu s ním (a s vědci z NASA) děsil. Příběh vás prostě nenechá v klidu. Hlavnímu hrdinovi taky není dopřán – vždycky, když už to vypadá nadějně, se najde něco, co to celé pokazí. Znáte Murphyho zákon – „Všechno, co se může pokazit, se taky pokazí“? No, tak v Marťanovi ho poznáte v praxi.

3. Marťan je sci-fi bez přetechnizovaných výdobytků, bez mimozemšťanů. Je to REÁLNÉ. Vlastně to ani není klasické sci-fi. Není tam nic, co by se nemohlo stát třeba za rok. Popisované technologie má lidstvo k dispozici, jediný rozdíl je, že je ještě nevyužilo k cestě na Mars. Škoda…

Dál už to nebudu rozebírat, myslím, že ty tři hlavní body jsem vypíchl dobře.

Marťan je dobrodružství jako z Verneovek. Uvěřitelné (místy až příliš živé!), čtivé a neskutečně zábavné (navzdory neveselým situacím jsem se s astronautem Markem musel smát). Myslím, že se to bude líbit i lidem, kteří normálně knihy odehrávající se ve vesmíru nečtou, protože tady nejde o Mars, o vesmír ani o vesmírné lodě. Tady jde o boj o přežití, o přátelství a o to, co to znamená být člověkem.

Autor recenze: Michael Krhůtek

* * * * *

Přidat komentář

Astronaut Mark Watney je jedním z členů posádky kosmické lodi Hermés provádějících výzkumnou misi na Marsu. Povrch této rudé planety bičují časo silné větrné smršti, nesoucí vířící mračna písečných zrnek. Právě jedna z těchto bouří zapříčiní to, že se Mark stává nedobrovolným obyvatelem Marsu na velice dlouhou dobu. Prudký poryv větru smete komunikační zařízení ze střechy HABu (dočasného obydlí pozemských návštěvníků) a část padajících trosek poškodí Markův skafandr, všechny vnitřní snímače hlásí data signalizující nevynutelné - smrt. Komunikační zařízení mlčí a písečná mlha hnána zuřivou vichřicí brání nalezení nešťastníkova těla. Posádka je posléze okolnostmi donucena vzdát pátrání po ztraceném kolegovi - hrozící pád modulu je přiměje k spěšnému odletu...

Zatímco se modul řítí řídkou marsovskou atmosférou zpět k Zemi, po krátkém bezvědomí Mark procitá a zjišťuje, že se právě stal jediným kolonistou široko daleko. Poškození skafandru naštěstí není velké, postačí malá oprava, přístroje vyrovnají tlak, doplní kyslík a Mark je schopen dojít do HABu a pro příští chvíle není bezprostředně ohrožen na životě.

Zatímco Robinson pana Defoa musel prokázat hlavně manuální zručnost, v případě Marka Watneyho je v první řadě třeba prokázat zdatnost v oblastech vědy (...i když ani řemeslné dovednosti nelze opominout!). Na Mars se chystá sice další vědecká expedice, ovšem v době jejího příletu bude Mark už dávno  po smrti v důsledku vyhladovění, má sice k dispozici zbytek potravin určených pro posádku kosmického korábu Hermés, které zůstaly v HABu, ale i při omezených dávkách dojdou dlouho před přistáním dalších pozemšťanů. Zdá se, že trosečníkův osud je dříve či později neodvratně zpečetěn....

....nebo ne?! Marťan je ve svém jádru poctou lidskému vědění a umu, které umožní hrdinovi knihy přežívat i v maximálně nepřátelském prostředí tohoto studeného, lhostejného světa. Wier se (bych řekla) striktně (výborný tah!!) držel jednoduchého návodu: aby vše bylo reálné, aby řešení té které situace nebyla úplná pitomost. Kombinací využití jednoduchých strojů (ano, páka, nakloněná rovina atd.) a špičkové technologie NASA dosahuje Mark překvapivě efektivních výsledků svého snažení. Vše co náš osadník dělá, je přirozeně podřízeno jediným cílům: navázat spojení se Zemí a hlavně přežít.

Nebudu prozrazovat podrobnosti, užijte si četbu naplno, ale můžu zodpovědně prohlásit, že tak napínavou a čtivou knihu jsem v ruce už dost dlouho neměla! Pokud bych musela něco vytknout, tak snad že by se konec dal víc zdramatizovat - hádejte kterou postavu bych zamordovala za dramatických okolností?! Ale jak říkám - skvělé, skvělé, skvělé!!

Autorkou recenze je Iveta Filanderová

Přidat komentář

Mark Watney, onen nejslavnější muž na Zemi, se nachází na Marsu. Jaksi tam uvízl. Tento kosmonaut byl na Mars vyslán s dalšími pěti kolegy. Jeho odborností je biolog a strojní inženýr. Čili, jak sám praví, opravář hrající si s rostlinkami.

Po pár dnech na Marsu výpravu ohrozí silná písečná bouře. Tak silná, že s silou nikdo z Houstonu nepočítal. Pokyny zní jasně: posádka musí okamžitě opustit rudou planetu. Jenže… než Mark stačí nastoupit do lodi, odnese ho vítr. A to spolu s anténou, která mu prorazí skafandr a zabodne se do jeho boku. Kolegové se sice pokouší ho najít, ale když ho nikde nevidí a i jeho skafandr hlásí nulové životní funkce a bouře kulminuje, jsou nuceni odletět bez Marka. Všech 5 členů posádky, kteří se tak náhle vydají na několikaměsíční cestu domů, je přesvědčeno, že Mark na Marsu zemřel.

Jenže tomu tak není, alespoň zatím. Zraněný Mark se dokonce dokáže dostat do provizorního obydlí, které je vybavené mimo jiné jídlem a vodou pro 6 lidí na 30 dnů. Tak dlouho měl trvat pobyt celé posádky na Marsu.

Jak si ale vystačí s těmito zásobami, když další mise na Mars je plánovaná za 4 roky? Navíc místo jejího přistání je 3200 km daleko! Podaří se mu přežít? Dokáže se spojit s lidmi na Zemi? Kde vezme dostatek vody, jídla, kyslíku? Jak by se mohl dostat do místa budoucího přistání? A zvládne tu vesmírnou samotu? Vždy jedinou jeho společnost mu dělají osobní počítače ostatních členů posádky naplněné seriály ze 60. a 70. let, knihami Agathy Christie a příšernou disco muzikou.

Naštěstí obdařil Andy Weir svého hrdinu velkou vynalézavostí a ohromným smyslem pro humor. Bez toho by se Markovi těžko podařilo to, čeho jsme v knize svědky.

Kniha Marťan je psána formou Markových deníkových záznamů, později prokládána vstupy ze Země a z vesmírné lodi, v níž cestují Markovi kolegové. Celý příběh napínavý a humorný zároveň. Vše díky tomu, co je hlavní hrdina schopen vymyslet pro svou záchranu a jakým způsobem to čtenáři předkládá. Jak on sám ke všemu přistupuje.

Zajímavostí je také fakt, že prý veškeré věci, které autor v knize popisuje, jsou založené na reálném základu. Všechny přístroje a postupy. Zkoumáním těchto věcí strávil Andy Weir poměrně hodně času. Každopádně se jeho úsilí vyplatilo. Knihu Marťan si rozhodně nenechte ujít!

A film? Je skvělou připomínkou knihy, i když jako každý film nemůže obsáhnout všechny vaše oblíbené knižní scény. Proto, pokud jste Marťana ještě nečetli ani neviděli, možná zkuste nejdřív film a pak si ho doplňte knihou. Obojí stojí za to!

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková

Přidat komentář